Elektromobilita je jedním z priorit v rámci boje proti klimatickým změnám a snaze o snižování emisí uhlíku na planetě. Ačkoliv jde o myšlenku, která se zrodila v Evropě a kterou prosazuje i USA, lídrem na trhu elektromobilů se stala Čína. A nejen v něm. Je jedničkou i ve výrobě baterií všeho druhu a hlavně v získávání zelené energie ze solárních, větrných a hydro elektráren, ale i jádra. Ovšem právě nevídaně produktivní výroba elektromobilů i automobilů na hybridní pohon vyvolává ve světě řadu otázek a kritik.
O tom, jak silná, plodná a kreativní je Čína ve výrobě aut na elektrický pohon se mohly desetitisíce návštěvníků přesvědčit na již osmnácté výstavě automobilů, která se letos koná v Pekingu a probíhá od 25. dubna do 4. května. Na výstavě se představuje více než 1 500 společností a je k vidění různých neskutečných 278 elektroaut a hybridů, a to zde přitom nevystavují všichni výrobci. O boomu v tomto sektoru vypovídá i fakt, že se letos na výstavě představilo 117 nových modelů, loni v Šanghaji jich bylo »jen« 93. Ne všechny novinky pocházejí pouze z Číny, výstavy se účastní i řada významných zahraničních značek. Ovšem výstava v Číně jako největším trhu zvláště pro nové typy aut, je hlavně o místních značkách.
Zájem o elektromobily je v Číně skutečně obrovský. Čistě elektrická vozidla totiž v této zemi tvoří až 70 % čínských prodejů. V roce 2023 činila výroba a prodej této kategorie vozidel v celé asijské zemi 9,587 milionu, resp. 9,495 milionu kusů, což v obou případech představuje více než 60 % celosvětového objemu.
Ze strany USA ale v posledních dnech zaznívají nařčení o čínské nadvýrobě, nebo nadbytečné kapacitě. Čísla ale hovoří jasně – výroba zde byla jen nepatrně vyšší než počet prodejů, a to s malým rozdílem necelých 100 000 aut. Vzhledem k obrovskému objemu nabídky a poptávky je takové malé rozpětí zcela normální. Jinými slovy, neexistuje žádná nadbytečná kapacita.
Neuvěřitelný poměr výkonu a ceny
Zajímavým postřehem je, že se tohoto autosalonu účastnilo více cizinců a výrazně se změnil i přístup zahraničních automobilek. BMW, Mercedes-Benz a Audi přivezly luxusní sestavy a modely vystavovatelů. Manažeři nadnárodních automobilek přišli nejen propagovat své vlastní produkty, ale také pečlivě studovali technologii a design čínských vozidel s novou energií.
V automobilovém průmyslu, stejně jako v mnoha dalších odvětvích, se stala Čína lídrem ve výrobě zajímavých kvalitních moderních vozů. Jednoduše proto, že se dokázala rychle zorientovat v situaci, naučit se principy výroby a ty pak inovovat a začít vyrábět ve velkém s užitím vlastních nových know-how. Na autosalonu se tak představily desítky čistě elektrických aut mnoha Čínských značek. Tahákem byl nováček v elektromobilitě, auta od výrobce spotřební elektroniky Xiaomi. Tato firma na výstavě představila očekávaný nový elektrický sportovní sedan SU7. Zajímavé je, že ještě dříve, než firma s autem vstoupila na trh, měla na něj už přes 75 tisíc objednávek. A nejde přitom o podprůměrné auto. Naopak. V základní verzi má SU7 dojezd 700 kilometrů a jeho cena je přitom 700 tisíc korun. Je tedy levnější než většina podobných evropských či amerických automobilů.
Na výstavě ale byly k vidění i zajímavější typy aut. Například největší čínský výrobce elektromobilů BYD předvedl dva sedany hybridy, které mohou jezdit buď výhradně na elektřinu, nebo i naftu. Oba mají kombinovaný dojezd 2000 kilometrů, a zatímco u modelu Qin L DM-i cenu nezmínil, Seal 06 DM-i má stát v přepočtu pouhých 390 tisíc korun!
