S rostoucím mezinárodním vlivem Číny je její obraz mezinárodním společenstvím stále nepochopen. S růstem ekonomické velikosti Číny a zvyšováním jejího hlasu došlo také k velkým změnám v mezinárodním prostředí v souvislosti s čínskými reformami a otevíráním se. Jak ale ukazuje mezinárodní situace, mnohé země řadící se ke globálnímu Severu, dříve Západu, čínské reformy a rozvoj špatně chápou, mají vůči nim předsudky, a dokonce je záměrně očerňují.
V pořadu Global South Voices televize CGTN zaměřeného na globální Jih bylo tentokrát hlavním tématem diskuze mezinárodních odborníků skončené třetí plenární zasedání 20. ústředního výboru komunistické strany Číny. »Je zcela zřejmé, že Čína pod vedením prezidenta Si Ťin-pchinga vstoupila do nové éry. Charakteristickým znakem této nové éry jsou reformy a prezident Si Ťin-pching je kormidelníkem reforem, který stojí v čele rozvoje, modernizace a reforem Číny v 21. století,« uvedl moderátor Mushahid Hussain Sayed, bývalý předseda pákistánského senátního výboru pro obranu. V pátém dílu hosté pořadu analyzují klíčové poznatky z tohoto zasedání, jak čínské reformy prospívají světu a také nedorozumění vůči čínskému reformnímu procesu.
Masúd Chálid, bývalý velvyslanec Pákistánu v Číně, se zaměřil na klíčové body nedávného plenárního zasedání, zejména na cestu Číny k reformám a její přístup zaměřený na lidi. »Pokud se podíváte na pokrok Číny, je postupný a definitivní. Dosáhla toho, co lze označit jako transformaci Číny za posledních 40 let a transformaci světové ekonomiky. Toto plenární zasedání bylo důležité. Myslím, že nejzajímavější věcí, kterou jsem shledal, byl důraz na slovo ‚reforma‘, zejména prohloubení reforem. Slovo ‚reforma‘ bylo v tomto dokumentu použito nesčetněkrát. To svědčí o jasném postoji čínského vedení, pokud jde o budoucí trajektorii, kterou se chce Čína ubírat, a o jasných stanovených časových horizontech, jejichž cílem je dosažení socialistické tržní ekonomiky vysokého standardu do roku 2035,« uvedl Masúd Chálid.
Čína říká, co si myslí a dělá, co říká
Jack Perry, předseda Klubu 48 Group ve Spojeném království, má s Čínou hluboké vazby. Jeho dědeček, který se rovněž jmenoval Jack Perry, je známý jako »ledoborec« čínsko-britských vztahů. V roce 1953 vedl Jack Perry, tehdejší předseda Londýnské exportní společnosti, skupinu britských podnikatelů, kteří prolomili blokádu nově vzniklé Čínské lidové republiky ze strany západního světa. Překonali četné překážky a zahájili obchodní výměnu s Čínou. Následujícího roku založilo 48 britských společností usilujících o obchod s Čínou »Skupinu 48 britských obchodníků s Čínou«, která byla v roce 1991 přejmenována na »Klub skupiny 48«. Perry, který vyrůstal ponořen do tohoto prostředí, poznal, že jedinečnost Číny spočívá v její schopnosti »říkat, co myslí, a dělat, co říká«. Když si Čína stanoví plán, odhodlaně ho plní a dosahuje výsledků. Podle jeho názoru má Čína vizi, která přesahuje »příštích 30 let«.
Jako obchodní zástupce vidí velký potenciál ve spolupráci s čínskými podniky. V minulosti vedla arogance Západu k mnoha promarněným příležitostem. Nyní však Čína dohání ztrátu a v mnoha oblastech, jako je infrastruktura a biofarmaceutika, zaujímá vedoucí postavení a skutečně přispívá k rozvoji západních zemí. Proto vyzývá západní společnosti, aby věnovaly více pozornosti čínským reformám a inovacím, protože to bude oboustranně výhodné.
Ve skutečnosti se pro země globálního Jihu plody čínských reforem netýkají pouze Číny, ale jsou společné pro všechny. Gerald Mbanda, zakladatel časopisu Africa China Review, uvedl, že rozvoj Číny závisí na ní samotné, nikoli na drancování a okupaci. Jako příklad uvedl, že během pandemie COVID-19 byla Čína první zemí, která poskytla vakcíny Africe. Na druhou stranu řekl na rovinu: »Vidím, že Čína usiluje o vysoce kvalitní rozvoj, ale s lidskou tváří a lidským srdcem.«
Pokud jde o strategii USA vůči Číně, Victor Gao, viceprezident Centra pro Čínu a globalizaci (CCG), se domnívá, že USA trpí »syndromem Tonyi Hardingové«. Tonya Hardingová je mistryně světa v krasobruslení. Nechce, aby na její místo nastoupila Nancy Kerriganová. Její spolupracovníci proto srazili nebo narazili koleno Nancy Kerriganové a vyřadili ji tak ze soutěže. Zdá se, že USA v současné době ve své strategii vůči Číně uplatňují přesně tento druh přístupu »jakýmikoli prostředky«. Není však možné, aby USA Čínu v globální soutěži vyřadily. Místo toho je »Čína megatrendem. Čína tu zůstane. Čína usiluje o mír a stabilitu a o spolupráci se všemi zeměmi jako rovný s rovným.«
CGTN
Přeložila Helena KOČOVÁ
