Válečný konflikt na Ukrajině by mohl způsobit narušení energetického trhu v rozsahu velkých ropných krizí ze 70. let 20. století. Řekl to serveru zpravodajské televize CNBC místopředseda společnosti IHS Markit Daniel Yergin.
Rusko je jedním z největších světových vývozců ropy. Sankce Spojených států a jejich spojenců uvalené na ruský finanční systém již způsobily negativní postoj k ruské ropě ze strany bank, kupujících i přepravců. Yergin, který se také věnuje historii energetického trhu, varoval, že může dojít k velkým úbytkům ruských barelů z trhu. Země přitom vyváží denně zhruba 7,5 milionu barelů ropy a rafinovaných produktů a členové NATO z toho odebírají přibližně polovinu.
»Z hlediska logistiky by to bylo opravdu velké narušení a lidé by bojovali o barely,« řekl Yergin. »Je to krize v zásobování. Je to logistická krize. Je to platební krize a mohla by také dosáhnout rozsahu ze 70. let minulého století,« dodplnil.
Podle Yergina nynější sankce způsobují, že ruská ropa má problémy dostat se na trh, přestože na energetiku nebyly uvalené žádné zvláštní sankce. Kupující se obávají ruské ropy kvůli nátlaku bank, přístavů a přepravních společností, které se obávají, aby neučinily něco, co je v rozporu se sankcemi.
JPMorgan odhaduje, že 66 procent ruské ropy se snaží najít kupce. A pokud zůstanou dodávky ruské ropy narušené, mohla by cena ropy do konce letošního roku stoupnout na 185 dolarů za barel.
»Mohla by to být nejhorší krize od arabského ropného embarga a íránské revoluce v 70. letech,« řekl Yergin. Obě události byly velkými ropnými šoky.
V roce 1973 producenti na Blízkém východě přerušili dodávky do USA a dalších západních zemí kvůli pomoci Izraeli v době arabsko-izraelské války. Ropy byl okamžitě nedostatek a Američané stáli fronty u čerpacích stanic, aby si koupili benzín, jehož cena prudce vzrostla. Dalším šokem byla íránská revoluce v letech 1978 a 1979, při které byl svržen íránský šáh.
»Co jsme dříve neviděli, je také velký problém s pověstí, společnosti nechtějí obchodovat s Ruskem,« upozornil Yergin. Ropné firmy se vzdávají svých velkých investic, na jejichž rozvoji mohly pracovat další roky a poskytnout v Rusku práci stovkám lidí. Ropné společnosti BP a Exxon Mobil oznámily, že opouštějí ruské společné podniky.
Yergin uvedl, že narušení dodávek z Ruska přichází v době, kdy je trh již omezeně zásobován. Skupina OPEC+, kterou tvoří členové Organizace zemí vyvážejících ropu a jejich spojenci v čele s Ruskem, se minulou středu rozhodla pokračovat ve svých současných těžebních plánech. To znamená, že každý měsíc zvýší těžbu o přibližně 400 000 barelů denně.
Pro Evropu je navíc bolestivý prudký nárůst cen zemního plynu. Evropa je největším odběratelem ruského plynu i ropy.
Analytici z odvětví tvrdí, že je nyní těžké říct, jak velké budou problémy s ruskou ropou. Bílý dům uvedl, že i když žádné sankce v oblasti energetiky nyní neexistují, jsou na stole.
Analytici Bank of America odhadli, že každý jeden milionů barelů ropy, který se z trhu ztratí, by mohl zvýšit cenu ropy Brent o 20 USD za barel. Partner Again Capital John Kilduff se domnívá, že ztráta bude dva až tři miliony barelů denně.
Kilduff rovněž očekává, že ruská ropa bude i nadále proudit ropovodem do Číny. Peking uvedl, že se k sankcím proti Rusku nepřipojí.
»Tentokrát si ropu odřízneme sami. Je to embargo, které si způsobíme sami,«prohlásil Kilduff. »Tentokrát je to stávka kupujících, ne jednání dodavatelů,« dodal.
(ici)
