Cena elektrické energie v posledních měsících klesá. Jenže tady zůstává několik otázek, na které jsme dostávali v době energetické krize neúplné nebo zcela nepravdivé odpovědi. Dnes se nikdo ze zodpovědných (generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, případně předseda vlády Petr Fiala) již nechtějí k minulým otázkám vracet a navzájem se chválí, jak energetickou krizi zvládli. Nezvládli. Naopak oni sami pomohli k růstu energetické krize a inflace v letech 2021-2023.
Na následujících řádcích vám popíši, co významně přispělo k rozjezdu energetické krize a roztočení inflační spirály. Žádná energetická krize tady ale nebyla a není. Když to někdo řekl v roce 2022 nebo 2023, tak byl označen za dezinformátora. Dnes jsou k dispozici jasná data o výrobě elektřiny v ČR. Výroční zprávy společnosti ČEZ jsou dostatečně důvěryhodným zdrojem. Vraťme se ale k elektřině. Obrovské a ničím neopodstatněné zdražení elektrické energie významně přispělo k bezprecedentnímu růstu inflace. Ekonomové by namítali, že v období po covidu by přišlo stejně období vyšší inflace. Je ale velký rozdíl mezi inflací v řádu jednotek procent a situací, kdy zdraží všichni a všechno minimálně o 20–35 %, a to během dvou let. Čímž se mnoho českých firem stalo ve výběrových řízeních dražšími nejenom oproti čínské, ale dokonce i proti německé konkurenci.
Jak to tedy bylo s cenou elektřiny v letech 2021-2023?
Nejdříve se pojďme podívat na výrobu elektřiny v ČR v posledních letech. Z dokumentů Energetického regulačního úřadu a společnosti ČEZ je možné zjistit data o výrobě, spotřebě i exportu. V prvé tabulce je výroba elektřiny v ČR v letech 2017–23, čistý export a spotřeba. Ve druhé tabulce je uveden prodej elektřiny ČEZ zákazníkům a distributorům.
Tabulka 1 – Výroba elektřiny Čistý export výroba v ČR brutto spotřeba v ČR výroba pouze ČEZ 2017 13 TWh 87 TWh 73,82 TWh 62,8 TWh 2018 13.9 TWh 88 TWh 73,9 TWh 63 TWh 2019 13 TWh 87 TWh 73,9 TWh 64 TWh 2020 10,2 TWh 81,4 TWh 71,4 TWh 60 TWh 2021 11,1 TWh 84,9 TWh 62,8 TWh 56 TWh 2022 13,6 TWh 84,5 TWh 60,4 TWh 54,3 TWh 2023 9 TWh 72 TWh 57,8 TWh 51,4 TWh
Tabulka 2 – ČEZ prodej elektřiny 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 Prodej silové elektřiny koncovým zákazníkům 48504 45941 49620 51298 47308 77124 114278 Prodej prostřednictvím energetických burz nebo OTE 3669 4134 742 2200 51479 118889 53842 Prodej obchodníkům 35524 36830 39913 38966 34158 46619 38004 Prodej distribučním a přenosovým společnostem 239 177 250 598 566 499 196 Ostatní prodej elektřiny 17208 20733 28083 27779 14237 10233 16113 Hodnoty jsou milionech Kč. Zdroj: Výroční zprávy společnosti ČEZ za jednotlivé roky, kapitola Provozní výnosy
V předchozích dvou tabulkách je vidět, že výroba ČEZ i ostatních elektráren běžela v letech 2021 až 2023 bez výkyvů. V tabulce 1 je vidět, že množství elektřiny exportované byly skutečně přebytky elektřiny. Z čísel v tabulkách je jasně vidět, že naprostá většina elektřiny, která se v ČR vyrobí, se zde také spotřebovává. ČEZ elektřinu prodával a prodává přímo velkým spotřebitelům a prodejcům.
K čemu půjčka 75 mld.?
Tak na co ČEZ potřeboval tak rychle půjčku ve výši až 75 miliard korun? V první polovině roku 2022 požádal ČEZ vládu ČR o poskytnutí rychlé půjčky ve výši 50-75 miliard korun. Přičemž ČEZ určitě čerpal 50 miliard korun (2 miliardy eur), 8. července 2022 o tom informovaly zpravodajské servery. V průběhu srpna 2023 ČEZ českému státu vrátil jednu miliardu eur z této půjčky. Velmi častým zdůvodněním padesátimiliardové půjčky bylo, že tyto peníze ČEZ potřebuje na platby při obchodování s elektřinou na lipské burze. V tabulce 2 je uvedeno, že naprostou většinu elektřiny ČEZ prodával v ČR.
