Útok na svobodu projevu a co by na to asi řekl TGM

Český správce domén CZ.NIC zablokoval v pátek 25. února osm webů, šířících informace odlišné od informací oficiálních českých médií. Český správce domén CZ.NIC oznámil, že tento krok učinil po konzultaci s bezpečnostními složkami a na základě doporučení vlády.

Představitel českého správce domén CZ.NIC v rozhovoru na ČT24 oznámil, že »s něčím se začít musí« (myšleno ono zablokování osmi webů), čímž dal najevo, že po osmi v pátek 25. února zablokovaných webech bude, či může následovat blokace webů dalších (tuzemští mobilní operátoři zablokovali přístup na další weby – pozn. red.). Jeví se tedy zřejmým, že záminky poskytnuté událostmi na Ukrajině bylo k vymýcení jiných informacím, než jsou informace oficiální, zkrátka nutno využít, a to za každou cenu, včetně ceny popření demokratických svobod.

Tímto krokem, který je ovšem v rozporu se zněním článku 11 Listiny základních práv a svobod EU, který zní, že »Každý má právo na svobodu projevu. Toto právo zahrnuje svobodu zastávat názory a přijímat a rozšiřovat informace nebo myšlenky bez zasahování veřejné moci a bez ohledu na hranice. Svoboda a pluralita sdělovacích prostředků musí být respektována«, vykročil český správce domén CZ.NIC na cestu hlásání a přijímání jediné povolené pravdy, jak je to charakteristické jen pro státy totalitního typu.

K tomu ještě pár myšlenek k tématu od T. G. Masaryka: Demokracie je diskuse. Tato slova pronesl první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk v roce 1919, když mluvil ke skupině vojáků tehdy vzniklého Československa: »Vy jeden každý musíte vždy snést míněné druhého. V demokracii je svoboda, volnost. Demokracie, bylo řečeno, znamená diskusi, tj. nesmí se nikomu překážet, kdo má jiné a opačné mínění. Musíte přes rozdíly politické žít kamarádsky. Naučit se respektovat cizí mínění, vyslechnout důvody. Vy se můžete mezi sebou pohádat, ale vždy jako kamarádi, kterým jde o věc.«

Demokracie je založena na důvěře

Demokracie by také mohla být pouhým hlasováním, ve kterém většina vždy převálcuje menšinu, kdy se o důležitých otázkách nemluví a kdy jsme uzavřeni ve svých názorových skupinách. Taková demokracie by však nebyla podle Masaryka opravdová a neměla by příliš velkou hodnotu. Musíme se naopak snažit spolu rozumně hovořit, konstruktivně nesouhlasit a učit se přesvědčovat bez emocí a s vědomím, že i my sami se můžeme mýlit. 

Kde se v dnešní době objevila myšlenka, že nejlepší způsob, jak se zapojovat do veřejného prostoru, je urážet a zesměšňovat lidi s jiným názorem? Máme-li věřit Masarykovi, je tomu naopak – demokracie se musí zakládat na lásce k člověku a na důvěře mezi lidmi. Láska k člověku však neznamená, že budeme říkat jenom to, co je líbivé a populární. Naopak pokud nám na někom opravdu záleží, nesmíme mu lhát a musíme být připraveni předložit mu pravdu, ať už je jakkoli nepříjemná. Současně to neznamená nad lidmi zlomit hůl a vzdát se snahy o dohodu a porozumění. 

Demokracie vnímaná jako diskuse je velký civilizační výkon, který není vůbec snadný. Jedním ze základních předpokladů je upřímná ochota k níakvalita jejího provedení. Aneb nesouhlasit konstruktivně a pokoušet se v diskusi nacházet společnou řeč. 

(Zdroje: KOSATÍK, Pavel. 100x TGM. Praha: Knižní klub, 2017. Universum, s 138. Kráceno.)

Lubomír MAN