Politická demonstrace

Fialova cesta do Kyjeva vychází z politiky EU a NATO

Premiéři ČR, Polska a Slovinska vyrazili vlakem z Polska do Kyjeva na jednání s ukrajinskými vrcholnými politiky. Vyjeli proto, aby je podpořili během současného konfliktu na Ukrajině. Vlak, který vezl Petra Fialu, Mateusze Morawieckého, Janeze Janšu a polského vicepremiéra Jaroslawa Kaczyňského, přejel polsko-ukrajinské hranice kolem 8.30, řekl mluvčí polské vlády Michal Dworczyk. Polské příhraniční město Přemyšl je od Kyjeva vzdáleno přes 600 kilometrů a cesta trvá zhruba sedm až devět hodin.

Premiéři se v Kyjevě měli setkat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a premiérem Denysem Šmyhalem. Jde o první návštěvu takto vysoce postavených zahraničních činitelů na Ukrajině od začátku ruského vstupu 24. února. Politici chtěli jako představitelé zemí EU vyjádřit evropskou podporu napadené Ukrajině a představit konkrétní balík pomoci, řekl Dworczyk. »Návštěva je zorganizována po konzultacích s prezidentem Evropské rady Charlesem Michelem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Jejím cílem je vyjádřit jednoznačnou podporu Evropské unie Ukrajině a její svobodě a nezávislosti,« uvedl Fiala.

Podle něj je o cestě informováno mezinárodní společenství včetně OSN. Podle vysoce postaveného unijního činitele Morawiecki informoval Michela a von der Leyenovou o možnosti návštěvy na okraj summitu pořádaného minulý čtvrtek a pátek ve francouzském Versailles. O termínu konání návštěvy se unijní špičky dozvěděly v pondělí večer. »Předseda Michel uznal potřebu dát Ukrajině najevo podporu a poukázal na bezpečnostní rizika takovéto cesty,« sdělil zdroj. Podle něj nejde o cestu, jež by měla mandát schválený všemi lídry zemí EU. »Evropa musí garantovat nezávislost Ukrajiny a ujistit, že je připravena pomoci při její obnově,« napsal na Twitteru Morawiecki. »V tak klíčové chvíli pro celý svět je naší povinností být na místě, kde se píšou dějiny,« citovala polského premiéra PAP. »Jsem rád, že můžeme Zelenskému a Šmyhalovi doručit i vzkaz od generálního tajemníka OECD Mathiase Cormanna. OECD podpoří obnovu a rekonstrukci na Ukrajině,« napsal na Twitteru Janša.

Milan Krajča, místopředseda ÚV KSČM k cestě českého premiéra řekl: »Cesta Petra Fialy do Kyjeva je politickou demonstrací, jež vychází z politiky EU a paktu NATO vůči Ukrajině. Ta přitom byla bezpochyby jednou z klíčových příčin eskalace konfliktu ve východní Evropě. Dnes ji představují především masivní zbrojní dodávky na Ukrajinu nejen z ČR, ale i dalších zemí Unie a NATO. S těmi KSČM rozhodně nesouhlasí. Komunisté oproti tomu prosazují řešení stávajícího konfliktu mírovou cestou skrz diplomatická jednání na základě mezinárodního práva a principů Charty OSN. Zároveň jsme plně solidární s ukrajinskými komunisty a antifašisty, kteří nyní čelí nové vlně brutálních represí ze strany kyjevského režimu. Proto mj. požadujeme okamžité osvobození bratrů Kononovičových, kteří byli před několika dny uvězněni ukrajinskou tajnou službou pro svou činnost v komunistickém hnutí mládeže a nyní jim reálné hrozí, že budou zavražděni.«

Čtvrtý balík sankcí proti Rusku

Evropská unie formálně přijala čtvrtý balík sankcí proti Rusku, na jehož podobě se zástupci členských zemí dohodli v pondělí. Oznámila to Rada EU. Unijní země mj. zakázaly vývoz luxusního zboží včetně aut či jakékoli investice do ruské energetiky. Do Evropy se nově nesmí dovážet ruská ocel či železo. »27« také zakázala transakce s některými ruskými státními podniky či poskytování ratingových služeb ruským subjektům. Zmrazila i majetek skupiny oligarchů včetně majitele fotbalového klubu Chelsea Romana Abramoviče. EU už od ruského vpádu na Ukrajinu potrestala stovky ruských činitelů a desítky firem a uvalila bezprecedentní sankce na bankovní a finanční sektor. »Čtvrtý balík sankcí je další těžkou ranou pro hospodářskou a logistickou základnu, na niž Rusko spoléhá při invazi na Ukrajinu,« uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Kromě zmíněných opatření se EU rozhodla připojit ke kroku řady dalších členů Světové obchodní organizace (WTO), kteří zamýšlejí odebrat Rusku status nejvyšších výhod v rámci WTO, což otevře cestu k uvalení cel na ruské zboží. EU podpořila i přerušení přijímacího procesu Běloruska, které se mělo stát členem WTO.

