Rozhovor týdeníku NAŠE PRAVDA s doktorkou Ťia Žuejsia z Ústavu evropských studií Čínské akademie sociálních věd
Ťia Žuejsia (přepis v pchin-jinu: Jia Ruixia), Ph.D., je vědecká pracovnice Ústavu evropských studií Čínské akademie sociálních věd（CASS), která se již více než 25 let specializuje na studium ekonomických transformací ve střední a východní Evropě. Publikovala řadu vědeckých článků a monografií a zúčastnila se mezinárodních vědeckých konferencí v evropských zemích, např. uskutečnila návštěvy Rumunska, Polska, Maďarska, Bulharska, Řecka, Kypru, Belgie, Švédska, a v říjnu letošního roku poprvé navštívila Prahu. Během středoškolských studií se intenzivně věnovala literatuře a dějinám zemí střední a východní Evropy, což položilo základ jejímu magisterskému a doktorskému studiu v oboru středoevropských a východoevropských studií. Přinášíme rozhovor zaměřený hlavně na technologické inovace.
Českou republiku a Prahu jste navštívila poprvé. Jaký na vás udělala dojem?
Při své první návštěvě Prahy jsem ve volném čase prošla sice pouze Starým Městem, Hradčany či po Karlově mostě a podél Vltavy, ale přesto už teď mohu říci, že se mi toto krásné město, v němž se mísí starobylé a moderní prvky, velmi líbí. Hluboký dojem ve mně zanechala národní a městská knihovna a Technické muzeum. I když jsem ještě nenavštívila další místa v České republice, věřím, že jsou také jedinečná a stojí za to je v budoucnu navštívit.
České republice, respektive střední Evropě, se věnujete ve svých výzkumech již dlouho. Jaké jsou vaše reflexe z odborného hlediska, potvrdila jste si své znalosti o České republice, nebo jste si odnesla nové informace a poznání?
Krátká návštěva Prahy v období zlatého podzimu mi umožnila ověřit si poznání, které jsem předtím získala z knih, internetu, filmu apod. Byl to pro mě hluboký zážitek, který nelze získat z výše uvedených médií.
Jak vidíte roli České republiky z hlediska jejího postavení v oblasti technologických inovací v Evropě a ve světě v historii?
Z hlediska technologických inovací má Česká republika dlouhodobě kvalitní vynikající výzkumné instituce a infrastrukturu. Od 20. století čeští vědci významně přispěli světu řadou vědeckých objevů a inovací. Mnoho vědeckých objevů a vynálezů pochází z České republiky, například objev krevních skupin, vývoj kontaktních čoček nebo umělých cév. Čeští vědci sehráli klíčovou roli při vymýcení pravých neštovic.
Česká republika vyniká v oborech, jako je informatika a kybernetika, software pro kybernetickou bezpečnost, lékařské biotechnologie, nanotechnologie a materiály, ale i optika a energetika. Její základní výzkum doplňují aplikované vynálezy a řada výzkumných institucí má světové renomé.
Vlády také po vstupu do EU vcelku efektivně řídily a plánovaly inovační kapacity země a zaváděly střednědobé a dlouhodobé inovační strategie v souladu se světovými trendy. Díky pevnému hospodářskému základu má Česká republika dobré předpoklady pro růst v oblasti zelených, nízkouhlíkových a inteligentních cest rozvoje, což je podle mého z celosvětového hlediska velmi důležité téma.
Jak Čína vnímá technologický rozvoj ČR v současné době?
České vynálezy přinášejí světu užitek i dnes. Například technické vysoké školy aktivně vychovávají novou generaci vědců, a jak jsem si mohla ověřit z mnoha dostupných dat, počet studentů roste, roste například i počet vynálezů a inovací, počet mezinárodních vědeckých publikací, přičemž 10 procent z nich se řadí mezi nejcitovanější vědecké publikace. V průmyslových parcích jsou čeští vědci také v čele technologických inovací v různých oborech a účastní se četných mezinárodních výzkumných spoluprací v otevřeném prostředí.
Z dat, která mám k dispozici, si ČR před pandemií covidu v dimenzi firemních investic, inovátorů, vazeb a dopadů na zaměstnanost a tržby vedla dobře. Dopady na zaměstnanost výrazně převyšují průměr EU, nezaměstnanost je zde dlouhodobě nízká. A počet inovací se blížil průměrnému skóre EU.
