Stádní rozhodnutí Akademie věd

Amok cenzury, zákazů, vyhazovů a ukončování spolupráce postihl i ty, kteří o sobě tvrdí, že jsou racionálními vědci a že tedy používají k práci a rozhodování své mozky. Praxe v současné Akademii věd ČR, kterou vede profesorka Eva Zažímalová, je taková, že dle tiskové zprávy publikované 3. března akademie ukončuje či přerušuje smlouvy o vědecké spolupráci s ruskými a běloruskými institucemi.

Cituji přesně: »Na invazi vojsk Ruské federace a Běloruské republiky na Ukrajinu a bezprecedentní porušení mezinárodního práva reaguje Akademie věd ČR ukončením či přerušením smluv o vědecké spolupráci s institucemi Ruské federace a Běloruské republiky. Na blíže nespecifikované období zastavuje i všechny další vědecké aktivity realizované v rámci některého z 54 pracovišť Akademie věd ČR. Podle předsednictva Akademické rady AV ČR je nyní nepřijatelné spolupracovat s institucemi ze zemí, které nerespektují základní hodnoty civilizovaného světa.«

K tomu předsedkyně vrcholné české vědecké instituce dodala, že »opětovné obnovení těchto vztahů je podle nás možné teprve tehdy, až Rusko a Bělorusko zastaví bezdůvodnou agresi a pokusí se vyřešit konflikt mírovou cestou«.

Pak se čtenář tiskové zprávy ještě dozví, že s Ruskou federací jsou pracoviště Akademie věd provázána ve více než padesáti vědeckých projektech a aktivitách, s Běloruskem jde v současnosti o dvě spolupráce. Všechno tedy půjde do háje.

A co se týče jednotlivých ústavů Akademie věd, to předsednictvo Akademické rady demokraticky ponechává na vedení těchto pracovišť, ovšem zásadní apel, určující hlavní politickou linii, vydalo také. Po jednání s ministryní pro vědu, ministrem školství, představiteli České konference rektorů, Rady vysokých škol a Studentské komory RVŠ, Grantové a Technologické agentury a dalšími vydaly tyto úřady společné stanovisko, že »vzhledem k aktuální agresi ozbrojených sil Ruska na Ukrajině doporučujeme českým výzkumným pracovištím pozastavit či rozvázat institucionální formy spolupráce s ruskými či běloruskými výzkumnými institucemi«. Punktum.

Od podzimu vadí Čína, nyní nastupuje zarach vědecké spolupráce s ruskými a běloruskými vědci. Asi jsem z jiné planety, ale oni jsou vinni válkou? Vzdělaní lidé s tituly před a za jménem se rozhodují a chovají, jako by se propadli do padesátých let! Jen se přepólovalo tehdejší zapovězení spolupráce se západními vědeckými institucemi.

Pokud udrží někteří z vědců kontakty s ruskými či běloruskými kolegy, pak prý jen na individuální bázi. Ovšem musí jít o jedince, kteří se »proti naprosto neospravedlnitelné invazi jasně vymezují«. Asi musí vydat nějaké hlasité prohlášení ve stylu »nesouhlasím s Putinem«.

Nepamatuji se, že by po všech těch amerických bombardovačkách a okupacích mnoha zemí se statisíci civilních obětí čeští vědečtí pracovníci, ale i kulturní a sportovní činovníci myli hlavu americkým vědcům, sportovcům a umělcům a ukončovali s nimi rázně spolupráci!

Má úcta k Akademii věd spadla na nulu.

Monika HOŘENÍ