Vláda na lidi kašle

Ukrajinský konflikt je alibi na nenažranost petrolejářů

Vláda v reakci na růst cen pohonných hmot rozhodla o zrušení povinného přimíchávání biosložky do pohonných hmot a o zrušení silniční daně pro osobní automobily, dodávky a nákladní auta do 12 tun. Premiér Petr Fiala (ODS) po jednání vlády označil zrušení silniční daně za přímou pomoc především pro menší a střední firmy.

Uvedl také, že ekologický dopad přimíchávání biosložek je v současnosti již překonaný a sporný. »Vydělává na tom jen pár firem. Zároveň to umožní našim zemědělcům, aby na polích pěstovali více obilí,« uvedl.

Premiér zároveň vyzval občany, aby si nedělali zbytečné zásoby benzinu nebo nafty. Jen to podle něj může způsobit paniku a další růst cen. ČR má navíc dostatečné zásoby ropy i pohonných hmot, dodal.

»Opravdu pětikoalice opět plivla lidem do tváře jako v případě cen energií?« ptá se předsedkyně ÚV KSČM Kateřina Konečná. »Když jsem četla, že vláda hodlá v souvislosti s extrémními cenami energií zrušit pouze silniční daň (kterou navíc platí jen podnikatelé – ostatní jsou vládě ukradení úplně), tak jsem tomu nemohla uvěřit. Opravdu je koalice ODS, TOP 09, Pirátů, KDU-ČSL a STAN tak povýšená, že je jim jedno, co to udělá s peněženkami občanů? Vždyť takhle arogantně k tomu nepřistupuje ani pravicová vláda v Polsku,« uvedla Konečná.

Ceny raketově rostou

Ceny pohonných hmot u českých čerpacích stanic nadále rostou. Ceny benzinu i nafty si od pondělí do úterý připsaly nejvyšší mezidenní nárůst cen od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Cena nafty vzrostla za 24 hodin o 2,15 koruny na 47,47 Kč za litr. Benzin zdražil o 1,7 koruny na 45,21 korun za litr. Vyplývá to z dat společnosti CCS, která průměrné ceny paliv sleduje od začátku roku 2005.

»Odborové sdružení Čech, Moravy a Slezska negativně pohlíží na neúměrné zdražování cen pohonných hmot, které se dotýká většiny běžných spotřebitelů. Toto zdražování se neděje jako přímá reakce na rusko-ukrajinský válečný konflikt, ale ceny jsou nadsazené i díky chuti distributorů zneužít utrpení běžných lidí na východě Evropy ve svůj finanční prospěch. Ukrajinský konflikt je alibi na nenažranost řetězců čerpacích stanic. Vláda nemá odvahu tuto spekulaci ani zastavit, ani zbrzdit. Současné ceny benzinu a nafty jsou z velké míry dílem spekulace distributorů, nikoli přesným odrazem růstu ceny ropy,« sdělila odborová centrála Haló novinám ve svém stanovisku.

Plácnutí do vody

Někteří členové vlády a odborníci se k opatření kabinetu v minulých dnech stavěli rezervovaně. Například ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela na Twitteru uvedl, že bezprostřední vliv zrušení přimíchávání biosložky by byl na cenu pohonných hmot nulový. Ekonomka Danuše Nerudová se zase domnívá, že zrušení silniční daně jako řešení růstu cen pohonných hmot je nesmysl. »A to pomíjím fakt, že tímto by přestala existovat motivace k přechodu na alternativní pohony. Lepším řešením by bylo zrušit mýto pro autobusovou dopravu a zrušit přimíchávání biosložky do paliv,« uvedla.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) uvedl, že jak zrušení povinnosti přimíchávání biosložky do nafty, tak i zrušení silniční daně je trvalé.

Čerpadláři si mastí kapsy

Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček již dříve uvedl, že zpoždění mezi ropným trhem a cenami na českých čerpacích stanicích bývá obvykle dva až tři týdny. »Nyní jsme však svědky okamžitých nárůstů cen,« uvedl Křeček. Rozdíly mezi čerpacími stanicemi tvoří podle něho marže. Čerpadláři prý zažili těžké koronavirové období, kdy se snížila poptávka po pohonných hmotách. »Nyní se někteří pumpaři snaží dohnat ušlé zisky a zvyšují ceny bez ohledu na doprodej levněji pořízených zásob,« dodal Křeček.

Nesouhlasí s ním ale předseda Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček, podle kterého růst cen u čerpacích stanic odpovídá růstu cen na komoditní burze v Rotterdamu. Podle Indráčka je sice možné, že někteří prodejci výrazně zdražili zbytečně rychle, aktuální burza jejich ceny ale podle něho dohání, případně dokonce převyšuje.

Ministerstvo průmyslu a obchodu zadalo příslušným orgánům systém kontrol distributorů pohonných hmot, aby měl stát přehled o případném umělém zvyšování marží u benzinu a nafty. Vláda je podle Fialy připravena zasáhnout, pokud marže obchodníků porostou a budou uměle zvyšovat ceny.

Až 65 korun za litr?

»Odhady renomovaných amerických bank předpokládají, že cena ropy vystoupá na 160 až 180 dolarů za barel. Při těchto cenách ropy by se průměrné ceny pohonných hmot pohybovaly lehce nad hranicí 55 korun za litr,« uvedl Křeček. To by českou ekonomiku podle něj mohlo přiblížit ke scénáři stagflace, proto lze očekávat, že na situaci bude reagovat vláda. »Z těchto důvodů si myslím, že nedojdeme do situace, kdy by průměrné ceny pohonných hmot přesáhly hranici 60 korun za litr,« řekl Křeček.

Hlavní ekonom Trinity Bank, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Lukáš Kovanda se domnívá, že v nejhorším scénáři by ceny pohonných hmot mohly přesáhnout 65 korun. »To ale předpokládá plné embargo na ruskou ropu a také to, že Fialova vláda by proti vysokým cenám nijak nezasáhla, například snížením DPH. V nejlepším možném scénáři válka na Ukrajině rychle skončí a ceny pohonných hmot se díky zklidnění trhu ustálí kolem 45 korun za litr s vyhlídkou návratu ke 40 korunám do konce letošního roku, nebo dokonce lehce pod tuto úroveň,« uvedl pro Haló noviny Kovanda.

Návrat ke 30 korunám za litr podle něho předpokládá jak ukončení války na Ukrajině, tak i citelné globální ekonomické ochlazení. »Tyto dvě věci ale zřejmě naráz nenastanou, neboť konec války by zřejmě vedl k opětovnému oživení globální ekonomiky,« uvedl. Lidé svou spotřebu pohonných hmot podle něj omezí. »Ale to lze jen do jisté míry. Motoristé budou více šetřit, jezdit úsporněji, ale omezení spotřeby nebude takové, aby zmírnilo tlak na další růst cen,« uvedl Kovanda.

(ng)