Ředitelské volno: 10 dnů navíc

Ředitelé škol asi budou moct v případě velkého počtu učitelů v karanténě kvůli COVID-19 mimořádně navýšit ředitelské volno, nebo distanční výuku v délce až 10 dnů. Návrh zákona, který předložil ministr školství Petr Gazdík (STAN), schválila vláda.

Předlohu by měla Sněmovna projednat příští týden ve stavu legislativní nouze, aby mohla platit co nejdříve.

Při výuce na dálku i mimořádném ředitelském volnu by podle Gazdíka měli mít rodiče dětí do deseti let nárok na ošetřovné. »Deset dní mimořádného pandemického ředitelského volna dostalo od vlády zelenou. Ředitelé škol je budou moci využít i na distanční výuku. Obojí generuje rodičům nárok na ošetřovné. Návrh teď zamíří do Parlamentu, kde bude projednán ve zrychleném řízení,« napsal Gazdík v průběhu jednání vlády na Twitteru. Ještě před jednáním kabinetu novinářům řekl, že navrhovaný zákon by neměl platit jen pro současnou situaci, kdy přibývá nakažených koronavirovou variantou omikron. »Je to obecný zákon, který může být v budoucnu uplatněn kdykoli, když bude vyhlášena pandemická pohotovost a ředitelé usoudí, že situace nastala,« uvedl.

Školský zákon v současnosti umožňuje ředitelům vyhlásit pět volných dnů za rok, a to ze závažných důvodů, zejména organizačních a technických. Většina jich podle ministerstva tento počet dnů v aktuálním školním roce již využila nebo si to naplánovala. Hygienická stanice může o uzavření školy rozhodnout při velkém počtu nakažených žáků. Zákon o mimořádném ředitelském volnu a mimořádné výuce na dálku by podle Gazdíka měl ředitelům pomoct řešit situace, kdy se v karanténě ocitne větší počet pedagogů.

Za dobu ředitelského volna dosud nemají rodiče školáků nárok na ošetřovné, což by se v případě mimořádného volna kvůli COVID-19 mělo změnit. Jako krizové ošetřovné při nařízeném uzavření třídy či školy kvůli epidemii se teď vyplácí zaměstnancům z nemocenského pojištění 80 procent základu výdělku a živnostníkům 400 korun za den.

KSČM preferuje distanční výuku

Odborný mluvčí KSČM pro resort školství Ivo Pojezný s návrhem na rozšíření počtu dní ředitelského volna nesouhlasí. »Jsem proti tomu, aby ředitelé mohli vyhlašovat ředitelské volno, ale souhlasím s tím, aby ředitelé mohli se souhlasem zřizovatele vyhlásit distanční výuku. Jedná se o to, že pandemie může být jenom v některých lokalitách, to znamená, že pouze v těch lokalitách, kde je situace špatná, by ředitel na to měl nějakým způsobem reagovat, ale se schválením svého zřizovatele,« řekl Pojezný našemu listu.

Dodal, že v průběhu ředitelského volna vyučování neprobíhá, naopak distanční výuka je povinná. »Učitel v karanténě může klidně učit na dálku, za ten rok a půl, kdy distanční výuka probíhala, si na to učitelé i žáci zvykli a umí to. Důležité je, aby žáci neztráceli kontakt se školou a možnost se vzdělávat,« uvedl bývalý poslanec. S tím, aby rodiče, kteří musí zůstat s dětmi v průběhu distanční výuky doma, měli nárok na ošetřovné, Pojezný souhlasí.

Možnost vyhlásit mimořádné ředitelské volno nebo výuku na dálku by měly mít základní, střední, vyšší odborné, základní umělecké i jazykové školy. Na dálkové vzdělávání by škola měla mít možnost dočasně přejít po dohodě s vyučujícími, pokud by kvůli výpadku většího množství pedagogů v důsledku epidemie COVID-19 nešlo učit prezenčně. Pro ředitelské volno by se škola mohla rozhodnout v případě, že by kvůli šíření nákazy dočasně nemohla zajistit ani distanční výuku. Pro mateřské školy počítá návrh pouze s možností mimořádného ředitelského volna.

Účast na mimořádné distanční výuce by měla být pro žáky povinná s výjimkou základních uměleckých a jazykových škol. Mimořádné volno i výuku na dálku by mohli ředitelé vyhlašovat i jen pro jednotlivá pracoviště školy. V takovém případě by se měl rozsah dnů vztahovat ke každé části školy zvlášť.

(jad)