Další bič na svobodu projevu

Vláda premiéra Petra Fialy se rozhodla podniknout krok, který by mohl výrazně negativně ovlivnit nejen právní, ale také politickou a společenskou situaci v České republice. Návrh novely trestního zákoníku, který již vláda schválila, zavádí nový trestný čin nazvaný »činnost pro cizí moc«. Ten by mohl vést k protiústavnímu potlačení svobody projevu, kriminalizaci běžné komunikace s cizinci a vytvoření atmosféry strachu. Pod záminkou ochrany národní bezpečnosti se otevírá prostor pro možný přechod k autoritářskému režimu, kde stát získává neúměrnou moc nad občany.

Novela má podle jejích tvůrců reagovat na »nedostatky« současného právního rámce, který trestá pouze shromažďování a předávání utajovaných informací. Nový paragraf však rozšiřuje trestní odpovědnost i na práci s veřejně dostupnými informacemi, pokud budou státní orgány tyto informace interpretovat jako potenciálně škodlivé pro stát, což však může vláda, BIS nebo jiná instituce kdykoli svévolně prohlásit.

Hrozí zde tresty od jednoho do pěti let vězení, v případě značného obohacení až osm let, a pokud by čin způsobil značnou škodu, mohlo by dojít až k dvanáctiletému odnětí svobody. Kromě toho novela cílí na osoby, které by na území ČR sledovaly někoho zpravodajskými prostředky, což je vyjádření natolik široké, že by mohlo zahrnovat i zcela nevinné osoby a činnosti.

Právní nejistota a útok na základní svobody

Jedním z nejzávažnějších problémů návrhu je nejasná definice toho, co se rozumí důležitými informacemi či škodou na bezpečnosti státu. Tyto vágní formulace skutečně otevírají prostor pro zneužití zákona, kdy by státní orgány mohly libovolně rozhodovat, co je škodlivé a co nikoliv. Tato situace by vedla k právní nejistotě občanů, kteří by nevěděli, jaká komunikace je ještě legální a co už může být považováno za trestný čin.

Tím, že návrh kriminalizuje i předávání veřejně dostupných informací, ohrožuje samotnou podstatu ústavně garantované svobody projevu. Občan, který by sdílel informace například jen se zahraničním přítelem, kolegou nebo novinářem, by mohl být vystaven riziku extrémního trestního stíhání. Přijetí novely by mělo dalekosáhlé negativní dopady na politickou, akademickou, novinářskou a občanskou sféru, kde je mezinárodní výměna informací a názorů klíčová.

Riziko zneužití státem

Návrh dává bezpečnostním a zpravodajským složkám, jako je BIS, mimořádné pravomoci. Subjektivní interpretace shromažďovaných informací jako »škodlivých« může být snadno zneužita k potlačení kritiky vlády nebo eliminaci politických oponentů a vědeckých analýz. V kombinaci s narůstající polarizací české společnosti a nedostatkem důvěry v politické instituce by tento extrémně represivní zákon mohl sloužit jako nástroj k posilování moci státu na úkor občanů a k faktickému zavedení autoritářského režimu.

Zpravodajské služby by měly být pouze jedním ze subsystémů celkového systému státu, a nikoli se snažit o ovládnutí a dominování celé státní moci pomocí zastrašování občanů, vyvolávání poplašných zpráv v médiích a provádění nátlaku na vládu a další státní orgány. Při dominantní roli zpravodajských služeb fakticky dochází k nastolení autoritářského režimu. Občané takový stav zpravidla komentují slovy: Přituhuje, vláda utahuje šrouby. Takto obvykle začíná diktatura, což je alarmující.

Atmosféra strachu a autocenzura

Česká republika se doposud prezentovala jako liberálně demokratická země, která hájí svobodu projevu a práva jednotlivce. Schválení této novely by však mohlo znamenat odklon od těchto principů a příklon k autoritářským praktikám. Oproti liberalismu samozřejmě existují sociálně spravedlivější systémy, ale pravicový autoritářský režim by byl daleko horší než liberalismus. Mnozí čeští občané to již zažili za fašistického a nacistického režimu. Socialisté a komunisté se z minulosti už poučili, ale je evidentní, že současná vláda zatím nikoli.

Jedním z nejnebezpečnějších důsledků zákona by byl odstrašující efekt na běžné občany. Strach z postihu by mohl vést k autocenzuře, kdy by si lidé raději rozmysleli, zda se zapojí do diskuse na politická či společenská témata. Taková situace by byla destruktivní pro demokratickou kulturu, která vyžaduje otevřenou výměnu názorů a kritické myšlení.

Bezpečnost versus svoboda a práva občanů

Bezpečnost státu je nepochybně důležitá, ale neměla by být dosahována na úkor základních svobod. Efektivní ochrana před hrozbami musí být vyvážena respektem k lidským právům a zárukou právního státu. Novela trestního zákoníku však tuto rovnováhu narušuje a hrozí, že z bezpečnostní otázky učiní zástěrku pro zavádění autoritářských opatření. Už jsme viděli, že Fialova vláda selhala například, když tlačila na zavírání informačních webů, což nakonec soud odmítl jako nepřijatelné jednání. A byli jsme svědky i dalších cenzurních tlaků. Není důvod této vládě věřit, když jsme již zjistili, že je to nejhorší vláda za posledních 35 let.

Schválení této novely by pravděpodobně mělo devastující dopad na českou demokracii a svobody. Je nutné novelu důrazně odmítnout a požadovat, aby o návrhu proběhla široká veřejná i odborná diskuse, která by zohlednila všechna rizika spojená s novelou. Občanská společnost, novináři i akademická obec by měli dostat příležitost se vyjádřit a vláda by neměla novelu prosazovat rychle autoritářsky ke schválení.

Schválení, nebo odmítnutí návrhu novely trestního zákoníku Fialovy vlády není pouze otázkou právní technikálie, ale zásadním testem, zda je Česká republika schopna odolat pokušení pravicového autoritářství.

Jan KLÁN

Autor je sociolog a bývalý poslanec KSČM.