Normální je pracovat, normální je posílat děti do školy. To je teze, která motivovala ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL) k předložení zákona spojujícího čtyři dávky do jedné tzv. superdávky. S tím, že každý, kdo má zdravé ruce a nohy, by měl pracovat, nelze než souhlasit, nicméně změny, které předloha přináší, mohou podle odborníků vážně ohrozit lidi žijící v chudobě. Na možná rizika novely upozornila Platforma pro sociální bydlení.
Mezi skupiny, na které může změna negativně dopadnout, patří i senioři, rodiče samoživitelé s dětmi staršími sedmi let, nebo nemocní lidé.
»Vítáme snahu o zefektivnění a zjednodušení dávkového systému. Jsou tam věci, které nám přijdou dobré a funkční. V současném návrhu však stále zůstává příliš mnoho věcí, které mohou mít závažný negativní dopad na lidi žijící v chudobě,« uvedl Mikoláš Opletal z Platformy pro sociální bydlení. Problém vidí například v nerealistickém nastavení normativů, jež určují maximální částku, kterou mohou žadatelé získat na pokrytí nákladů na bydlení. »Normativy jsou nastaveny příliš nízko. Vychází totiž i z nájemného v obecních bytech, kde je nižší nájemné, a jsou tam zahrnuty i případy, kdy si člověk například pronajímá byt od příbuzného či známého a platí tak nižší nájem, než by platil na trhu s bydlením. Takto nastavené normativy mohou přivést do chudoby nebo bytové nouze velkou část příjemců dávky, kteří se již dnes nacházejí v těžké životní situaci, a to včetně lidí v nízkopříjmových zaměstnáních,« upozornil analytik Platformy pro sociální bydlení Jan Klusáček. Vhodnější by podle něj bylo vycházet ze skutečných aktuálních cen nájemního bydlení, které sleduje ve svých cenových mapách ministerstvo financí.
Platforma se dlouhodobě zabývá problematikou bydlení, poukazuje na nedostatek obecních bytů a důsledky tohoto stavu. »Kdyby se dostupnost bydlení a řešení bytové nouze v České republice řešily systémově, tak bychom dnes nemuseli řešit, že tu máme tolik žadatelů o sociální dávky. Lidé potřebují důstojně bydlet, aby si mohli zajistit další potřebné věci, jako je třeba právě zaměstnání, pokud ale lidem v těžké životní situaci snížením dávky možnost bydlet sebereme, nepovede to k jejich stabilizaci, ale k tomu, že skončí v bezdomovectví,« uvedla manažerka pro advokační činnost z organizace Charita Česká republika Iva Kuchyňková.
Výše normativu pro komponentu bydlení tak, jak je to uvedeno ve vládní předloze, může podle odborníků celé skupiny obyvatel připravit o bydlení.
Odebrání dávky sníží šanci dětí na dobré vzdělání
Obava panuje také okolo nové složky dávky, která se týká dětí. Ta má být podle návrhu podmíněna pracovní aktivitou všech ostatních členů domácnosti. U chudších rodin má být snižována a odebírána v případě neplnění školní docházky dítěte. »Je naivní myslet si, že trestání rodin a odebírání dávky v případě neplnění školní docházky dítěte přispěje ke zlepšení vzdělání dětí z chudých rodin,« uvedl Opletal. Ke zlepšení vzdělání dítěte může podle něj přispět právě například podpora v bydlení, která by rodině umožnila bydlet ve standardním bytě, či intenzivnější sociální práce dle potřeby konkrétní domácnosti. »To, že rodina přijde o peníze, povede akorát k ještě větší chudobě a k ještě nižší šanci dětí na dobré vzdělání. Učitelé navíc budou stavěni do složité situaci, kdy budou vědět, že řádnou evidencí docházky budou moci uškodit samotnému dítěti, protože složku dítě má rodina využít právě ve prospěch dítěte. Trestání lidí v chudobě sociální problémy v naší zemi nevyřeší,« shrnul Opletal. Podle zástupců neziskových organizací by bylo vhodnější nepodmiňovat složku dítě pracovní aktivitou ostatních členů rodiny a plněním školní docházky, ale naopak více podporovat rodiny, aby se dostaly z chudoby.
Více lidí na ulici, více dětí v dětských domovech
Odborníci nesouhlasí ani s tvrzením některých politiků, že dávková reforma omezí obchod s chudobou. »Obchod s chudobou nelze vyřešit tím, že jednoduše přestaneme vyplácet dávky do ubytoven nebo je snížíme, protože ti lidé dnes nemají kam jinam jít. Bez adekvátní podpory zaměřené na sehnání standardního bydlení to může vést k tomu, že více lidí skončí na ulici a více dětí skončí v dětských domovech,« upozornil Klusáček. Představa, že lidé bydlí na ubytovnách, protože chtějí, je podle něj v naprosté většině případů mylná. »Mnoho lidí je ze standardního trhu s bydlením vyloučeno, protože je majitelé vnímají jako rizikové, například vícečetné rodiny s dětmi, Romové, matky samoživitelky nebo lidi s exekucemi. Kdyby mohli, tak bydlí v bytech a ne na ubytovně, která je až poslední možností. Pokud jim sebereme i tuto poslední možnost, aniž bychom nabídli jakoukoliv alternativu, tak důsledky mohou být katastrofální,« varuje Klusáček.
Novela také podle platformy negativně dopadne na lidi na dlouhodobé nemocenské, v 1. stupni invalidity, nebo na nezaměstnané osoby nad 55 let, kteří mohou mít z důvodů problémů na trhu práce problém vykázat pracovní aktivitu a mohou se tak snadno dostat do bytové nouze. »Místo zefektivnění dávkového systému tak hrozí jeho znefunkčnění,« uvedli její odborníci v tiskové zprávě.
Předloha, kterou se nyní bude zabývat sněmovní výbor pro sociální politiku, počítá s tím, že místo nynějších čtyř dávek – příspěvku a doplatku na bydlení, příspěvku na živobytí a přídavku na dítě, bude jedna dávka státní sociální pomoci. Nově budou muset žadatelé o dávku dokládat svůj příjem i majetek. Podpora by se měla lišit pro domácnosti s příjmem do 1,43násobku životního minima, a nad něj. Žadatelé by mohli mít nejvýš dvě nemovitosti, v jedné by museli bydlet, druhou by museli do tří let prodat. Úspory by mohly být do 200 tisíc až 400 tisíc korun podle počtu členů v domácnosti. Návrh obsahuje také sankce, které jsou podle odborníků platformy nepřiměřené.
(jad)
