Bezpečnostní rada pro uznání DLR a LLR

Členové ruské bezpečnostní rady se při jednání vyslovili pro uznání nezávislosti povstaleckých republik na Donbase. Prezident Vladimir Putin na závěr zasedání, které bylo možné sledovat v televizním přenosu, prohlásil, že rozhodnutí přijme ještě během pondělí. Do naší uzávěrky se tak ale nestalo.

Během porady zazněly argumenty, že v Donbasu žije na 800 000 ruských občanů, které je podle šéfky horní komory ruského parlamentu Valentiny Matvijenkové nutné ochránit před »genocidou«. Ukrajina i západní země pochopitelně odmítají, že by na Donbase ke genocidě docházelo – nehodí se jim to do karet…

»Před našima očima se odehrává humanitární katastrofa, reálná genocida,« řekla. »Smiřovat se s tím nelze. Pokud uznání (Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky) problém vyřeší, nastal k tomu čas, rozhodnutí nelze odkládat,« dodala.

»Jsou to naši lidé. Nejen lidé hovořící rusky, ale občané naší země. Tento fakt nemůžeme ignorovat,« zdůraznil bývalý prezident a premiér Dmitrij Medveděv, který je nyní místopředsedou bezpečnostní rady. Upozornil také, že většina Rusů by uznání nezávislosti republik na Donbase podpořila. V době, kdy Medveděv byl prezidentem, Rusko svedlo krátkou válku s Gruzií a poté uznalo nezávislost separatistických gruzínských provincií Abcházie a Jižní Osetie ve kterých má Rusko nyní své jednotky.

»Jde především o ochranu našich občanů. Kyjev sabotuje všechny závazky, které přijal,« argumentoval podle ČTK i předseda dolní komory parlamentu, Státní dumy, Vjačeslav Volodin, a vyzval Putina, aby uznal obě lidové republiky.

»Nemůžeme lhostejně přihlížet, jak trápí naše krajany a spoluobčany. Nevidím jiné východisko,« prohlásil také šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. »Nemáme na výběr, musíme je (povstalecké republiky) uznat,« zdůraznil ministr obrany Sergej Šojgu.

Šéf ruské civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin se dokonce vyslovil pro začlenění lidových republik do Ruské federace, ale Putin jej vzápětí upozornil, že tato otázka není na pořadu dne.

Vůdci obou povstaleckých donbaských republik Denis Pušilin a Leonid Pasečnik znovu vyzvali Putina, aby jejich nezávislost uznal, a požádali, aby s nimi Rusko uzavřelo dohody o přátelství a spolupráci, a to i v obraně. K uznání lidových republik již dříve vybídli prezidenta také ruští poslanci.

Rusko zpočátku dělalo vše, aby střet mezi povstalci na Donbase na východě Ukrajiny a Kyjevem urovnalo mírovou cestou, ale přesto vznikla nynější situace, kdy »hrozí další trestná výprava Kyjeva na Donbas«, poznamenal Putin na úvod porady.

Ministr zahraničí Lavrov referoval o západní reakci na návrhy Ruska, které se od USA a NATO dožaduje bezpečnostních záruk. Západní odpovědi podle ruského šéfdiplomata opomíjejí klíčové ruské požadavky, nicméně jsou náznaky vstřícnosti a v rozhovorech je záhodno pokračovat. Rusko se zejména hodlá domáhat odpovědi na hlavní problém, který jej znepokojuje, což je především další rozšiřování NATO na východ.

Ministr obrany Šojgu poukázal na prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ohledně změny postavení Ukrajiny jako nejaderné země, což by podle ministra bylo krajně nebezpečné. »Možnosti Ukrajiny vytvořit jaderné zbraně jsou vyšší než Íránu či Severní Koreje,« varoval Šojgu.

Krize kolem Ruska a Ukrajiny se mezitím dále vyostřuje. Z běloruského Minsku zaznělo, že odchod ruských vojáků z Běloruska (po nedávném cvičení) bude do velké míry záviset na stažení sil NATO ze zemí v blízkosti Běloruska a Ruska. Moskva a Minsk původně deklarovaly, že společné manévry skončí 20. února, v neděli však běloruský ministr obrany oznámil, že cvičení bude pokračovat.

Zároveň ale pokračují snahy o diplomatické řešení krize. Elysejský palác sdělil, že prezidenti Ruska a USA v zásadě souhlasili s připravovaným summitem k tématu. Francouzský prezident Emmanuel Macron v neděli pozdě večer telefonicky hovořil s oběma prezidenty, s Putinem už podruhé v jednom dni. Kreml uvedl, že hovořit o konkrétních plánech na summit je předčasné. Detaily summitu má ovšem ve čtvrtek vyjednat šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem. Ministři zahraničí plánují setkání v některé z evropských zemí. Kyjev informaci o případném setkání státníků přivítal.

Stejně tak šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Unijní ministři zahraničí ale schválili poskytnutí finanční podpory pro ukrajinskou ekonomiku ve výši 1,2 miliardy eur (téměř 30 miliard korun) a také vyslání mise vojenských odborníků…

Ministři zahraničí Francie a Ruska Jean-Yves Le Drian a Sergej Lavrov si po zasedání bezpečnostní rady telefonovali a dohodli se, že se v pátek sejdou v Paříži v rámci příprav dalšího summitu věnovaného stoupajícímu napětí na ukrajinsko-ruských hranicích.

Le Drian svému ruskému protějšku rovněž zdůraznil, že je třeba »co nejdříve« zahájit třístranné jednání zástupců Ukrajiny, Ruska a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). »Tato schůzka je nezbytná k tomu, aby zúčastněné strany respektovaly příměří na kontaktní linii a vrátily se k jeho dodržování,« uvedlo francouzské ministerstvo zahraničí.

(rj)