Kdo kalí vodu?

Tak ta naše slavná Česká televize již neví, jak by ukázala, komu patří její sympatie a komu nenávist. Lžou, ukazují videa z opačné strany Doněcka jako důkaz útoků z doněcké strany na Ukrajinu. Není těžké dokázat, kam padají bomby a rakety z ukrajinské strany. Opravdu je směšné poslouchat naše redaktory, jak horlivě kritizují pohyby ruských vojsk v blízkosti Irska, stahování ruských vojsk k ukrajinským hranicím, zejména k oblasti Doněcka, společná cvičení s Běloruskem. Ale tak nějak pozapomněli, jaká a s kým provádí v Evropě cvičení NATO a USA. A hodně blízko ruských hranic! Jsou roztaženi po celé západní hranici Ruska. Mají své základny zatraceně blízko. Proběhl pokus o barevnou revoluci v Bělorusku, v Kazachstánu, se stejným rukopisem, jako to bylo na ukrajinském Majdanu, ve Venezuele, a dalších a dalších zemích.

Ale pojďme trošku do historie. V roce 1986 se sešli na Islandu na zajímavé schůzce pan Gorbačov a pan Reagan. Trošku si vjeli do vlasů, přičemž pan Reagan vytáhl zajímavou informaci o možnosti hvězdných válek. Byl to blaf. Samozřejmě. Ale pravdou je, že se oba státníci tak nějak pochopili a spřátelili se. Jak jen bylo na tehdejší dobu možné. V prosinci roku 1987 se dohodli o zákazu vývoje, výroby a testování raket středního doletu. Druhého prosince 1989, pod dojmem geopolitických změn na východě Evropy, se sešli pan Gorbačov s panem Bushem. Sice zde nevznikl žádný dokument, ale byl to velký zlom v oblasti studené války. Zejména dohoda o zakonzervování pozic jejich armád a neposouvání vojsk NATO a USA směrem na východ. Což, bohužel, nebylo ze strany NATO dodrženo. Oficiálně však byla studená válka ukončena 19. listopadu 1990 podpisem společného prohlášení šesti států Varšavské smlouvy a 16 států NATO. Varšavská smlouva, jako protipól NATO, byla rozpuštěna rok poté.

Takže o čem je nyní řeč? Že Západ nesplnil, co slíbil. Přilepil se na ruské hranice a vytváří další rozbroje ve státech, které Rusko podporují. Po Bělorusku přišel Kazachstán. Místo velmi strategické z geopolitického hlediska a také pro značná naleziště nerostných surovin. Pokud by NATO a USA ovládly Kazachstán, měly by na dostřel nejen Rusko, ale i Čínu, Írán, Irák a další jim nepohodlné státy.

A co na to Česko? Dodáme dělostřelecké granáty na Ukrajinu. Velice ochotně to slíbila paní ministryně obrany. Jenom by si měla vyzkoušet, jaké to je, když se postaví na doněckou stranu hranice. Jen by si ale musela hlídat, aby jí její vlastní granát nespadl na hlavu.

Jan HÁJEK