Levicový Podemos pro diplomatické řešení

od redakce

Vyslání španělských jednotek do Bulharska a Černého moře vyvolalo spor mezi hlavními vládními stranami v Madridu. Posílení španělské vojenské přítomnosti na východě Evropy plně podporují premiér Pedro Sánchez a jeho socialisté. Kritiku naopak vyjádřilo druhé největší vládní uskupení, levicová koalice Unidas Podemos.

Podle představitelů hnutí by se Španělsko mělo zasadit o diplomatické řešení a snížení napětí mezi Ukrajinou a Ruskem, napsal v pondělí deník El País. Politice socialistů vyjádřila naopak podle očekávání podporu největší opoziční Lidová strana, jejíž představitelé ale kritizují, že kabinet není v klíčových otázkách zahraniční politiky jednotný.

Španělsko ohlásilo, že v rámci sil NATO vyšle dvě válečné lodě do Černého moře. Zvýšení počtu o jednu fregatu ohlásilo minulý týden ministerstvo obrany. Nejméně čtyři stíhací letouny Eurofighter mají od února působit v Bulharsku. Vyslání bojových letounů do Bulharska přitom vláda schválila již na konci prosince, aniž to vzbudilo širší debatu.

Posílení španělských jednotek ve východní Evropě ale od víkendu kritizují představitelé Unidas Podemos, kteří zdůrazňují, že Španělsko je »zemí proti válce… Jsme oddaní míru, žádáme snížení napětí konfliktu, ukončení vojenských cvičení v oblasti, dialog a diplomacii,« uvedla ministryně pro rovné příležitosti Irene Monterová. Mluvčí hnutí Podemos Pablo Fernández o víkendu vyzval ke zrušení vyslání jedné fregaty do Černého moře. V minulosti se někteří představitelé hnutí vyslovili pro vystoupení Španělska z paktu NATO.

Ostře se proti politice kabinetu vyslovil bývalý vicepremiér a vůdce Unidas Podemos Pablo Iglesias, který má v levicové koalici stále velké slovo, ačkoliv nemá žádnou formální funkci. Iglesias varoval před tím, aby se Španělsko nechalo zavléct do konfliktu. Připomněl masové protiválečné protesty z roku 2003, když se tehdejší konzervativní premiér José María Aznar rozhodl podpořit americké vojenské tažení v Iráku.

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí telefonicky hovořil se svým kubánským protějškem Miguelem Díazem-Canelem. Výměna názorů se týkala bilaterální obchodní, hospodářské a investiční spolupráce, uvedl Kreml podle agentury Interfax. Oba prezidenti také hovořili o »další koordinaci kroků obou zemí na mezinárodní scéně v souladu s principy strategického partnerství a tradicemi přátelství a vzájemného pochopení«, dodalo komuniké. Kubánský prezident poděkoval Putinovi za ruskou humanitární pomoc, včetně pomoci v boji proti šíření nákazy koronavirem.

Interfax v souvislosti s telefonátem prezidentů připomněl, že v polovině ledna náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov v odpovědi na dotaz ohledně případného rozmístění ruských raket na Kubě a ve Venezuele v případu ztroskotání rozhovorů se Západem o bezpečnostních zárukách řekl, že nechce »nic potvrzovat ani vylučovat«.

Sám Rjabkov na počátku minulého měsíce varoval, že růst napětí mezi Ruskem a USA kvůli Ukrajině může vést k opakování kubánské krize z roku 1962 mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, která se týkala rozmístění amerických raket v Turecku a sovětských raket na Kubě. Tato krize přivedla svět na pokraj jaderné války.

Mezitím ale došlo už i k akci… Ruské a čínské námořnictvo uspořádaly pro změnu v západní části Arabského moře společné vojenské cvičení, oznámila včera agentura Interfax. Podle ruského ministerstva obrany posádky plavidel nacvičovaly taktické manévry a osvobození unesené nákladní lodi.

Manévrů se účastnila plavidla ruské Tichomořské flotily – raketový křižník Varjag, protiponorková loď Admirál Tribuc a tanker Boris Butoma, uvedl resort obrany. Čínské námořnictvo zastupoval raketový torpédoborec Urumči se zásobovací lodí.

To na kyjevském letišti zase včera podle ČTK přistál americký vojenský letoun se zásilkou vojenského vybavení a munice. Jde o třetí dodávku z balíku tzv. vojenské pomoci ve výši 200 milionů dolarů (asi 4,35 miliardy Kč).

Spojené státy také (zcela nehorázně) po vládě v Římě začaly požadovat rozhodnější postoj ke krizi mezi Ukrajinou a Ruskem, napsal včera deník La Repubblica. Podle listu Itálie patří společně s Německem k velkým zemím v NATO s nejopatrnějším přístupem k této otázce. Řím nedávno také udělil vysoké státní vyznamenání významnému ruskému oligarchovi, který je na americkém sankčním seznamu.

O to překvapivější je zpráva z pondělního večera, že ukrajinská vláda se na mimořádném zasedání rozhodla stáhnout z parlamentu kontroverzní návrh zákon o základech státní politiky v přechodném období. Návrh obsahoval pravidla reintegrace tzv. okupovaných území, tedy Ruskem anektovaného Krymu a té části východoukrajinské oblasti Donbasu, kterou od jara 2014 ovládají proruští povstalci. Kyjev tím podle médií splnil ruskou podmínku pro to, aby se dnes vůbec mohli v Paříži setkat zástupci Ukrajiny, Ruska, Francie a Německa k jednáním v tzv. normandském formátu o urovnání ukrajinského konfliktu.

(rj)

Přečtěte si další články

4 komentáře

fronda 27/01/2022 - 00:54

Chorvatský prezident se vyjádřil dost solidně. Říkám si, aby ho tak teď nestihnul “srdeční záchvat”.

PetJednaLenin 26/01/2022 - 17:08

V Cesku se urcite rozhodne vyjadri rusky agent ing. Zeman

jmm 26/01/2022 - 05:03

Ať “ušatý dráb” nechá své “modrokabátníky” s “devítiocasou kočku” doma….

fronda 26/01/2022 - 00:15

To jsou ti “socialisté”. Stejní, jako zdejší ČSSD. Čím se liší od pravice? A PODEMOS předvádí lavírování, jaké jsme vídávali u Filipa. Následky asi taky budou podobné…

Komentáře jsou uzavřeny.

Nasepravda.cz 2023. Všechna práva vyhrazena. Vydavatel: Futura, a.s.