Marie Pěnčíková, lídr koalice STAČILO! ve Zlínském kraji: Lepší život pro všechny a ne jen vyvolené

Rozhovor s Marií Pěnčíkovou, lídryní kandidátky STAČILO! ve Zlínském kraji

Pokud bude kandidátka STAČILO! ve Zlínském kraji úspěšná, Marie Pěnčíková v tamním zastupitelstvu nebude žádný nováček. Má už za sebou zkušenosti z jednoho volebního období. V kraji může současná místopředsedkyně KSČM využít také zkušenosti z Poslanecké sněmovny. Původním povoláním je ekonomka, což má posvěcené studiem na Vysoké škole báňské v Ostravě.

Vaše kandidátka patří mezi ty, které spojují. Nejsou na ní jen členové a členky KSČM. Jaké hnutí či strany se spojily a jaké jsou společné priority?

Já jsem velice ráda, a za mě v tom vidím opravdu velké pozitivum, že se nám podařilo domluvit se s dalšími subjekty. V našem případě jde o koalici naší KSČM společně s kolegy z České strany národně sociální a z ČSSD – České suverenity sociální demokracie. A diskuse o společných prioritách byla poměrně věcná – s oběma subjekty se shodneme v tom základu, jde nám o lepší život pro všechny a ne jen vyvolené, takže tomu odpovídají naše programové priority – zaměřujeme se na sociální oblast, dostupnost zdravotní péče, ale i vzdělání. A samozřejmostí je lepší, praktičtější život v našem kraji – dopravní dostupnost, podpora turismu, ale i například místních podnikatelů.

Bohužel, zatím se nám nepodařilo domluvit se s dalšími, o kterých jsem přesvědčena, že ta spolupráce je logická, protože souzníme v celé řadě názorů, ale dveře určitě nezavíráme a budoucí spolupráce není vyloučena. Omlouvám se, že nejsem konkrétnější, ale nerada bych tím ty budoucí diskuse ohrozila.

Jako místopředsedkyně KSČM jste podepisovala koaliční smlouvy i v jiných krajích. Věříte, že se i na krajských úrovních může zopakovat úspěch, který mělo STAČILO! v eurovolbách?

Jeden můj kolega mi vždy před volbami říká, že k nim musíme přistupovat tak, že si jdeme pro výhru. Musím přiznat, že já jsem trošku pesimističtější, ale to, že STAČILO! uspělo ve volbách do Evropského parlamentu, je určitě dobrým odrazovým můstkem. Nesmíme ale usnout na vavřínech a jen čekat a doufat, že se to projeví ve volbách krajských. Ukázalo se, že lidi opravdu hledají vládní alternativu a doufají v »pevný protivládní štít«. Ač mnozí koalici STAČILO! kritizovali a kritizují, nemyslím si, že cílem bylo schovat značku KSČM. Katce Konečné už nikdy nikdo neodpáře, že je předsedkyní KSČM, že rozhodně a poměrně hlasitě vystupuje za tuto stranu. Stejně jako o mně u nás v kraji se ví, že jsem »ta komunistka«. Mohla bych kandidovat za kohokoli jiného, ale toto už je prostě moje značka. KSČM je lídryní, která na sebe vzala zodpovědnost za spojení širšího spektra, a to se ukázalo, že se jí daří a doufám, že se bude dařit i víc. Upřímně, taky jsem si některé věci v sobě musela srovnat, protože tvorba koalice je a musí být o vykomunikování nějaké shody. K tomu ovšem patří řada ústupků, hodně kompromisů, protože ne ve všem se musíme stoprocentně shodnout. Stoprocentní shodu máme jen sami se sebou.

Čím chcete voliče přesvědčit, aby dali hlas právě vám?

