Rozpory mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem v otázce bezpečnosti Ukrajiny bude složité překonat, spojenci ale usilují o pokračování rozhovorů. Po prvním jednání Rady NATO-Rusko od roku 2019 to v Bruselu prohlásil generální tajemník aliance Jens Stoltenberg.
Třicítka členských zemí podle jeho slov jednomyslně odmítla ruské požadavky na záruku, že Ukrajina se nikdy nestane členem paktu NATO, a na stažení aliančních jednotek a zbraní ze zemí východního křídla bloku, tedy z Pobaltí a Polska. Rusko naproti tomu dalo najevo, že zatím není připraveno dohodnout se na plánu dalších rozhovorů, dodal Stoltenberg. »Jsme připraveni jednat, ale abychom dosáhli opravdového pokroku a podstatné dohody, musí dojít k deeskalaci,« tvrdil šéf NATO. Dále uvedl, že spojenci vyzvali Rusko, aby ukázalo vůli k jednání tím, že stáhne své jednotky od hranic s Ukrajinou, kde je podle tvrzení Západu okolo 100 000 vojáků připravených k invazi… Moskva odmítá, že by se chystala Ukrajinu napadnout, pro další rozhovory však trvá na svých podmínkách. Mluvčí Kremlu v průběhu jednání uvedl, že Rusko nevede rozhovory z pozice síly, chce však zajistit svou bezpečnost.
Zhruba čtyřhodinové jednání navázalo na pondělní setkání zástupců Ruska a Spojených států amerických v Ženevě. Zatímco USA v belgickém Bruselu stejně jako ve Švýcarsku zastupovala náměstkyně ministra zahraničí Wendy Shermanovoá, ruská strana vyjednávací tým obměnila. Moskvu reprezentoval náměstek ministra zahraničí a bývalý velvyslanec při NATO Alexander Gruško a náměstek ministra obrany Alexander Fomin.
Podle Stoltenberga Rusové zcela neodmítli myšlenku na pokračování rozhovorů, vzali si však čas na rozmyšlenou, než se Moskva vyjádří k jejich možnému časovému plánu. Další jednání, o něž pakt stojí, by prý mohla vedle Ukrajiny zahrnovat širokou škálu témat včetně kontroly zbraní, doplnil šéf NATO, který jitřil atmosféru výroky, že NATO se musí připravit na »reálnou hrozbu nového ozbrojeného konfliktu v Evropě«.
(ava, čtk)
