Březen 1939 – Vzdor u Czajankových kasáren

od redakce

V úterý 14. března 1939 panovalo nevlídné počasí, bylo pod mrakem, střídavě padal déšť se sněhem, ulice byly poloprázdné, vzpomínali pamětníci. V 11 hodin vydal hlavní štáb Československé armády rozkaz držet jednotky v kasárnách a zabránit jejich případnému střetu s jednotkami wehrmachtu.

Mezitím velitel pluku plukovník Eliáš nařídil pohotovost (útvary pluku byly rozmístěny v Místku, ve Slezské Ostravě a Novém Jičíně). Podle rozkazu Ministerstva obrany z 12.12.1938 byla jednotkám ponechána pouze mírová zásoba střeliva (16 nábojů na pistoli, 30 pro pušku, 100 pro lehký kulomet a 250 pro těžký kulomet), navíc v únoru 1939 přišel rozkaz odevzdat do divizního skladu těžké kulomety a průbojné střelivo.

Boj s přesilou

V 17.30 hodin generálmajor Keiner wehrmachtu nařídil zahájit obsazování částí Československa – Země moravskoslezské. Od Příbora vyrazily k Místku motorizované jednotky wehrmachtu. Část jednotek však začala obsazovat kasárna u místeckého lesa a jeden zvláštní oddíl zaútočil na muniční sklady v lokalitě Místek, pod Štandlem.

Do Czajankových kasáren informace o příjezdu Němců nedorazila. Němci byli ve velké přesile. Proti třem stovkám čs. vojáků na 1200 dobře vycvičených a vyzbrojených vojáků wehrmachtu. Němci pálili z automatických zbraní, použili protitankové zbraně a dělo.

Poručík Martínek vyhlásil poplach, obránci si ze zbrojního skladu vzali zbraně a začalo se bojovat. Z posádkového velitelství však přišel rozkaz k zastavení palby a vyjednávání s Němci. Rozkaz byl splněn po vystřelení posledního náboje.

Obránci kasáren  měli dva raněné, Němci měli 12-18 mrtvých a 6 těžce raněných. Aby se na boj zapomnělo, o celé akci se nesmělo psát v protektorátním tisku a nikdo z obránců nebyl potrestán. Frýdecká a místecká posádka byla definitivně zrušena k 31.7.1939.

Ze skladu kasáren a z divizního muničního skladu ve Staříči bylo Němci zabaveno 30 000 pušek, 6 milionů nábojů, 30 000 ručních granátů, 500 těžkých a 400 lehkých kulometů, kompletní výstroj pro tři pluky včetně nákladních vozidel, vše pro německou armádu.

Velitel praporu podplukovník Štěpina po boji a kapitulaci posádky napsal ve svém hlášení ministerstvu obrany, že byla zachráněna čest vojáků místecké posádky.

Hrdinný odpor místeckých vojáků se stal námětem divadelní hry Milana Jariše Přísaha. Roku 1956 natočil Jiří Sequens podle této hry film Neporažení.

Pietní akce

Veřejnost si hrdinství místeckých vojáků letos připomíná dvakrát. Pietní akt k 85. výročí boje o kasárna se uskutečnil 14. března u památníku 8. pěšího pluku Slezského v Místku, v místech, kde stávala Czajankova kasárna a kde se jediná vojenská posádka postavila německým okupantům na odpor.
Pro veřejnost proběhne v sobotu 16. března řada akcí připomínajících tehdejší události. Expozice a přehlídka vojenské techniky a materiálu, ukázka družstev čs. armády a wehrmachtu, výstava Frýdek a Místek za nacistické okupace. Hlavním bodem bude rekonstrukce boje o Czajankova kasárna, ukázky jezdectva a přednáška o 8. pěším pluku.

Svatomír Recman

Přečtěte si další články

Nasepravda.cz 2023. Všechna práva vyhrazena. Vydavatel: Futura, a.s.