Nechte Křivoklátsko žít!

Téměř 100 % porostů vytvořila práce lesníků

Zástupci ministerstva životního prostředí (MŽP) chtějí v obcích na Křivoklátsku s místními projednat plánované vyhlášení národního parku. Výjezdů do obcí se zúčastní také ministryně Anna Hubáčková (KDU-ČSL). Mnohé obce si však vyhlášení národního parku nepřejí, obávají se například nárůstu turistiky a s ním spojených dopadů na přírodu, pořádek i klid. Deset starostů z Křivoklátska v tiskové zprávě uvedlo, že na dosavadních jednáních, která byla z iniciativy Středočeského kraje, neobdrželi žádné podklady s výjimkou letáku.

»Vláda ve svém programovém prohlášení i v již realizovaných krocích usiluje o zřízení Národního parku (NP) Křivoklátsko. Po souhlasném stanovisku Zastupitelstva Středočeského kraje z roku 2021 tlačí všemi způsoby na dotčené obce, aby se vzniku národního parku nebránily,« uvádí ve svém stanovisku Středočeský krajský výbor KSČM. »Dokonce již i veřejně, bez podpory obcí, v rozporu s postojem občanů, kteří proti tomu podepisují opakovaně i petice, brzké zřízení národního parku v tiskových výstupech deklaruje.

Komunisté vnímají akutní potřebu ochrany přírody, vnímají ale i fakta – hlasy odborníků i dotčených obcí. Zodpovědně a opakovaně, stejně jako v letech 2012, 2014, 2020, 2021 prohlašují, že zřízení národního parku je nesmyslem jak z hlediska sociálního, lesnického, ekonomického, tak i, při současném vysokém stupni ochrany CHKO Křivoklátsko, z hlediska ochranářského.

Lesnictví má na Křivoklátsku staletou tradici, vytvořilo z oblasti jednu z lesnicky nejcennějších oblastí ČR. Téměř 100 % porostů má původ v lidské činnosti, stejně tak druhová skladba vyvolává nutnost dlouhodobě v lesních porostech hospodařit a i les chránit jinak než v národním parku.

Vzniklá omezení v bezzásahových zónách by znamenala zmenšení lesnických činností i pracovní nabídky pro místní občany a lesnické firmy, ztrátu rekreačního zázemí nejen pro místní obyvatele, ale i pro sousedící kraje, ohroženi by byli i myslivci, vodáci, rybáři, turisté.

V neposlední řadě by zřízení parku znamenalo další zátěž státního rozpočtu v řádu stovek milionů Kč, ztrátu na tržbách za nerealizované těžby dřeva i roční ztrátu ekologické suroviny, omezení zdrojů paliva pro obyvatele z přilehlých obcí i ztráty z omezení možnosti sběru lesních plodů v bezzásahových zónách.

Duchu Biosférické rezervace UNESCO v programu Člověk a biosféra vyhovuje současný stav, cenné části přírody jsou chráněné i současnou legislativou jako CHKO, rezervace, Ptačí oblast atd.

Komunisté zřízení Národního parku Křivoklátsko nepodporují a vyzývají k obdobnému postoji i zákonodárce. Navrhují zároveň referendum o zřízení NP Křivoklátsko v dotčených obcích,« připomínajístředočeští komunisté.

Hlas starostů

Když starostka Karlovy Vsi na Rakovnicku Iveta Kohoutová sečetla výsledky místní ankety, 103 obyvatel se vyslovilo proti vyhlášení parku, dva byli pro a jeden neví. V obci žije podle jejích webových stránek 137 lidí. »Zastupitelstvo obce k tomu přijme usnesení, že odmítáme vyhlášení NP Křivoklátsko,« uvedla Kohoutová. Podle ní národní park vstoupí do místního venkovského života a zvýšený turismus znamená vyšší dopravní zátěž, více odpadků, ale nikoliv vyšší ochranu přírody.

Zahájení procesu vyhlašování parku považuje trochu za podraz starostka Křivoklátu Libuše Vokounová. »My bychom potřebovali, aby sem jezdilo méně turistů,« řekla. Také podle ní jde o kulturní lesy, které vytvářely generace lesníků, ne lesy původní, a nový status by přírodě nijak neprospěl. Případné vyhlášení parku by podle starostky odnesli především místní obyvatelé a důsledkem by byl odliv trvale bydlících lidí.

Co říkají odborníci?

Nadšeni nejsou ani lesníci. Jan Příhoda, předseda think tanku CZECH FOREST v rozhovoru pro Haló noviny připomněl, že dosavadní ochrana přírody poměrně hustě osídlené oblasti Křivoklátska (CHKO a mnoho bezzásahových lokalit) je v této době zcela adekvátní a dostatečná a při znalosti vývoje této oblasti můžeme vyloučit, že by nevyhlášením národního parku mohlo dojít k jakékoli devastaci přírodních hodnot tohoto území. Naopak je vysoce pravděpodobné, že vyhlášení národního parku v této po staletí kulturní krajině může podobně jako v jiných oblastech vést k napětí mezi místními obyvateli, úbytku pracovních příležitostí a v případě jednostranného pohledu na ochranu přírody (jako například v NP České Švýcarsko) i k devastaci území a omezení přístupnosti pro návštěvníky lesů.

Úřady chlácholí

Vedení Středočeského kraje krok MŽP jednoznačně vítá, podle hejtmanství právě status národního parku poskytuje území nejvyšší stupeň ochrany. Vyhlášení národního parku podle MŽP neznamená omezení pohybu veřejnosti. Případné usměrnění pohybu návštěvníků se řeší klidovými územími, která se prý vyhlašují v dohodě se samosprávami a radou národního parku.

Ministryně Hubáčková soudí, že kvalitně vyhlášený národní park může být přínosem nejen pro ochranu cenné přírody, ale je stimulem k sociálnímu a ekonomickému rozvoji regionu, a tím ke zlepšení podmínek pro život místních občanů. »Obce jsou ze zákona přímo vtaženy do dění v národních parcích, jejich zástupci se jako členové rady parku přímo podílejí na rozhodování o správě území. Vím, že přírodu nelze dobře chránit bez lidí, kteří v daném území žijí,« slibuje ministryně.

Nyní úřad dopracuje podkladové materiály, vlastní návrh pak čeká legislativní proces, který má být ukončen schválením zákona. Lidem navzdory.

(ng)