Porovnáte-li například novinku značky BMW – plně elektrický model Mini Aceman, malý třídveřový crossover, který má v základní verzi dojezd pouhých 310 kilometrů za cenu 845 tisíc korun, s výše zmíněnými auty, je nepoměr zřejmý. Novým elektroautem se pochlubilo i Porsche, které v Pekingu ukázalo nedávno představený SUV model Macan. Ten nabízí dojezd 613 kilometrů, ovšem při ceně 2,2 milionu korun. Zde jde ale spíše o značku. A výrobce Tesla se dokonce veletrhu ani neúčastnila. A to právě kvůli čínské cenové strategii, ale i momentální neschopnosti vyrobit dostatek již objednaných aut.
Úspěch díky komplexnímu rozvoji
Právě poměr kvality, dojezdu, vybavení a ceny je v Číně nepřekonatelný. Důvodem nejsou jen státní podpory, které již zdaleka nejsou tak silné, jako na začátku rozvoje tohoto odvětví, ale hlavně schopnost Číny vyrábět levněji, i díky ovládnutí trhu s lithiem a dalšími vzácnými kovy, a vyrábět výkonnější a lehčí baterie do elektrických aut – tedy to nejdražší na nich. Ale také hlavně komplexním a rychlým přístupem k výrobě.
Proč se tempo a rozsah čínské výroby celosvětově rozšiřuje, vysvětlovalv čínských novinách Global Timeshlavní mluvčího Komunistické strany Číny Ding Gang. »Čína si vybudovala dostatečnou dynamiku, aby dosáhla průlomové fáze. Nejde o nadměrnou průmyslovou kapacitu, ale o komplexní modernizaci průmyslu a plnou podporu vyspělého systému infrastruktury. A tato funkčnost a produktivita je dnes výzvou pro západní výrobní kapacity,« vysvětloval v článku Ding a dodal: »Úspěšný čínský přístup zahrnuje vysoce efektivní logistiku, integraci hlavních výrobkových systémů, rozšíření městských sítí do všech koutů země, rychlý rozvoj technologie elektrických vozidel a všudypřítomnost dobíjecích stanic, což vše souvisí s infrastrukturou.«
Podstatnou roli hraje také dostatečná kapacita výroby elektrické energie, zvláště té z obnovitelných zdrojů, která pohání nejen automobily, ale celý rychle se rozvíjející průmyslový sektor.
Tento rozvoj ale není plusem jen pro Čínu. Chtějí se do něj zapojit i zahraniční výrobci, kteří zde vidí příležitost nejen v nižších výrobních nákladech, ale také v odbytu výrobků na obrovském čínském trhu. Příkladem může být snaha automobilky Volkswagen. Její šéf Oliver Blume uznává, že transformace automobilového průmyslu není v žádné jiné zemi světa tak rychlá jako v Číně. A toho chce jeho firma využít. Volkswagen proto na začátku dubna otevřel první prodejnu pro vozy rodiny ID nazvanou ID. Store X ve městě Chang-čou na západním pobřeží nedaleko Šanghaje. Při tom spolupracuje se svou partnerskou čínskou firmou SAIC Motor. Do roku 2030 chce Volkswagen v Číně prodávat asi čtyři miliony aut ročně. Ovšem jak ředitel společnosti dodává, pokud budou chtít na čínském trhu udržet, bude muset koncern pracovat ještě tvrději i rychleji.
Čínská auta v Evropě a ve světě
Vysoce produktivní výroba elektrických vozů se ve světě setkává s různými reakcemi. Zatímco Evropa a USA se přílivu levnějších vozů bojí hlavně kvůli konkurenci, jinde ve světě již dávno slaví Čínské vozy úspěchy. A nemusí jít jen o luxusní kousky. Na mnoha světových trzích naopak čínské automobilky vyplňují díru na trhu – poptávku po dostupných, levných a přitom poměrně kvalitních autech. Například automobilka Wulin, která se dříve specializovala na výrobu menších dodávek, dnes slaví úspěchy se sérií elektrických vozů od menších vozítek určených do města přes rodinné suv a sportovní modely. Jejich auta se pohybují v cenových hladinách od 150 do 350 tisíc korun a slaví se svými auty úspěchy v Indii, nebo střední a jižní Americe.
To Evropa se přílivu čínských levnějších aut obává a uvažuje o zavedení vyšších cel a daní. Ovšem ne každá země. Zajímavé bylo například vyjádření německého kancléře Olafa Scholze, který řekl, že evropský trh se musí zapojit do otevřené a spravedlivé soutěže s čínskými automobily. Dodal, že když japonská a jihokorejská auta vstoupila na evropský trh, lidé se obávali, že tento trh ovládnou, což se ale nakonec nestalo.
