Vzájemně výhodná spolupráce v rámci vzájemného respektu místo prosazování hegemonických zájmů a unilateralismus. Tak by měly podle prezidenta Ruské federace Vladimíra Putina prezidenta Čínské lidové republiky Si Ťin-pchinga vypadat zdravá mezinárodní vztahy. Návštěva Putina v Pekingu jen týden po Siově cestě do Evropy trochu a jejich společná prohlášení jsou tak trochu políčkem pro Evropskou unii. Čína je pro Rusko nejbližší politický i ekonomický partner a obě země mají i obdobné geopolitické zájmy. Jejich vizí je světová rovnost a spravedlnost, fungující multiporalita a mezinárodní řád založený na mezinárodním právu, jehož středobodem je OSN. Řeč byla samozřejmě i o konfliktech na Ukrajině a v Izraeli, ale i o přetrvávající studené válce.
O tom, že Putin jako první zemi po své noví inauguraci navštíví Čínu, se mluvilo delší dobu, protože obě země jsou úzce provázány. Překvapivá snad byla jen rychlost, s jakou se to uskutečnilo. V Pekingu se ruskému prezidentovi dostalo přivítání na nejvyšší možné úrovni, když Si přivítal Putina s plnými vojenskými poctami ve Velkém sále lidu na západní straně pekingského náměstí Nebeského klidu. To plně dokládá velký význam, který oba prezidenti přikládají rozvoji čínsko-ruských vztahů. Ruskému prezidentovi, který minulý týden po březnových volbách oficiálně zahájil už pátý prezidentský mandát, Si poblahopřál.
Obě země si také letos připomínají 75. výročí navázání čínsko-ruských diplomatických vztahů. »Během uplynulých 75 let Čína a Rusko společně našly novou cestu, jak se k sobě velké a sousední země chovají s respektem a usilují o přátelství a vzájemně výhodnou spolupráci. Díky společnému úsilí obou stran se čínsko-ruské vztahy neustále vyvíjejí kupředu, přičemž dochází k posílení komplexní strategické koordinace a další spolupráci v oblasti hospodářství a obchodu, investic, energetiky, mezilidských výměn, na nižší než národní úrovni a v dalších oblastech. To pozitivně přispělo k udržení globální strategické stability a podpoře větší demokracie v mezinárodních vztazích,« prohlásil Si Ťin-Pching.
O vzájemné spolupráci mluvil při setkání se svým čínským kolegou a dlouholetým přítelem i Putin. Rusko-čínská spolupráce podle něj není namířena proti žádné jiné mocnosti, a je naopak »stabilizujícím faktorem pro svět«, citovala ho agentura Reuters. Na programu jednání byly podle Putina »všechny oblasti«, konkrétně však plánují Rusko a Čína rozvinout spolupráci v oblasti jaderné energetiky a dopravy. Toto setkání bylo již 43. setkání Putina a Siho od roku 2000, kdy Putin poprvé usedl v Kremlu, a Putinovu 19. cestu do Číny.
Společná koordinace pro novou éru
Zajímavým vzkazem do světa a hlavně směrem k takzvanému Západu je společné prohlášení, které podepsali oba prezidenti. V něm se vedle závazků o dlouhodobé strategické spolupráci vyjadřují i k mnoha mezinárodním bodům. Přednost v prohlášení ale mají hlavně Čínsko-Ruské vztahy.
Čína a Rusko se zavázaly k vzájemnému respektu jako základnímu principu vztahů a vždy podporují základní zájmy druhé strany. V prohlášení se píše, že: »Obě strany budou dodržovat zásady nespojenectví, nekonfrontace a nezaměřování se na žádnou třetí stranu, budou pokračovat v prohlubování oboustranné politické důvěry, respektovat vzájemnou volbu cesty rozvoje a realizovat rozvoj a revitalizaci za vzájemné pevné podpory.«
Ekonomické partnerství hraje pro obě země velmi důležitou roli. Západní země odsuzují spolupráci Číny a Ruska, kdy Rusko prodává své nerostné suroviny právě na východ, když se Západní trhy Rusku uzavřely. A Čína naopak dodává do Ruska své moderní výrobky, jako jsou například elektromobily. Tato stále se zlepšující spolupráce je ale mnohem delší, než dva roky trvající konflikt na Ukrajině. V loňském roce přesáhl objem vzájemného obchodu 240 miliard USD, což je téměř 2,7krát více než před deseti lety, což je spíše přirozený vývoj a důsledek dlouhodobé aktivní spolupráce, na které obě země neustále pracují. »Čína a Rusko jsou odhodlány spolupracovat na principu win-win jako hnací síly vztahů a pracovat na podpoře nového paradigmatu vzájemného prospěchu. Prezidenti se shodují, že obě země musí hledat oblasti, v nichž se jejich zájmy sbližují, využívat svých komparativních předností, prohlubovat integraci zájmů a umožňovat si vzájemný úspěch. Obě země musí dále strukturálně zlepšit svou spolupráci, upevnit dobré tempo v oblasti obchodu, podpořit vytváření platforem a sítí pro základní výzkum, pokračovat v uvolňování potenciálu spolupráce v hraničních oblastech, zintenzivnit spolupráci v oblasti přístavů, dopravy a logistiky a pomoci udržet stabilitu globálních průmyslových a dodavatelských řetězců.« píše se v prohlášení.
