Kazachstánský antimonopolní úřad podezřívá největší prodejce zkapalněného plynu v zemi z cenových dohod. Podle agentury TASS o tom minulý týden informovala televizní stanice Chabar-24. Zdražení zkapalněného plynu se stalo roznětkou nepokojů, které až do tohoto týdne středoasijským státem otřásaly.
»V jejich postupu byly zjištěny známky tajné dohody o cenách a zneužívání dominantního postavení na trhu,« citovala TASS z televizní zprávy. Pokud se společnostem podezřelým z nezákonného jednání prokáže, že se cenového komplotu skutečně dopustily, pak je čekají pokuty, dodala stanice Chabar-24.
Zpráva konkrétně zmiňuje čtyři firmy – KazMunayGas, Kazgermunai, CNPC AktobeMunaiGas a Kazakhoil. K podezřelému zdražení došlo v průběhu loňského roku. »Zatímco původně se cena pohybovala kolem 67 000 tenge (3340 korun) za tunu zkapalněného plynu, koncem roku překročila 100 tisíc tenge,« uvedl ve vysílání televize mluvčí Úřadu na ochranu hospodářské soutěže. Dodal, že úřad údaje týkající se tohoto případu předloží ještě v lednu prezidentovi Kasymu-Žomartu Tokajevovi.
Kazachstánská vláda podle agentury TASS minulý týden kvůli problému uvalila šestiměsíční cenové stropy na zkapalněný plyn a benzin a také moratorium na zvyšování tarifů ve světle protestů po prudkém nárůstu cen pohonných hmot.
Kazachstán, největší a nejbohatší ze středoasijských zemí, devátá největší země planety, nicméně už kvůli této kauze nebude takový jako dřív…
Něco o velikánovi
Země o rozloze 2,7 milionu kilometrů čtverečních, která je dvakrát větší než Německo s Francií a Španělskem dohromady, se rozkládá v jihozápadní části Střední Asie a sahá od pobřeží Kaspického moře a Povolží na západě až k Číně a Mongolsku na východě. Na severu hraničí s Ruskem, na jihu a jihozápadě s Turkmenistánem, Uzbekistánem a Kyrgyzstánem a na východě s Čínou.
Většina jeho území je nicméně jen velmi řídce osídlena, v zemi žije asi 19 milionů obyvatel, z nichž čtvrtinu tvoří ruská menšina. Žije tu přes 130 etnických skupin, mezi nimiž převažují Kazaši. Největší minority tvoří Rusové, Uzbekové, Ukrajinci, Němci, Tataři a Ujgurové. Asi 70 % obyvatel vyznává islám, necelých 27 % křesťanství. Úředním jazykem je kazaština, ale ruština má stejný status a lze ji užívat na úřadech.
Členem SNS
Země je nezávislou republikou a členem Společenství nezávislých států v čele s prezidentem, který je volen na pět let. Zákonodárným sborem je Nejvyšší rada. Poslední parlamentní volby se konaly vloni 10. ledna, svého oficiálního mezinárodního pozorovatele na nich měla nejen KSČM v osobě tehdejšího předsedy ÚV a 1. místopředsedy PS PČR Vojtěcha Filipa, ale zastoupeny byly i Haló noviny. Transparentní volby vyhrála strana Světlo vlasti (Nur-Otan) bývalého prezidenta Nursultana Nazarbajeva, která si zachovala kontrolu nad Mažilisem. Do Sněmovny se dostala i jedna ze dvou tamních komunistických stran – Lidová strana Kazachstánu.
Hlavním městem je Nur-Sultan, který do roku 2019 nesl název Astana (dříve také Celinograd či Akmola). Do prosince 1997 bylo hlavním městem Almaty (původní název Alma-Ata). Právě podhorské letovisko Almaty se stalo nejsmutnějším symbolem postnovoročních nepokojů. Z nemalé míry bylo násilnickými extremisty v podstatě zdemolováno.
Kazachstán má bohatá ropná naleziště v Kaspickém moři. Přesto se ale potýkal s ekonomickými problémy, které od rozpadu SSSR donutily mnoho obyvatel k emigraci. Země je totiž rozdělena na výkladní skříně s Nur-Sultanem v čele a na výrazně chudší venkov.
Od Mongolů po Žanaozen a Almaty
Území Kazachstánu ovládli ve 13. století Mongolové vedení Čingischánem, z tureckých a mongolských kmenů se v 16. století zformovala kazašská národnost. Rusové začali kazašskou step postupně ovládat od 18. století. Do poloviny 19. století včlenili celé území do Ruské říše. Po roce 1920 se stalo součástí Sovětského svazu, od roku 1936 jako Kazašská sovětská socialistická republika.
Nezávislost na Sovětském svazu vyhlásil Kazachstán 16. prosince 1991. Moderní historie státu, na jehož území leží mj. kosmodrom Bajkonur, je spojená s Nurstultanem Nazarbajevem. V prvních letech po zániku SSSR měl Nazarbajev pověst reformátora, brzy se ale podle ČTK objevila i obvinění z autoritářství a omezování práv opozice. Faktem je, že kontroloval média, nezapomínal však ani na zvyšování životní úrovně obyvatelstva.
Kazachstán se blýskl mj. pořádáním mezinárodní výstavy EXPO 2017 (Nur-Sultan) či zimní univerziády (Almaty), ve finálové kandidatuře na letošní ZOH podlehlo Almaty Pekingu těsně 40:44 (hlasů členů MOV). Místo olympiády se tak letos na první místa zpráv světových agentur dostalo nechtěnými protesty, které vypukly 2. ledna ve městě Žanaozen, středisku ropného průmyslu.
(rj)