Relativně nízké je skóre lidských zdrojů, výzkumných systémů a inovačního prostředí, což odráží nedostatečnou inovační základnu. Finanční podpora ze strany vlády není vysoká a je třeba ji zlepšit v oblasti ochrany duševního vlastnictví. Ukazatele odrážejí, že Česká republika má více přímých zahraničních investic, investice jsou často pod hlavičkou zahraničních firem a nadnárodních korporací. Inovace na trhu jsou ale aktivní, inovační podnikání je úzce propojeno a zaměstnanost a tržby inovačních podniků jsou dobré.
Vnímáme také stabilní a efektivní systém řízení výzkumu, vývoje a inovací. Důležitá je také publicita vědeckého výzkumu a inovací.
Do budoucna by se měla Česká republika zaměřit na formulování inovačních strategií pro střednědobý a dlouhodobý výzkum a vývoj. Zejména v digitálním a ekologickém rozvoji.
A jakou roli hraje Čína v rozvoji střední a východní Evropy? Jaká je situace v zemích, se kterými spolupracuje, jako je Srbsko, Maďarsko, ale také Polsko a Slovensko?
Země střední a východní Evropy mají s Čínou tradičně historické přátelské vztahy. V letošním roce si některé z těchto zemí včetně Česká republiky připomínají 75. výročí právě v navázání diplomatických vztahů s Čínou, což je milník hodný oslav a tradice přátelství, která by se měla nadále rozvíjet. Československo bylo jednou z prvních zemí ze střední a východní Evropy, která Čínskou lidovou republiku uznala a navázala úzké diplomatické vztahy. Nedávné oficiální oznámení o návštěvě slovenského premiéra Roberta Fica v Číně na konci října a začátku listopadu (rozhovor vznikl před tímto datem – pozn. red.) je toho silným důkazem. Mnozí lidé v zemích střední a východní Evropy si váží míru a přejí si stabilní národní rozvoj, což se shoduje s aspiracemi čínské vlády a lidu. Země jako Srbsko, Maďarsko, Polsko a Slovensko navázaly s Čínou přátelskou spolupráci v různých oblastech a dosáhly pozitivních výsledků.
Z hlediska ekologického a nízkouhlíkového rozvoje by Čína a země střední a východní Evropy měly nadále posilovat spolupráci v oblasti výzkumu a inovací a zaměřit se na snižování spotřeby surovin a energie. Mohly by pracovat na rozvoji nízkouhlíkových technologií, automatizace, digitalizace a inteligentní infrastruktury, podporovat široké využívání informačních a komunikačních technologií a zvyšovat kvalitu technologií.
Jak hodnotíte přístup EU k ekologickému rozvoji a spolupráci s Čínou ve světle nově zavedených cel na elektromobily a dalších kroků?
V současné době zelený rozvoj EU stále čelí značným výzvám. Mnoho členských států s regiony s tradičním těžkým průmyslem čelí při přechodu na ekologičtější postupy mnoha tlakům, včetně vznikání a růstu nových průmyslových odvětví, rekvalifikace pracovníků a rizik nezaměstnanosti. Vnější řešení těchto tlaků se neomezují pouze na celní opatření. Prozíraví a moudří činitelé s rozhodovací pravomocí a podnikatelé v EU a jejích členských státech by měli přijmout myšlenku oboustranně výhodné spolupráce.
Jaké jsou současné česko-čínské vztahy a mezinárodní spolupráce?
I když vztahy mezi Čínou a Českou republikou čelí v současné mezinárodní situaci několika výzvám, pokračuje růst čínsko-české hospodářské a obchodní výměny. I přes určitou politickou atmosféru probíhají aktivity v oblasti obchodu i firemních setkání. Velkým přínosem je opětovné zavedení přímých letů mezi oběma zeměmi, které pomáhají zlepšovat jak obchodní, tak turistické vazby. Aktivní je také Čínsko-česká smíšená obchodní komora, jejíž nové zasedání se bude konat letos v listopadu.
Jak hodnotíte spolupráci s Institutem české levice a českými vědci?
Velmi příjemné bylo setkání s ředitelem Institutu Josefem Skálou a dalšími vědeckými pracovníky, stejně jako s vámi. Proběhla například rozsáhlá diskuse na téma zelený a nízkouhlíkový rozvoj České republiky. Těším se na další spolupráci s Institutem české levice a českými vědci v budoucnu.
Helena KOČOVÁ
