Rozdělení světa na globální Sever a Jih, respektive Západ a Jih, je stále silnější. Ukázal to summit zemí G20, který se tento týden konal v brazilském Riu de Janeiru. Zatímco země Jihu pokračují ve spolupráci a podepisují nová strategická přátelství, či rozvojové plány, se kterými nejčastěji přichází Čína, země Severu jsou zdrženlivější a vyčkávají, jak se změní mezinárodní situace po nástupu Donalda Trumpa k moci. Většina zástupců dvaceti největších ekonomik světa se tak snažila najít shodu v nejzásadnějších tématech i přesto, nebo právě proto, že se mezinárodní uspořádání rapidně mění.
Asi největším úspěchem pro pořádající zemi a jejího prezidenta Luize Inacia Lula da Silvy je oficiální založení Globální aliance proti hladu a chudobě, kterou podpořilo více než 80 zemí spolu s multilaterálními bankami a významnými filantropickými organizacemi, a celkem má 148 členů. »Hlad a chudoba nejsou důsledkem nedostatku nebo přírodních jevů … jsou výsledkem politických rozhodnutí,« řekl Lula, který se narodil v chudobě a do politiky vstoupil organizováním odborů kovodělníků. »Dokud budou rodiny bez jídla na stole, děti žebrající na ulicích a mladí lidé bez naděje na lepší budoucnost, nebude mír. Ze zkušenosti víme, že řada dobře navržených veřejných a aplikovaných politik má potenciál ukončit pohromu hladu a vrátit lidem naději a důstojnost.« dodal brazilský prezident.
Prohlášení v nejisté době
U dalších bodů tak jasné stanovisko nepadlo. V Muzeu moderního umění v Riu de Janeiru se nejen v hlavních dnech 18. a 19. listopadu diskutovalo zejména o mezinárodních konfliktech, globální ekonomice, ochraně klimatu i umělé inteligenci. Brazilští představitelé během summitu uznali, že zbytek jejich agendy pro G20 – včetně udržitelného rozvoje a zdanění superbohatých – by mohl ztratit na síle, až Trump začne z Bílého domu diktovat globální priority. Přesto museli lídři hlavně zemí Evropy uznat, že agenda Brazílie jako předsedající země posunula debatu mimo tradiční komfortní zónu západních mocností. »Zažíváme velkou, zásadní změnu v globálních strukturách,« řekl na okraj summitu německý kancléř Olaf Scholz a upozornil na rostoucí váhu velkých rozvojových ekonomik. »Jsou to země, které chtějí mít své slovo. A nebudou se již smiřovat s tím, že vše bude i nadále probíhat tak, jak tomu bylo po celá desetiletí.«
Úspěchem pro Brazílii je i fakt, že bylo přijato společné prohlášení. Lula da Silva do něj prosadil právě témata globálního Jihu, mimo jiné již zmíněný boj proti chudobě a hladu, zdanění superbohatých, kterým by měla být financována podpora chudých regionů, otázky klimatických změn či reformu Rady bezpečnosti OSN. Konkrétní postupy ale u některých bodů chybí. Problematické byly i body týkající se světové bezpečnosti a řešení konfliktů. Evropští diplomaté tlačili na to, aby se přehodnotily dříve dohodnuté formulace o globálních konfliktech, vadilo jim i přímé nejmenování Ruska jako viníka, ale nakonec ustoupili. Ohledně eskalující války na Ukrajině se tak společné prohlášení stručně zaměřilo na »lidské utrpení« a ekonomické dopady konfliktu.
V prohlášení lídři rovněž vyjádřili »hluboké znepokojení nad katastrofální humanitární situací v pásmu Gazy,« a naléhavě vyzvali k poskytnutí větší pomoci a ochrany civilistům spolu s komplexním příměřím v Gaze a Libanonu. »Potvrzujeme právo Palestinců na sebeurčení a opakujeme, že jsme neochvějně oddáni vizi dvoustátního řešení, v němž Izrael a palestinský stát žijí vedle sebe v míru,« uvádí se rovněž v prohlášení.
