Ve Spojených státech amerických loni došlo k obratu v rozložení sil mezi dvěma hlavními politickými stranami, ukazují statistiky agentury Gallup aktualizované na začátku minulého týdne. Zatímco na začátku roku převažovali o devět procent sympatizanti Demokratické strany, v posledním čtvrtletí loňského roku se podle průzkumu o pět procentních bodů více Američanů přiklánělo k republikánům. Rok 2021 tak přinesl nejprudší změnu v podpoře dvou stran za 15 let, píše list The Washington Post (WP).
Aktualizovaná čísla vycházejí z průzkumů, kterých se účastnilo přes 12 000 dospělých Američanů. V prvním čtvrtletí se údajně 49 % respondentů označilo za demokraty nebo za nezávislé voliče tíhnoucí k demokratům, na opačné straně to bylo 40 %. Během roku ale postupně přibývalo republikánských sympatizantů, jejichž podíl narostl až na 47 %, zatímco demokraté klesli na 42 %. Naposled měli republikáni takto velkou převahu na začátku roku 1995, upozorňuje Gallup. Zároveň vysvětluje, že posílení jejich pozice je dáno jak nárůstem jejich voličského »jádra«, tak přílivem méně vyhraněných voličů. Podíl Američanů, kteří se označili za republikány, během roku narostl z 25 na 28 procent, segment nezávislých s preferencí pro republikány pak z 15 na 19.
Znepokojivý signál
Jakkoli tato čísla nemusí být zcela přesná a mohou se během několika měsíců opět výrazně změnit, pro demokraty je to další znepokojivý signál před podzimními volbami do Kongresu. Přichází v návaznosti na pokles popularity prezidenta USA Joe Bidena a překvapivé vítězství republikána Glenna Youngkina v listopadové volbě guvernéra státu Virginie. »Problém pro demokraty ale v tuto chvíli přesahuje pouhé volební vyhlídky,« píše deník WP. Podle článku totiž data od agentury Gallup podkopávají sílu argumentu Bidenovy strany, že republikáni se ve světle vývoje po porážce Donalda Trumpa v prezidentských volbách stali hrozbou pro americkou demokracii. »Američané se nezdají být příliš znepokojeni odpovědí Republikánské strany na volby roku 2020, obzvláště když vezmeme v potaz významnou roli, kterou Trump stále hraje při udávání jejího kurzu,« komentuje list současnou situaci.
Rok po nástupu
Joe Biden rok po nástupu do Bílého domu nemá na kontě mnoho legislativních úspěchů a velká část jeho plánů je zablokovaná v Kongresu, zatímco život lidí napříč Spojenými státy stále narušuje epidemie COVID-19. V kombinaci s nejvyšší inflací za čtyři dekády to pro Bidenovu Demokratickou stranu nevěstí nic dobrého s ohledem na podzimní volby, v nichž může ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem. Že Bidenova pozice ve Washingtonu nebude nejsilnější, bylo jasné hned po jeho zvolení na podzim 2020. Demokratům se po tehdejších volbách scvrkla většina ve sněmovně na pouhých pět hlasů a následné druhé kolo voleb v Georgii rozhodlo, že Senát bude rozdělen poměrem 50 na 50. V menší ze dvou komor Kongresu je přitom vzhledem k jednacímu řádu k prosazení většiny legislativních návrhů v praxi potřeba 60 hlasů.
Důsledky této situace naplno ukázaly poslední týdny. Ač plánovali využít zvláštní procedury a obejít očekávané obstrukce republikánů, nepodařilo se demokratům prosadit masivní balíček sociálních a ekologických programů, který měl výrazně rozšířit síť sociálního zabezpečení v USA a urychlit snižování emisí skleníkových plynů. Plány Bílého domu před Vánocemi prakticky vlastnoručně pohřbil demokratický senátor Joe Manchin, který řekl, že nepodpoří ani značně zredukovanou verzi návrhu. Biden následně obrátil pozornost k otázce volebních reforem, i zde jsou však jeho šance na úspěch velmi malé. »Volební reforma se zdá letos stejně nepravděpodobná jako Build Back Better,« shrnul před týdnem zpravodajský web Axios za použití sloganu označujícího zmiňovaný sociální balíček. Přesně k tomu došlo. Demokraté s volebními reformami neuspěli. Podle webu Politico vývoj mimo jiné podkopává jeden z hlavních motivů Bidenovy předvolební kampaně, kterým byly argumenty, že po turbulentním prezidentství Donalda Trumpa se do Washingtonu může vrátit pořádek a kompetentnost a že i v dnešní polarizované době mohou dvě politické strany spolupracovat.
