Policie zadržela asi 2000 lidí při potlačování nepokojů v Almaty, největším městě středoasijského Kazachstánu. Uvedla to agentura TASS s odvoláním na kazašské ministerstvo vnitra. Policisté v Almaty vyrazili k očistě ulic. Přijímají opatření k zadržení narušitelů pořádku. Celkem bylo na policii předvedeno okolo 2000 lidí, citovala agentura z komuniké.
V Almaty byly podle dřívějšího vyjádření policejní mluvčí v noci na včerejšek »zlikvidovány« desítky útočníků na administrativní budovy. Některá zahraniční média to interpretují tak, že policie zabila desítky demonstrantů. Při potyčkách podle státní televize přišlo o život nejméně 13 policistů, zranění utrpělo 353 příslušníků pořádkových sil. Almaty se stalo epicentrem nynějších nepokojů, označovaných za nejhorší od dosažení nezávislosti před třemi desetiletími. Roznětkou se původně stala občanská nespokojenost se sociální situací, která byla využita a zneužita k boji o moc. Prezident Kasym-Žomart Tokajev z chaosu obvinil »provokatéry z domova i ze zahraničí« a ve středu požádal o pomoc s potlačením nepokojů šéfy vlád a států Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB).
V zemi byl vyhlášen výjimečný stav. Rusko již do země přepravuje své výsadkové oddíly. Součástí kontingentu mají být také vojáci z Tádžikistánu, Běloruska, Arménie a Kyrgyzstánu, kde se má v pátek znovu sejít parlament, aby vyslání vojáků schválil. Kazašské ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že při nepokojích v zemi bylo zraněno přes 1000 lidí, z nichž téměř 400 muselo být hospitalizováno.
Nepokoje v Kazachstánu propukly v neděli ve městě Žanaozen den po zrušení cenového stropu na zkapalněný ropný plyn (LPG), jehož ceny se pak zdvojnásobily, a to se dotklo většiny motoristů v regionu. Odtud se demonstrace tento týden rozšířily do okolních měst a do zbytku země. Protesty ve středu vedly k odvolání vlády prezidentem Tokajevem, který novému přechodnému kabinetu nařídil, aby usměrnil ceny paliv stejně jako ostatního »společensky významného« zboží.
Tokajev se zároveň postavil do čela bezpečnostní rady, kterou dosud vedl jeho dlouholetý předchůdce v čele státu Nursultan Nazarbajev, nyní jednaosmdesátiletý. Prezident tak de facto podle ruských médií skoncoval s »dvojvládím« po Nazarbajevově odchodu z veřejného života také volali demonstranti pokřikem Shal ket! (Starý muži, odejdi!), který se stal hlavním sloganem protestních shromáždění.
Západ se do 6. ledna do konfliktu aktivně nezapojil, ale běloruský protirežimní kanál NEXTA, který před více než rokem vedl podobné protesty v Bělorusku, se do konfrontace aktivně zapojil od 4. ledna, kdy protesty pokrýval a podporoval. Redakce kanálu je buď v Polsku, nebo Litvě. Aktivně se zapojují nevládní organizace. V roce 2020 jich bylo v Kazachstánu přibližně 20 000. Bylo zjištěno, že několik nevládních organizací financovaných Západem přímo podněcuje povstání a protesty a poskytuje jim strukturální a organizační podporu. Objevují se také zprávy o náborářích tzv. Islámského státu.
»Současné dění v Kazachstánu není možné nedat do souvislosti s 30. výročím rozpadu Svazu sovětských socialistických republik, které bylo před několika dny připomínáno. V následné restauraci kapitalismu v postsovětských republikách a jejich důsledcích lze nalézt příčiny aktuálního dění. Jako KSČM situaci v Kazachstánu dlouhodobě sledujeme. Jsme v kontaktu především s tamními komunisty, kteří usilují o socialistické řešení pro lid této středoasijské republiky. I v souvislosti s tím, co se v této zemi děje, bych proto rád zdůraznil požadavek na legalizaci Komunistické strany Kazachstánu a Socialistického hnutí Kazachstánu, které byly tamní vládou zakázány,« uvedl pro Haló noviny k situaci v Kazachstánu místopředseda ÚV KSČM pro zahraniční záležitosti a občanský sektor Milan Krajča.
Kazachstán je světovou jedničkou v produkci uranu (40,8 % světové produkce), dvanáctkou v produkci ropy, osmičkou v produkci uhlí, dvojkou v produkci azbestu, trojkou v produkci chromu, desítkou v produkci zlata a čtyřkou v produkci titanu. Boj za »svobodu« kazašského lidu slibuje vítězi tučnou odměnu. Akcie významných kazašských společností 5. ledna prudce klesly, padá i bitcoin, protože země je jedním z hlavních těžebních území pro tuto kryptoměnu, ceny uranu rostou.
(ava)
