Den po smrti odsouzeného korsického nacionalisty Yvana Colonny (61) panoval na Korsice pokoj. Bez výbušného napětí. V ulicích se během noci objevily oslavující nápisy. Schody před katedrálou v metropoli Ajacciu pokryly svíčky, v okolí vlály korsické vlajky; středoškoláci pořádali vzpomínkové pochody. Politici se ale báli nových násilností, které propukly na ostrově už dva týdny před Collonovou smrtí, proto vyzývali ke klidu, napsala francouzská média.
Colonna si ve věznici ve francouzském Arles odpykával doživotní trest za vraždu prefekta Claudea Érignaca z roku 1998, vinu však vždycky odmítal. Na začátku tohoto měsíce ho pobodal a vážně zranil spoluvězeň, útok rozpoutal na Korsice rozsáhlé protesty a nepokoje. Nacionalisté tím projevovali i snahu oslabit nadvládu Paříže. Po třech týdnech v kómatu v minulém týdnu v pondělí večer Colonna zemřel. Jeho rodina požádala o dodržování smutku, který lidé respektovali. V ulicích korsických měst se tvořily hloučky a v tichosti na mrtvého vzpomínaly. Živelnější byly pochody středoškoláků, kteří odmítli jít na vyučování a vydali se do ulic Ajaccia nebo Bastie, píše France info. Na titulní stránce deníku Corse-Matin vyšel snímek ženské ruky, která hladí Colonnův portrét na plakátu. Provázel ho stručný titulek: Yvan Colonna je mrtev.
Jednání o větší autonomii
Francouzská vláda vyzvala ke klidu a k dialogu. Její mluvčí Gabriel Attal také slíbil vyšetření Colonnova napadení a okolností, které k němu vedly. Připustil »vážnou dysfunkci« v systému francouzské vězeňské správy. Zopakoval i dřívější slib ministra vnitra Géralda Darmanina, že v dubnu začnou jednání o větší autonomii pro Korsiku, ale trval na tom, že ostrov zůstane i nadále součástí Francie, uvedla podle ČTK stanice France 24.
Od umírněných obyvatel ostrova i od politiků zazněly obavy, aby z odsouzeného Colonny neudělala smrt mučedníka a národního hrdinu. Jenže to by Paříž musela zvolit trochu jiný přístup. Expremiér Manuel Valls, jenž byl v roce 1998 ministrem vnitra, uvedl, že Colonnova smrt je sice smutná, avšak nesmí se zapomínat ani na vraždu prefekta Claudea Érignaca a na jeho rodinu. »Korsika prochází krizí identity a v osobě Yvana Colonny našla své ztělesnění, svého mučedníka,« domnívá se ale šedesátiletá Korsičanka Dominique. »Bojím se, aby až skončí truchlení, všechno nevybuchlo.«
Odpovědnost státu
Útok na Colonnu zhoršil již hodně napjaté vztahy mezi korsickými nacionalisty a ústřední vládou v Paříži. Ostrov s historicky silným nacionalistickým hnutím po řadě násilných demonstrací a protestů v souvislosti s Colonnou, které si vyžádaly desítky zraněných, Darmanin v minulých dnech navštívil. Uznal, že za útok nese částečnou odpovědnost stát, který měl vězni zajistit ochranu. Protestující mimo jiné vinili francouzské úřady, že Colonnu navzdory jeho žádostem nepřevezly do věznice na Korsice. Přitom ministr vnitra také prohlásil, že podle jeho názoru je kabinet v Paříži na ústupky a rozšíření autonomie Korsiky připraven. Je otázkou, do jaké míry se s návrhy z francouzské metropole Korsičané spokojí.
(ava)
Popiska k foto:
Pohled na přístav korsického města Bastia
FOTO – commons.wikimedia.org