V hlavní roli Čína a USA
Nejvýraznější zemí na summitu, která sama sebe řadí k rozvojovým, byla Čína. Prezident Si Ťin-pching, který se summitu účastnil, při této příležitosti oznámil celou řadu opatření určených na podporu rozvojových ekonomik »globálního Jihu«, od vědecké spolupráce s Brazílií a africkými zeměmi až po snížení obchodních bariér pro nejméně rozvinuté země.
Zatímco svět čeká na to, jaké kroky udělá Trumpova nastupující vláda, Si Ťin-pching vyzdvihoval čínský hospodářský vzestup, včetně Nové hedvábné cesty, v jejímž rámci byl minulý týden slavnostně otevřen obrovský hlubinný přístav v Peru. Při této příležitosti se Si také setkal s dosluhujícím prezidentem USA Joem Bidenem. Shodli se na úspěšném prohlubování bilaterálních vztahů během vlády Bidena, včetně otevřené vojenské komunikace, boji proti narkotikům, řešení rizik souvisejících s umělou inteligencí či změny klimatu. Narazili i na ožehavá témata, jako je potlačování čínského obchodu a technologického rozvoje ze strany USA. Prezident Si poznamenal, že právo čínského lidu na rozvoj nesmí být odepřeno ani ignorováno. »Všechny země musí chránit svou národní bezpečnost. Tváří v tvář výzvám není řešením ani oddělení, ani narušení dodavatelského řetězce a ‚malý dvorek, vysoké ploty‘ není to, co by měla velká země dělat. Spojené státy by neměly koncept národní bezpečnosti přehánět, a už vůbec by jej neměly používat jako záminku pro zlomyslné kroky k omezování a zadržování jiných zemí,« řekl čínský prezident.
Biden se sice snažil o nastavení pravidel komunikace tak, aby na ně mohlo být navázáno v budoucnu, ale zároveň v té samé době balancuje s eskalujícími konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě, kdy zvláště na Ukrajině se Bidenova administrativa snaží o zhoršení situace před příchodem Trumpa. Není ani jasné, jak se Trump zachová ve vztahu k Číně. »Lidstvo dnes čelí nebývalým výzvám v nestabilním světě, kde se množí konflikty a prolínají se staré a nové problémy. Soupeření mezi velkými zeměmi nesmí být dominantní logikou naší doby. Pouze solidarita a spolupráce pomohou lidstvu překonat současné obtíže.« apeloval Si Ťin-pching
Pět priorit Číny
V prohlášení schváleném na summitu se zrcadlí i pět prioritních oblastí pro posílení globální správy, se kterými vystoupil čínský prezident. Podle něj by země by měly pracovat na větší koordinaci makroekonomických politik mezi sebou a posílit hospodářské partnerství. Je potřeba vytvořit transparentní podnikatelské prostředí a zavést nulovou toleranci pro korupci. Si vyzval mezinárodní věřitele, aby rozvojovým zemím rozšířili oddlužení.
V druhém bodě čínský prezident zopakoval, že je třeba zvýšit zastoupení rozvojových zemí v institucích, jako jsou MMF a Světová banka, a také urychlit ekologické financování, aby se vyhovělo požadavkům rozvíjejících se ekonomik.
Měla by být uspíšena reforma Světové obchodní organizace (WTO), včetně obnovení jejího mechanismu řešení sporů. Si kritizoval protekcionismus a zdůraznil význam inkluzivnější spolupráce v globálních dodavatelských řetězcích.
Diskutovaným bodem summitu, čtvrtým v čínských prioritách jsou digitální inovace. Si vyzdvihl správu umělé inteligence jako naléhavou otázku a navrhl, aby skupina G20 vedla úsilí o zajištění etického a inkluzivního využívání této technologie.
Na závěr také čínský prezident zopakoval svůj závazek vůči Pařížské a Kunmingsko-montrealské dohodě a vyzval k větší finanční a technologické podpoře rozvojových zemí ze strany rozvinutých zemí v zájmu řešení změny klimatu a urychlení přechodu na novou energetiku.