Současně německé sdružení automobilového průmyslu vydalo 13. dubna dokument, v němž se veřejně staví proti uvalení dodatečných cel EU na elektrická vozidla dovážená z Číny a poukazuje na to, že to může vyvolat obchodní válku, ohrozit německou zaměstnanost a ohrozit cíle EU týkající se podpory elektrických vozidel a přechodu k digitalizaci.
Auta na elektrický pohon zatím v Evropě neslaví takové úspěchy, jak by si propagátoři Green dealu představovali. Jedním z důvodů je jejich vysoká cena a zatím ne příliš zajímavý dojezd. I když se evropští výrobci snaží svá auta zlepšovat, nejsou tak rychlí a efektivní jako jinde a trh v Evropě se tedy příliš nemění. To mohou změnit právě levnější automobily z Číny, které již dnes mají dojezd na jedno nabití mnohem vyšší, než řada aut evropských značek. Tato auta by tak mohla vykrýt dosavadní díru na trhu – tedy nabídnout cenově dostupnější a zajímavější vozy.
Ovšem nedá se předpokládat, že by zaplavily trh vozy jak se říká »za hubičku«. Ceny čínských aut v Evropě oproti Číně budou vyšší nejen kvůli nákladnému dovozu a clům, ale i kvůli cenové strategii v Evropě, kdy i Čínské firmy počítají se ziskem vyšším, než mají doma. Ovšem pokud by se čínská auta na evropském trhu začala prosazovat, dá se předpokládat, že i tady jejich cena bude postupně klesat a zaplní tak poptávku po levnějších a výkonnějších vozech.
Česká republika na chvostu elektromobility
Zatímco mnohé čínské automobilky vidí v elektromobilitě budoucnost a klasických aut na spalovací motor se zde vyrábí čím dál méně, v Evropě a zvláště u nás dávají zákazníci stále přednost hlavně klasickým autům. Česko se tak v podílu bateriových elektromobilů jak aktuálně, tak dlouhodobě pohybuje mezi zeměmi EU na chvostu. Letos je na předposledním místě, za námi bylo s podílem 1,3 procenta pouze Chorvatsko. V celé EU v lednu tvořily elektromobily na baterie 10,9 % trhu. Lépe si stojí hybridní vozy, které měly téměř 30% podíl, čímž si upevnily pozici druhé nejpreferovanější volby mezi kupci.
Důvodů je více. Nejde jen o konzervatismus a nedůvěru k novému. Problém zvláště u nás je vysoká pořizovací cena těchto aut, nedůvěra k dojezdu a dlouhodobé výdrži baterie a také vysoká cena elektrické energie, která po přepočtu mnohdy staví cenu za kilometr výše, než u spalovacích motorů.
V Čínských městech, kde se nový typ aut využívá nejvíce, si většina uživatelů dobíjí své vozy přes noc za tzv. noční, podstatně levnější proud. U nás odborníci tvrdí, že by trhu pomohlo více dobíjecích stanic. Pokud ale bude cena za elektrickou energii stále na nejvyšší úrovni v Evropě, velký zlom se očekávat nedá. Auta na elektřinu se tak momentálně vyplatí jen těm, kteří mají například solární panely na domě a mohou dobíjet téměř zdarma. Pokud se mají elektrická auta prosadit i u nás, musela by nejprve klesnout cena energie a také rozšířit množství čisté energie. Jenže vhledem k umístění naší země, jediným skutečně vhodným zdrojem vzhledem k ceně a výkonu, je energie jaderná.
Problémem je ale také fakt, že evropské automobilky nejsou schopny vyrábět elektrická či hybridní auta tak, jak by chtěli. I pro ně je hlavním problémem vysoká cena i špatná dostupnost elektřiny, ale i plynu. Druhým problémem jsou zdroje, chybí mnoho materiálů a základních vstupů. Třetím problémem jsou lidé, z pohledu vzdělanosti dostupnosti a flexibility práce.
Nejistota ovšem panuje pro evropské automobilky i v dlouhodobých vyhlídkách. Evropská unie sice odložila konečné schválení návrhu, podle kterého by po roce 2035 nebylo možné registrovat automobily se spalovacími motory, podobné návrhy ale už v minulosti představila a projednávala například Velká Británie, některé státy USA či některé provincie v Číně. Tlak na přechod na elektrická auta tedy stále je. Otázkou zůstává, jak budou v Evropě reagovat výrobci, trh i zákazníci. Čína již svou cestu ukázala.
Helena KOČOVÁ