Pokud by přesto prodával elektřinu na burze, tak on prodává komoditu. Případný spor a platby by přicházely v úvahu až v okamžiku vypořádání obchodu, když by v konkrétním termínu a konkrétním objemu nebyl schopen elektřinu dodat. Taková situace ale nenastala. V roce 2021 se odehrály z pohledu energetického trhu dvě důležité události. První byl pád obchodníka s elektřinou Bohemia Energy. Během okamžiku se objevilo víc jak 500 000 zákazníků (odběrných míst), které bylo možné snadno převzít bez velkých investic do reklamy a přesvědčovacích akcí obchodníků. Místo konsolidace trhu po pádu Bohemia Energy ale nastala situace, pro kterou je nejspisovnější označení »Divoký Západ«. Dnes vidíme, že na chování obchodníků s elektřinou, kteří nejsou dobře kontrolováni, doplácejí občané, živnostníci, firmy, města a ve výsledku i stát. Místo důsledné kontroly výrobců a distributorů elektřiny zvolil premiér a jeho vláda rychlou půjčku 50-75 miliard korun na řešení spekulativních obchodů s komoditními deriváty.
Druhá událost, která měla vliv na růst ceny elektřiny, se stala v Německu. Německá vláda rozhodla, že do ledna 2022 vypne všechny své jaderné elektrárny. Takže se přímo nabízela spekulace, že v období do konce roku 2021 začne růst cena elektřiny z důvodu jejího potenciálního nedostatku po odpojení jaderných elektráren v Německu. Jenže poslední tři elektrárny byly v Německu odpojeny až v dubnu 2023. Spekulace o tom, že může být v Evropě nedostatek elektřiny, ještě podpořily informace o rozsáhlých odstávkách elektráren ve Francii v průběhu roku 2021. V obou případech se jednalo o události mimo území České republiky, mimo český trh s elektřinou.
Hra na burze
2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 Zisk / ztráta z derivátových Obchodů s elektřinou 1,056 0,381 7,565 3,661 -26,121 27,6 17,47 Zisky a ztráty z derivátových Obchodů s komoditami 1,213 0,575 7,61 6,313 -4,468 44,26 16,49 Závazky – Komoditní a ostatní Deriváty 44,0 102,5 62,7 -71,766 -556,026 -256,848 -73,655
V tabulce 1 vidíte, že výroba elektřiny v ČR běžela v roce 2021 bez problémů. Export elektřiny narostl o cca 10 %, o několik procent narostla výroba elektřiny a současně klesla spotřeba o více než 11 %. Na první pohled jde o fungující energetickou síť a trh, kde není důvodu zdražovat. Skutečný spouštěč problémů a následně i zdražování elektřiny je v informacích o odstávkách francouzských a německých elektráren. Tato informace byla výzvou pro makléře ČEZ, kteří spustili velké obchody s komoditními deriváty.
Co je to komoditní derivát? Jde, zjednodušeně řečeno, o zvláštní formu termínovaného obchodu. Derivát byl vytvořen jako nástroj pro zajišťování proti kolísání kurzů. Dnes se ale komoditní derivát stále častěji používá pro spekulace. To byl i případ ČEZ, který vsadil na velký růst ceny elektřiny a na konci roku 2021 prodělal na obchodech s komoditními deriváty 26 miliard korun. Mimochodem, čistý zisk ČEZ byl za rok 2020 pouze 14,5 mld. korun. Navíc odhad výsledků obchodování s komoditními deriváty pro rok 2022 byl podobně tragický. Takže půjčka od vlády měla jasný důvod.
Na konci února 2022 napadlo Rusko Ukrajinu a ceny komodit začaly růst. Výsledek obchodů s komoditními deriváty se obrátil a ČEZ byl v této oblasti za rok 2022 v zisku 27,6 miliardy korun. Z pohledu akcionáře měl ČEZ za rok 2022 vynikající výsledek, ale za cenu drastického a hlavně neopodstatněného zdražení elektřiny. Za chyby makléřů, finančního a generálního ředitele ČEZ trpěly a trpí firmy, živnostníci a občané. Vydělali na tom akcionáři ČEZ prostřednictvím dividendy. Paradoxně nejvíc vydělali minoritní akcionáři. Stát půjčil ČEZ peníze na vyrovnání ztrát z komoditních obchodů, ale další akcionáři se na takové půjčce nepodíleli.
Jiří NÁPRAVNÍK