Ožehavé téma Ukrajiny i Izraele
Mezinárodně velmi sledovaným tématem byla samozřejmě krize na Ukrajině. Čínský prezident Si Ťin-pching po jednání s ruským protějškem Vladimirem Putinem věří, že se do Evropy vrátí mír a Čína v tom sehraje konstruktivní roli. Putin rovněž Siovi poděkoval za jeho mírové iniciativy ohledně Ukrajiny. Již v předvečer návštěvy Putin uvedl, že Kreml je připraven jednat i o konfliktu na Ukrajině. »Jsme otevřeni dialogu o Ukrajině, ale takové jednání musí brát v úvahu zájmy všech zemí zapojených do konfliktu, včetně našich,« citovala Putina čínská tisková agenturou Nová Čína.
A na čem se tedy oba státníci shodli? Čína a Rusko se ve společném prohlášení zavázaly k poctivosti a spravedlnosti jako cíli vztahů a věnují se politickému řešení horkých míst. »Mentalita studené války stále existuje a unilateralismus, hegemonismus, bloková konfrontace a mocenská politika ohrožují světový mír a bezpečnost všech zemí.«
Obě strany se domnívají, že správnou cestou k řešení ukrajinské krize je politické řešení. Postoj Číny k této otázce je konzistentní a jasný. »Je nutné dodržování cílů a zásad Charty OSN, respektování svrchovanosti a územní celistvosti všech zemí, respektování legitimních bezpečnostních zájmů všech stran a budování nové bezpečnostní architektury, která bude vyvážená, účinná a udržitelná.« uvádí obě strany v dokumentu. Čína doufá, že se na evropský kontinent brzy vrátí mír a stabilita, a je připravena sehrát v tomto směru konstruktivní roli.
Oba prezidenti jsou také toho názoru, že je naléhavě nutné vyřešit palestinsko-izraelský konflikt. Rezoluce OSN musí být důsledně plněny a palestinská otázka musí být řešena na základě dvoustátního řešení.
I Čína bojuje s nevolí Západu.
Čína i Ruske se stále častěji setkávají se sankcemi, obchodními omezeními, či extrémními daněmi ze strany EU a USA. Vedle této obchodní války je ale mnohem nebezpečnější tlak na jednotu Číny.
Oba vůdci rovněž vyjádřili odpor vůči »uzavřeným« politickým aliancím v regionu jihovýchodní Asie, kde na Čínu naléhají nejrůznějšími formami hlavně USA. Spojené státy jsou součástí trojstranného vojenského paktu AUKUS s Austrálií a Británií, spolupracují také s Japonskem a Jižní Koreou. Hlavním třecím bodem je samozřejmě Tchaj-wan, který ale i prezident Biden při svém osobním setkání se Si Ťin-pchingem loni v Los Angeles uznal jako součást Číny a potvrdil politiku jedné Číny v přístupu USA k této zemi. Faktem ale je, že USA na druhou stranu stále podporují separatistické tendence Tchaj-wanu a tvrdí, že »chtějí odradit Čínu od agresivní expanze«. Bez ohledu na to, že to není Čína, ale USA, kdo zakládá své vojenské základny všude tam, kde se jí to hodí a uzavírá nejrůznější většinou spíše jednostranně výhodná partnerství. »Pro uzavřené vojensko-politické aliance není místo. Domníváme se, že vytváření takových aliancí je velmi škodlivé a kontraproduktivní,« řekl Putin po boku čínského prezidenta.
Na tyto bezpečnostní hrozby ale Čína i Rusko odpovídají mnohem silnějším kalibrem – silou obchodu. »Vzhledem k tomu, že Rusko v letošním roce předsedá BRICS a Čína se později v tomto roce ujme předsednictví Šanghajské organizace pro spolupráci, budou obě strany budovat jednotu a sílu globálního Jihu.« shodly se oba prezidenti ve společném prohlášení. Čína i Rusko věří, že svět prochází velkou proměnou a jsou připraveny ke spolupráci a koordinaci v »řízení globální správy správným směrem«. »Obě země jsou pevně odhodlány chránit mezinárodní systém, jehož středobodem je OSN, a mezinárodní řád založený na mezinárodním právu. Zůstávají v úzké koordinaci a spolupráci v rámci mnohostranných platforem, jako je OSN, APEC a G20, a prosazují multipolaritu a hospodářskou globalizaci v duchu skutečného multilateralismu.«
Helena KOČOVÁ
