Šokující zásah Ústavního soudu do kauzy Walderode

Restituční kauza rodu Walderode se po zásahu Ústavního soudu (ÚS) vrací na začátek, tedy k Okresnímu soudu v Semilech. Šance na vydání majetku pozůstalé manželce se podle advokátů, kteří na případu pracují, významně zvýšila. Takovouto překvapivou zprávu uvedl server České noviny 26. září. Ve zkratce nutno připomenout, že představitel rodu Karl Des Four Walderode neměl československé občanství a spolupracoval s nacisty.

Ústavní soud vyhověl stížnosti vdovy po Karlu Des Fours Walderode Johanny Kammerlanderové a uznal porušení jejího práva na soudní ochranu. Ve hře jsou obrovské hodnoty – národní kulturní památka státní zámek Hrubý Rohozec na Turnovsku, dále lesy a další pozemky.

V průběhu předchozích projednávání této kauzy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že Karl Des Fours Walderode podmínky pro restituci majetku nesplnil, protože mu nebylo platně vráceno československé občanství. Československé ministerstvo vnitra mu 16. 12. 1947 vydalo osvědčení o zachování státního občanství, ale podle Nejvyššího soudu šlo o nicotný akt, který neměl žádné právní účinky. ÚS však nyní vyslovil názor, že »z ústavního hlediska neobstojí názor Nejvyššího soudu, že akt československého ministerstva vnitra o vrácení státního občanství (Karlu Des Four Walderode) je nicotný«.

Kammerlanderová byla podle Českých novin ze závěru ÚS v pozitivním slova smyslu šokována. V opačném smyslu šokovaní jsou antifašisté, kteří případ sledují dlouhá léta, například potomek odbojářů Jiří Jaroš Nickelli. Ten mnohokrát doložil, že Karl Des Fours Walderode »přísahal Hitlerovi« a zval na své sídlo nacistické pohlaváry. Jaroš Nickelli připomněl také dva badatele, kteří téma zkoumali přes 20 let: zastupitele města Turnova Josefa Kunetku a legionáře Jana Hříbka, kteří doložili jak kolaboraci dr. Walderodeho jako tlumočníka pražské centrály abwehru, tak jeho službu ve wehrmachtu u pancéřového pluku v Neuruppinu u Berlína. Oba badatelé bohužel již nežijí.

Řadu archivů prošel a prostudoval v nich archivní listiny historik a někdejší poslanec KSČM Jaroslav Štrait. »První prapor s hákovým křížem zavlál po 15. březnu 1939 právě na zámku Walderodů Hrubý Rohozec. Tedy majetek tomuto rodu nenáleží,« zdůraznil Štrait pro Naši pravdu.

Provalí prezidentské dekrety?
Překvapen nemile je i právník a jihočeský zastupitel KSČM (zvolen za koalici STAČILO!) Vojtěch Filip, který je přesvědčen, že po 77 letech prohlásit právní akt československých úřadů za nicotný je velkým zásahem do práv. Filip má zkušenost z rozhodování Ústavního soudu ve věcech z 90. let, kdy soud není ochoten přiznat odnětí právní ochrany ani v případě, že žaloba byla podána »tak očividně vadně, že chyběla aktivní legitimace ve sporu o 600 tis. Kč«.

Filip ve vyjádření pro náš týdeník poukázal na to, že v případu Walderode Ústavní soud zatíží obecné soudy rozhodnutím, které může mít dopad na majetek státu, a následně i právnických a fyzických osob, v hodnotě miliard korun! Jde jak o státní majetek, tak majetek soukromých subjektů. »Přitom je evidentní, že historická fakta svědčí o tom, že pan Des Fours Walderode se československého občanství vzdal a důvody pro to měl. Navíc se touto otáz- kou již soudy detailně zabývaly. Jeho nová žádost o československé státní občanství z roku 1992 je jasnou účelovou žádostí, kterou jen chtěl získat majetek, konfiskovaný již v srpnu 1945 na základě zákona – dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb.,« dodal Filip.

Vojtěch Filip také upozornil, že jde především o to, jak velké škody utrpěla Československá republika za druhé světové války a že Česká republika jako její právní nástupkyně dosud nemá uhrazeny válečné škody. »Respektive válečné reparace dosahují sotva 7 %, když počítáme i majetek, který byl zrádcům a kolaborantům konfiskován,« zdůraznil.

(mh)