České republice za deset let přibylo obyvatel. Loni jich v zemi žilo přes 10,52 milionu, tedy o 87 600 víc než v roce 2011. Téměř polovina lidí bydlela ve čtyřech krajích, a to v Praze, Středočeském, Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Průměrnému obyvateli republiky bylo 42,7 roku. Za desetiletí tak zestárl o 1,7 roku.
Vyplývá to z prvních výsledků loňského sčítání lidu, které na tiskové konferenci zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Cenzus se konal od 27. března do 11. května. Údaje jsou k prvnímu dni sčítací akce.
Sčítání se pořádá každých deset let, a to nejen v ČR. Umožňuje zmapovat situaci v jednotlivých zemích a porovnávat ji. Zatímco řada států údaje získává ze svých registrů a dotazuje se jen vzorku několika tisícovek lidí, v ČR se museli zapojit všichni obyvatelé. ČR totiž neměla rejstříky, z nichž by se daly potřebné informace získat.
Údaje mohou využít úřady, radnice, neziskové organizace, akademici či politici. Základní data za kraje jsou na webu www.scitani.cz. Do konce prvního čtvrtletí je doplní informace o situaci v okresech a obcích. Ve druhém a třetím čtvrtletí pak statistici zveřejní údaje o bytech a v posledním kvartále o podobě domácností a dojíždění do škol a zaměstnání. Příští rok české výsledky dostane Eurostat. K dispozici by měly být také analýzy.
Podle ČSÚ sice obyvatel přibylo, ale jen mírně. Ve srovnání s rokem 2011 měla republika loni o necelé procento lidí víc. Ženy tvořily 50,7 procenta populace, muži 49,3 %. Pokračoval trend, kdy se lidé soustřeďují do některých krajů. Ve čtyřech krajích žije 48,2 % obyvatel. O něco víc než čtvrtina lidí pak je v Praze a Středočeském kraji. »Rostla dominance středočeského prostoru, i když mírnějším tempem,« uvedl gestor sčítání Robert Šanda. Obyvatel naopak ubývalo na severovýchodě, východě a severozápadě republiky, tedy v chudších příhraničních regionech.
Počet lidí nad 65 let se zvedl. Dostal se na 2,1 milionu. Je o půl milionu vyšší než v roce 2011 při posledním sčítání. V důchodovém věku je tak každý pátý obyvatel země. Přibylo také dětí. Podle Šandy poprvé od začátku 80. let minulého století poklesl počet lidí v produktivním věku. Do penze totiž odešly silné poválečné ročníky, na trh práce naopak nastupují ty početně slabé. Nejpočetnější generací dál zůstávají takzvané Husákovy děti, tedy silné ročníky 70. let. Šanda zmínil lidi narozené v letech 1974 a 1975. Naopak nejslabší skupinou jsou ti, kteří přišli na svět ve druhé polovině 90. let. »Nejméně početní byli lidé ve věku 21 let,« upřesnil Šanda.
Cizinci tvořili 4,7 procenta obyvatel. V zemi jich žilo téměř půl milionu – 490 400. Nejpočetnější skupinou byli Ukrajinci. Představují téměř 30 procent lidí ze zahraničí. Bylo jich asi 150 200. Slováků v ČR žilo asi 95 600, Vietnamců 54 200 a Rusů 35 300. »Proti sčítání v roce 2011 je tu nárůst. Zvyšovala se zvlášť dominance ukrajinské populace,« uvedl Šanda. I když podle něj od minulého sčítání cizinců poměrně výrazně přibylo, růst počtu zpomaloval.
V republice přibylo svobodných a rozvedených, naopak méně než před deseti lety je ženatých a vdaných. Zmenšila se také skupina vdov. »Je to dlouhodobě pozitivní trend v důsledku snižování nadúmrtnosti mužů,« uvedl Šanda.
Ženy jsou vzdělanější než muži. Při minulém sčítání byl vyšší podíl vysokoškoláků ještě mezi muži, teď už mezi ženami. Celkem mělo v ČR loni vysokoškolské vzdělání přes 1,55 milionu lidí, tedy zhruba 18 procent ve věku nad 15 let. Před desetiletím to bylo 1,11 milionu, tedy necelých 13 procent. V Praze mělo minulý rok vysokoškolský titul 36 procent osob. Podíl lidí se základním vzděláním a bez maturity v ČR naopak klesá.
(zmk)
