Městečko Valandovo s opuštěnými obchody a téměř vylidněnými ulicemi je podobné mnoha obcím v Severní Makedonii, odkud mladí lidé houfně odcházejí v naději lepšího života v zahraničí. Stejně jako další balkánské země se i Severní Makedonie potýká se znepokojivým demografickým úpadkem, k němuž přispívá masové vystěhovalectví a stárnutí populace, napsala agentura AFP.
Země za posledních 20 let přišla o 10 % obyvatel a podle předběžných výsledků zářijového sčítání lidu má nyní 1,8 milionu obyvatel. Je to o 200 000 méně než při posledním sčítání v roce 2002. Podle údajů vlády i Světové banky žije v zahraničí 30 let od získání nezávislosti přibližně 600 000 občanů Severní Makedonie.
Mezi hlavní důvody emigrace patří pomalý hospodářský růst a nedostatek investic. »Pokud vás opustila asi čtvrtina z 2,4 milionu lidí, měli byste být vážně znepokojeni tím, co se děje,« říká ředitel národního statistického úřadu Apostol Simevski.
Vesnice a malá města typu Valandova, vzdáleného asi 150 kilometrů na jihovýchod od metropole Skopje, nabízejí jen málo pracovních příležitostí. Aktivní lidi to nutí hledat práci jinde.
Když je kuráž mladých ničena
»Kuráž mladých lidí byla systematicky ničena a jejich nadšení bojovat a zůstat doma se vytratilo,« uvádí 33letý Pero Kostadinov, nedávno zvolený starosta Valandova. »Pět mých spolužáků už je s rodinami v zahraničí,« dodává 24letý Božan Nikolov, člen mládežnického sdružení ve Valandovu, který se živí hlavně zemědělstvím.
Po získání nezávislosti v roce 1991 mnozí doufali, že vstup do Evropské unie přinese pokrok. Cesta Severní Makedonie do Unie je však systematicky blokována – nejprve Řeckem a v poslední době Bulharskem. Vyvolává to pochybnosti o tom, zda se tato země vůbec někdy členem bloku stane.
Těm, kteří v zemi zůstávají, průměrný měsíční plat 470 eur (11 700 korun) sotva stačí na pokrytí základních potřeb. »Je lepší být otrokem za 2000 eur (49 700 korun) v zahraničí než doma za 300 eur (7500 korun),« je často slyšet po celé zemi. A správně. Je to totiž otázka prostých kupeckých počtů…
Všeobecný problém
Severní Makedonie v tomto není na Balkáně sama. Za posledních 30 let opustilo Albánii přibližně 1,7 milionu lidí, tedy téměř 37 % obyvatelstva. V Srbsku se za novým životem v zahraničí vydaly statisíce lidí, včetně přibližně 10 000 lékařů v posledních dvou desetiletích.
Členství v EU přitom zvrat tohoto demografického trendu nezaručuje. Od vstupu do EU v roce 2013 se počet obyvatel Chorvatska snížil téměř o 10 % a podle předběžných výsledků sčítání lidu z roku 2021 v současnosti činí něco málo přes čtyři miliony. Podle odhadů OSN může mít Chorvatsko do konce století jen 2,5 milionu obyvatel.
V prosinci Záhřeb představil plán, jak podpořit návrat občanů do vlasti tím, že jim nabídne až 26 000 eur (647 000 korun) jako příspěvek na založení podniku.
Pro některé oblasti však již může být pozdě. V centrálním a východním Chorvatsku, které bylo těžce postiženo válkou v 90. letech, je emigrace obzvláště silná. Ve městě Požega a okolí jsou všude cedule »na prodej«. Podle oficiálních údajů opustilo tento region za posledních deset let více než 16 % z 80 000 obyvatel, uvedla ČTK.
Odjíždí poslední vlak
»V mé ulici je třetina domů prázdná a druhá třetina bude prázdná za deset let,« stěžuje si 39letý Igor Čančar z nedaleké vesnice Brestovac. Mezi vystěhovalci je i jeho sestra, která s manželem a dvěma dětmi přesídlila do Rakouska, i většina jeho blízkých přátel.
»Pokud chceme, aby mladí lidé zůstali, musíme jim pomoci postavit dům, poskytnout jim školky,« říká Čančar. »Odjíždí poslední vlak a my neděláme nic jiného, než že stojíme na nástupišti a máváme na rozloučenou,« uzavírá smutně.
(rj)