Já si prvořadě myslím, že musíme lidi přesvědčit, aby k těm volbám vůbec šli. Krajské volby nejsou pro lidi úplně zajímavé, protože přímo se jich týkají volby obecní, a ty velké a důležité jsou ty sněmovní. Netajím se tím, že pro nás je výsledek důležitý i s ohledem na volby do Poslanecké sněmovny v příštím roce. Naše země si zaslouží návrat levice do sněmovních lavic, ale k tomu potřebujeme mít základ už v obcích (na ty si musíme ještě počkat) a v krajích – tady tu příležitost máme právě teď. Takže co nabízíme? Pracovité lidi, kteří svůj kraj znají a kterým jde o to, aby se nám v něm žilo lépe. Naše priority jsou prioritami snad všech lidí, kteří v našem kraji bydlí. Chceme, aby tady nejen bydleli, ale aby tady chtěli žít.

Co lidi ve Zlínském kraji podle vás nejvíce tíží?

Těch problémů je několik a myslím, že se různě prolínají i s ostatními kraji. Bohužel, dle predikcí to vypadá, že během pár let bude Zlínský kraj nejstarším krajem v České republice. Stárnutí populace je pro nás v současnosti opravdu téma, kterým se musíme zabývat. Nejen s ohledem na to, že musíme navyšovat místa v domovech důchodců, musíme zintenzivnit terénní práce, protože je pochopitelné, že lidé chtějí zůstávat ve svém domácím prostředí. Ale i s ohledem na to, že mladá populace v kraji nezůstává a odchází. Chceme se zaměřit na podporu růstu pracovních míst, podnikatelů, ale třeba i podporu obcí při výstavbě obecních nájemních bytů.

Jedním z problémů vašeho kraje ještě nedávno bylo, že praktičtí lékaři stárnou a mnoho ordinací končí bez náhrady. To stále platí, nebo se to už daří zvrátit?

Problém nedostatku lékařů a zejména pak stomatologů je trvalý. Bohužel, obávám se, že tady potřebujeme i větší zapojení státu – a k tomu se vrátit do Poslanecké sněmovny v roce 2025, protože je to opět jeden z problémů, který je celorepublikový a není řešen systémově. Samozřejmě se budeme snažit z pozice kraje nabízet lékařům benefity, které by je sem »nalákaly«, ale určitě je potřeba se zapojit do tlaku na vládu k řešení této situace – tlak samospráv a možnosti jejich zapojení do legislativního procesu je možná významnější, než předkládání petic s desetitisíci podpisů.

Kdyby vaše kandidátka byla úspěšná, jaké problémy po předchozích krajských vládách byste začala lepit jako první?

Toto je záludná otázka, protože současné vedení kraje vede kraj ve stylu »neohrozí, neurazí«. Na rozdíl od předešlého, v čele s panem hejtmanem Čunkem a jeho vizí výstavby nové nemocnice, se nevrhali do ničeho kontroverzního. To se jeví pozitivně. Ale řada věcí už mohla a měla být dál. Takže než na to, lepit po někom něco, bych se raději vrhla na věci, které chceme realizovat my.

A teď jednu nevážnou. Jak nejraději relaxujete?

Odpovídám vám ve chvíli, kdy se chystám odjet na pár dnů do Polska relaxovat. Moje představa je knížka, pohoda, nějaký výlet za krásami okolí. Po návratu vám řeknu, že jsem absolvovala výcvikový tábor a těším se, že si odpočinu v práci. Nakonec nám to nedá a vzhledem k tomu, že vždy vyrážíme jen na pár dnů, snažíme se je trávit aktivně. Ale jinak se ráda zahrabu s knížkou nebo vyrazím na procházku s pejskem mých rodičů. A kdo mě zná, tak ví, že jsem nadšený houbař amatér, takže trávím poměrně dost času v lese sbíráním hub – ovšem sbírám jen ty houby, u kterých jsem si na 150 % jistá, takže jich není úplně moc. Pokud je v řadách vašich čtenářů nějaký mykolog, klidně mu předejte kontakt, ráda si s ním zajdu na procházku rozšířit své obzory.

David PROUD