15 let za kolaboraci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal nedávno přijatý zákon, který hrozí až 15 lety vězení za kolaboraci s Ruskem. Oznámila to ukrajinská média s odvoláním na místopředsedu parlamentu. »Zákon o kolaborantství prezident už podepsal a bude zveřejněn v úředním věstníku,« řekl v televizi první místopředseda sněmovny Oleksandr Kornijenko. Zákon rovněž umožňuje rozpouštět politické strany a organizace, usvědčené z kolaborace s agresorem.

Zákaz vycházení v Kyjevě

Starosta Kyjeva Vitalij Kličko vyhlásil 35hodinový zákaz vycházení od úterního večera do zítřejšího rána. Obyvatelé ukrajinské metropole nesmějí opouštět domovy s výjimkou cesty do krytu. Pohyb po městě bude možný pouze se zvláštním povolením.

Dělostřelecký útok v noci na úterý zasáhl v Kyjevě obytnou patnáctipatrovou budovu, kde vypukl požár. Rakety zasáhly i další budovy a rodinný dům, útok zničil i vchod do stanice metra v centru.

Bariéry v Oděse

Obyvatelé Oděsy v pondělí vytvořili lidský řetěz, aby dostali těžké pytle s pískem z pláže do nákladních aut. Přístavní město horečně buduje obranu proti ruským jednotkám. Lidé hned po ruském vstupu na Ukrajinu začali plnit pytle pískem a převážejí je do města, kde slouží k budování bariér a ochraně památek. »Pracujeme tady, protože neumíme zabíjet,« řekl Viktor Skrypnik, který akci fotil. »Nejsme profesionální válečníci, ale můžeme naší armádě pomoci. Asi 60 procent vítězství tady zajišťují obyčejní lidé,« dodal Skrypnik. Zelenskyj občany vyzval, aby se jakýmkoliv způsobem zapojili do válečného úsilí. Výzvu vyslyšely desetitisíce lidí, zatímco ruská armáda postupuje jihem a severovýchodem země a je blízko Kyjeva.

Ruské jednotky zatím do Oděsy nedorazily, ale britské ministerstvo obrany v neděli uvedlo, že ruské námořní síly vytvořily blokádu ukrajinského černomořského pobřeží. Mnozí Oděsané si myslí, že je jen otázkou času, kdy se boje dostanou i k nim. Místní jsou na město hrdí. S historickými budovami a širokými bulváry bývala Oděsa oblíbenou prázdninovou destinací lidí z celého Sovětského svazu. Je to místo, kde v roce 1905 carské síly potlačily povstání podporované ruskými námořníky, přičemž tuto událost zachytil režisér Sergej Ejzenštejn ve slavném filmu z roku 1925 Křižník Potěmkin.

Organizátoři plážové akce uvedli, že do Oděsy zatím převezli 400 000 pytlů plných písku, denně lidé zvládnou pytlovat na 700 tun písku.

Ukrajina: Mír nejpozději v květnu

Ukrajina dosáhne dohody o příměří s Ruskem nejpozději v květnu, uvedl vojenský poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Oleksij Arestovyč. Podle něj přichází v úvahu několik možností dalšího vývoje. »Myslím, že nejpozději v květnu, začátkem května, bychom měli dosáhnout mírové dohody, možná i mnohem dříve. Mluvím o nejhorším scénáři,« řekl Arestovyč na videu, které sdílela mnohá ukrajinská média. Ukrajina by mohla dosáhnout mírové dohody i stažení nepřátelských vojsk velmi rychle, během týdne nebo dvou. Na řadu by ale mohl přijít i scénář, kdy se Moskva rozhodne do konfliktu zapojit třeba žoldnéře ze Sýrie. V takovém případě by pak dohoda přicházela v úvahu spíš v polovině či na konci dubna. V nejhorším možném scénáři by Rusko mohlo začít s odvody a vyslat vojáky na Ukrajinu po asi měsíci výcviku. »Ale i když brance připraví během jednoho měsíce a na začátku května je nasadí do boje, tak válka skončí v polovině května,« citoval Arestovyče web 24tv.ua. Poradce ale upozornil, že i po dosažení příměří by mohly během roku na území Ukrajiny přetrvávat lokální střety. Několik kol ukrajinsko-ruských jednání o příměří, která pokračují, zatím mnoho výsledků nepřineslo.

(ava, čtk)