Rozhovor s Jiřím Valentou, kandidátem do EP za koalici STAČILO!
PhDr. Ing. Mgr. et Mgr. Jiří Valenta, DBA, se narodil 28. prosince 1965 v Plzni. Na Západočeské univerzitě v Plzni vystudoval pedagogickou a filozofickou fakultu, na České zemědělské univerzitě v Praze fakultu provozně ekonomickou, dále potom obecnou politologii na Karlově univerzitě a HR management na české pobočce LIGS University v Praze. Byl po dvě volební období poslancem Poslanecké sněmovny za KSČM a byl i členem stálé národní delegace do Parlamentního shromáždění Rady Evropy ve Štrasburku a místopředsedou sněmovního Výboru pro evropské záležitosti. Vedl parlamentní Podvýbor pro ICT průmysl a eGovernment. Je stále aktivním politikem, nyní jako člen Zastupitelstva Plzeňského kraje a předseda Městského výboru KSČM v Plzni.
Jak vnímáte roli Evropského parlamentu v současnosti?
Bohužel musím konstatovat, že jeho politická role a význam pro demokracii na »starém« kontinentu jsou neustále uměle snižovány ve prospěch bruselské administrativy, a tedy nikým nevolených orgánů Evropské unie. Na Evropský parlament nahlížím jako na obrovský a drahý moloch se zvyšujícím se úbytkem reálných pravomocí, kde si nejvíce početně zastoupené politické frakce a někdy i národní delegace jako celek dělají prakticky, co chtějí. V neprospěch těch ostatních, menších, tedy početně méně zastoupených zemí! Domnívám se, že je nutno této instituci vrátit její váhu, jestli tedy má vůbec evropská spolupráce na platformě EU probíhat i nadále.
Jaké kroky EP odsuzujete?
Přestože jsem velkým milovníkem přírody, musím odsoudit fanatické zelené šílenství, kterým je Evropský parlament totálně prorostlý. Aktivismus některých lobbistických organizací, navázaných na některé europoslance a frakce v EP, údajně v zájmu tzv. zelené planety, již skutečně přesahuje míru zdravého rozumu a ve své podstatě již začíná i ohrožovat lidskou populaci jako takovou. Evropský parlament také sehrál svoji negativní roli v totálně nezvládnuté nelegální migraci, a to zejména svojí faktickou rezignací na ochranu hranic Unie. EP má také podíl na až obludné výši globalizace devastující kulturní vzorce jednotlivých národních států. Země bývalého »východního bloku« jsou i za aktivní podpory EP stále více degradovány na obyčejná odbytiště produktů často pochybné kvality. O nátlaku na některé »neposlušné« země ani nemluvě.
Jaké kroky EP byly naopak podle vás přínosné pro EU či ČR?
Nechci být přehnaným pesimistou, ale těch pozitiv skutečně není moc! Osobně jsem rád, že se zde poměrně tlačí na digitalizaci procesů, zejména ve státní správě jednotlivých zemí. Namátkou bych mohl zmínit přijetí politického programu Cesta k digitální dekádě 2030. KSČM digitalizaci státní správy, jako alternativu k doposud běžným a tradičním procesům, vždy podporovala.
Co je hlavním důvodem vaší kandidatury?
Po dlouholetých zkušenostech z lokální, regionální i celostátní politiky, nebo třeba z lidskoprávní Rady Evropy, bych se rád zapojil i do procesu tvorby politiky evropské. Určitě bych se v rámci svých aktivit v EP snažil přispět k rekonfiguraci celé organizační a obsahové, ale i hodnotové platformy Evropské unie. Pokusil bych se omezit necitlivé a kontraproduktivní zásahy bruselského byrokratického centra do systému národních politik, zemím bych se pokusil v tomto ohledu navrátit jejich ztrácející se suverenitu a znovu nastolit mezinárodní spolupráci čistě na ekonomické bázi. Nebránil bych se ani podílu naší země na tvorbě nového bezpečnostního systému tak, abychom mohli s klidným srdcem opustit bojechtivou strukturu paktu NATO.
Na jaká témata byste se chtěl v případě svého zvolení zaměřit, a proč?
Domnívám se, že bych mohl naší zemi pomoci například v oblasti tvorby zahraniční politiky, zejména tedy její realizace na parlamentní úrovni, disponuji relativně slušným vhledem do problematiky ICT průmyslu, ale i do oblasti školství, kde jsem celoživotně zaměstnán a snad i profesně spokojen. Prospěšný bych mohl být i v oblasti sociální či hospodářské politiky, což jsou teoreticky poměrně klíčové prostředky k zajištění slušné životné úrovně a kompenzaci nezaviněných hendikepů pro všechny vrstvy obyvatelstva bez rozdílu.
Co byste chtěl vzkázat voličům?
To, že jsem se po celý svůj život snažil v politice pracovat naplno! V případě svého zvolení do Evropského parlamentu by toto platilo dvojnásobně! Není přece možné, aby čelní politici si chodili do jakéhokoliv zaměstnání čistě jen pro peníze, navíc, když jsou to finanční prostředky rozhodně nemalé! Co si volič může myslet o některých našich europoslancích, jako je na například Jiří Pospíšil, který v posledním roce chyběl skoro na 37 % hlasování, nebo Stanislav Polčák, který se nepodílel na skoro 29 % hlasování v EP?!
Helena KOČOVÁ