Klimatické otázky
Velkým tématem summitu byly i změny jklimatu. Debata o klimatické politice, které probíhala před vlastním summitem, se protáhla až do nedělních ranních hodin. Důležitým tématem byl i přechod k energetice a energetická bezpečnost. »Měli bychom se řídit přístupem ‚nejdříve zavést nové, pak zrušit staré‘, stabilně a spořádaně nahradit tradiční energii čistou energií a urychlit ekologický a nízkouhlíkový přechod světového hospodářství.« upozorňoval Si Ťin-pching.
Nakonec ve společném prohlášení stojí, že země G20 také v prohlášení znovu potvrdily mezinárodně dohodnutý cíl omezit globální oteplování na 1,5 stupně ve srovnání s předindustriální érou a zmínily větší využití obnovitelných zdrojů. Vedoucí představitelé se také shodli, že svět musí do konce summitu OSN o změně klimatu, známého pod zkratkou COP29, který se nyní koná v Ázerbájdžánu, dosáhnout dohody o novém finančním cíli, kolik peněz musí bohaté státy poskytnout chudším rozvojovým zemím. Představitelé COP29 vyzvali vedoucí představitele skupiny G20 k důraznému signálu, který by pomohl překonat patovou situaci v oblasti financování opatření v oblasti klimatu. Ve společném prohlášení sice uvedli, že státy musí tuto otázku vyřešit, ale neupřesnily jakým způsobem.
Čína a Brazílie na nové cestě
Zajímavá je také dohoda mezi Brazílií a Čínou, kterou podepsali oba prezidenti těchto zemí 20. listopadu ráno místního času. Vydali Společné prohlášení mezi Čínskou lidovou republikou a Brazilskou federativní republikou o společném budování čínsko-brazilského společenství se společnou budoucností pro spravedlivější svět a udržitelnější planetu.
Čína je nejdůležitějším obchodním a investičním partnerem Brazílie a spolupráce těchto zemí tak má strategický význam a promítá se do celého světa. »S prezidentem Si Ťin-pchingem jsme se rozhodli oznámit povýšení bilaterálních vztahů na Brazilsko-čínské společenství sdílené budoucnosti pro spravedlivější svět a udržitelnější planetu a vytvořit synergie mezi rozvojovými strategiemi Brazílie a iniciativou Pásmo a cesta,« prohlásil Lula da Silva. Ve spolupráci se zaměří na udržitelný rozvoj, infrastrukturu, finance či energetickou transformaci.
Souhra těchto zemí je důležitá i otázkách mezinárodního rozvoje a bezpečnosti. »Jsem vděčný za velkou podporu, kterou Čína poskytla práci Brazílie během jejího předsednictví ve skupině G20. Budeme dále posilovat naši komunikaci a spolupráci na mezinárodních fórech, jako je OSN, G20 a BRICS, společně prosazovat reformu globální správy a utvářet spravedlivější, demokratičtější, rovnější a udržitelnější mezinárodní systém a podporovat mírové řešení palčivých problémů,« dodal brazilský prezident. Obě země například stojí v čele iniciativy Přátelé míru, která se snaží o diplomatické zastavení válečných konfliktů.
Si Ťin-pchig pak jednání uzavřel slovy: »Jak praví staré čínské přísloví: ‚Ctnostný člověk, když rozvíjí sám sebe a usiluje o úspěch, pracuje také na rozvoji druhých a pomáhá jim uspět‘. A existuje také latinskoamerické přísloví: ‚Jediný způsob, jak být výhodně národní, je být velkoryse univerzální‘. Čína vítá všechny strany, aby zůstaly v rychlíku čínského rozvoje a postupovaly vpřed společně s čínskou ekonomikou, aby společně usilovaly o uskutečnění modernizace všech zemí světa, která se vyznačuje mírovým rozvojem, vzájemně výhodnou spoluprací a společnou prosperitou.«
Helena KOČOVÁ
