Analýza programového prohlášení vlády z hlediska lidských práv

Vládní prohlášení, s nímž Fialova vláda uspěla v parlamentu, lze z hlediska lidských práv hodnotit spíše negativně. Například sociální práva se v ní nevyskytují vůbec, pro vládní koalici existují pouze pojmy svoboda a demokracie, a to jen v zahraniční politice, kde chce mistrovat tzv. nedemokratické země. (Co je demokratické, určujeme my.) Obdobně absentuje jakákoli zmínka o rasismu, fašismu, nacionalismu a zločinech z nenávisti, jako by tyto jevy u nás nebyly.

Ve vnitrostátní politice chce vláda místo lidských práv hlídat práva autorská, tam přece jde o peníze. Lidská práva pro vládu znamenají hlavně adorování EU a NATO (které žádné válečné zločiny nepáchá?) a výslovně zmíněnou »havlovskou« politiku (založenou zřejmě zejména na humanitárním bombardování). Třešinkou na dortu je snaha o prosazení tzv. Magnitského zákona po vzoru USA, aby vláda mohla podle politiky dvojího metru zavádět ještě více sankcí proti všem cizím státním příslušníkům, kteří se nám znelíbí. Že by je snad zavedla i proti našim spojencům za mimosoudní individuální i hromadné zabíjení civilistů či mučení na základně Guantánamo i jinde?

Prohlášení neopomnělo zmínit ani ostudný lustrační zákon založený na presumpci kolektivní viny. Ovšemže ho vládní koalice nehodlá konečně zrušit, naopak chce jeho platnost rozšířit na členy vlády – co kdyby voliči v předčasných volbách znovu zvolili Andreje Babiše?

Abychom nebyli jenom negativní, musíme zmínit i velmi pozitivní rys vládního prohlášení. Na rozdíl ode všech předchozích vlád České republiky je v něm totiž mnoho plánovaných opatření ve prospěch dětí. Ano, dětí, kterými se všichni politici zleva doprava více než třicet let zaštiťují, že to je ta budoucnost národa – aniž by pro ně hnuli prstem. Proč by to také dělali, děti přece nemají právo volit! Pokud se zřídka dělá, co se dětí dotýká, je to ve skutečnosti pozitivní hlavně pro rodiče – minulá vláda zvýšila rodičovské příspěvky i dětské přídavky a prosadila náhradní (zálohované) výživné pro rodiče samoživitele, kterým druhý rodič neplatí soudem určené výživné na svoje děti.

O tom, co je psáno v Úmluvě pro práva dítěte, kterou ratifikovaly všechny státy světa kromě USA, se nemluví a většinou ani nepíše. Ženevský Výbor pro práva dítěte poslal členskému státu ČR v září minulého roku 133 dobře míněných doporučení, ta se ovšem v médiích neobjevila.

Co tedy vláda slibuje ve prospěch dětí?

· Budoucnost naší země závisí na vzdělání dětí. Vzdělávací systém musí vytvořit prostor pro rozvoj znalostí, dovedností a kompetencí žáků a studentů. Musí umět pomoci nejslabším i podpořit talenty.

· Podpoříme flexibilnější pracovní úvazky rodičům, nabídneme větší možnosti, jak sladit rodinný a profesní život, aby si lidé mohli dovolit věnovat více času dětem a péči o blízké.

· Rozšíříme nabídku služeb pro děti, zachováme dětské skupiny a podpoříme služby a péči o nejmenší děti, zvýšíme kvalitu a dostupnost těchto služeb. (V pořádku, pokud budou dětské skupiny poskytovat stejně kvalifikované předškolní vzdělávání jako mateřské školy.)

· Zajistíme dostatek kapacit pro školní kroužky a jiné aktivity po vyučování.

· Sjednotíme systém péče o ohrožené rodiny a děti ze tří resortů do gesce MPSV.

· Podpoříme kraje, aby transformovaly služby pro ohrožené děti, posílily kapacity sociálně aktivizačních služeb pro rodiny a zlepšily systém výběru a přípravy pěstounů.

· Zajistíme efektivnější pomoc ohroženým dětem podle potřeb dětí a rodin. Upřednostníme vyrůstání dětí v rodinách místo v ústavech, zejména u nejmladších dětí.

· Podpoříme konsensuální řešení rodičovských konfliktů, děti nesmí být obětí sporů mezi rodiči.

· Budeme prosazovat opatření zamezující zneužití dětí v právních sporech mezi rodiči, vyjasníme kompetence sociálních pracovníků v kompetenčních opatrovnických procesech.

· Zmodernizujeme léčbu duševních onemocnění a snížíme jejich dopady na společnost, a to i pro dětské pacienty.

· Podpoříme učitele v individualizaci výuky, práci s různorodými kolektivy dětí a žáků, rozvíjení potenciálu žáků se sociálním a jiným znevýhodněním. Zvláštní pozornost budeme věnovat rozvoji talentů a práci s mimořádně nadanými žáky.

· Zajistíme finanční prostředky na rozvoj digitálních dovedností učitelů i dětí, žáků a studentů.

· Budeme aktivně řešit regionální rozdíly v kvalitě vzdělávání. Podpoříme školy v regionech s podprůměrnými výsledky vzdělávání pomocí intervenčních programů. Budeme rovněž podporovat práci s rodinami dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí a dětí s odlišným mateřským jazykem. Systém společného vzdělávání zachováme a podrobíme revizi, aby odrážel potřeby žáka i možnosti škol. V zařízeních ústavní a ochranné výchovy posílíme prevenci a upravíme podobu náhradní péče o děti tak, aby se co nejvíce přiblížila rodinnému prostředí.

· Budeme podporovat organizace pracující s dětmi a mládeží, dobrovolnictví a zaměříme se rovněž na dostupná sportoviště pro děti, rodiny, seniory a handicapované sportovce. Posílíme investiční dotace MŠMT pro volnočasové organizace.

Slova tedy chvályhodná, ale počkejme si: ukázaná platí!

Miroslav PROKEŠ, předseda Aliance za práva dětí a Spolku zastánců dětských práv