Úspěch, ale poloviční
Úspěch si v tomto směru prezident připsal na podzim, když Kongres díky hlasům obou stran schválil investice do infrastruktury ve výši stovek miliard dolarů. Balíček byl nicméně oproti původnímu Bidenovu plánu zhruba poloviční a někteří republikáni, kteří jej podpořili, si následně od stranických kolegů a voličů vyslechli, že jsou zrádci. Druhé významné vítězství Biden zaznamenal hned v úvodu mandátu při prosazení obřího plánu zmírnění dopadů koronavirové krize. Pro ten ovšem nehlasoval jediný republikán. Zapeklitá situace, v níž se ocitá, prezidentovi zřejmě u veřejnosti mnoho sympatií nezíská, napsala minulý týden agentura AP. Tento odhad potvrzují průzkumy veřejného mínění, které v posledních měsících ukazují, že Bidenovo působení schvaluje jen zhruba 43 procent Američanů. Slabší popularitu po roce ve funkci měl z poválečných prezidentů pouze Donald Trump.
Přehnané slibování
Podle některých komentářů si Biden za tento propad může do jisté míry sám, neboť přispíval k nastolení nerealistických očekávání. AP dodává, že stejně jako všichni jeho předchůdci i 46. prezident USA zjistil, že jeho úřadování a veřejné mínění budou formovat i události, které nemůže kontrolovat. Příkladem je eskalace napětí mezi Ruskem a Ukrajinou, která v posledních týdnech odvádí pozornost Washingtonu od jiné zahraničněpolitické priority – soupeření s Čínou. K nejvýraznějšímu poklesu Bidenovy popularity nicméně došlo loni v létě při odchodu posledních amerických vojáků z Afghánistánu.
Kromě jakéhosi uklidnění americké politiky Biden při nástupu do úřadu sliboval také zkrocení covidu. Epidemie ale v posledních týdnech opět láme rekordy a působí problémy ve zdravotnictví, školství i v hromadné dopravě. Bidenova administrativa loni pomohla zpřístupnit široké veřejnosti vakcíny na covid a neustále Američany vyzývá k očkování, míra proočkovanosti však v USA zaostává za mnohými velkými zeměmi včetně Německa, Kanady či Brazílie.
Nespokojení Američané
Možná ještě větším problémem, než koronavirus se může pro demokraty před podzimními volbami stát stav americké ekonomiky. Aktuální situace je přitom poněkud paradoxní, neboť řada ekonomických ukazatelů vyznívá pozitivně. Rostou mzdy, míra nezaměstnanosti se dostala pod čtyři procenta a míra chudoby klesla pod hodnoty z doby před pandemií, Američané ovšem vyjadřují nespokojenost se směřováním hospodářství. Důvodem jsou podle všeho problémy dodavatelských řetězců a rostoucí ceny zboží. Míra inflace v USA v prosinci stoupla na sedm procent, čímž se dostala nejvýše od června 1982. Podle nové analýzy veřejnoprávního rozhlasu NPR však tento vývoj spíše než s politikou Bidenovy vlády souvisí s pandemií. »Globální poptávka převyšuje nabídku a s rostoucími spotřebitelskými cenami se potýkají země velké i malé, s konzervativními i progresivními lídry,« uvádí článek. Situace se nicméně promítá do Bidenových hodnocení.
V průzkumech pro AP podíl respondentů vyjadřujících důvěru v jeho vedení hospodářství klesl z březnových 60 % na prosincových 41 procent. Zda Bílý dům ve světle všech těchto výzev ve volebním roce přistoupí k významným změnám kurzu, není zřejmé. Jeho mluvčí Jen Psakiová v minulém týdnu tuto myšlenku odmítala. »Když máte malou převahu v Senátu, je velmi těžké dosahovat výsledků,« řekla při pravidelném brífinku. Dodala však, že »v Bílém domě se dělají těžké věci« a že prezident v nich hodlá pokračovat.
(ava, čtk)
