O tom, že se sociální služby u nás nacházejí ve velmi složité situaci, jsme v našem zpravodajství informovali již po několik let, a to většinou v době, kdy hrozilo, že sociálním službám se nebude dostávat peněz na financování jejich služeb pro naše spoluobčany, kterým jejich pracovníci, či spíše pracovnice, zajišťují potřebnou péči.
Protože je na obzoru změna zákona, která se týká sociálních služeb, požádali jsme o rozhovor místopředsedkyni OS zdravotnictví a sociálních služeb Janu HNYKOVOU:
*V lednu bylo ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV) ukončeno připomínkové řízení změnového zákona, který se dotýká i zákona o sociálních službách. Mohla byste nám říci, jaké změny přináší?
O změnách ve třech zákonech, jichž se tato problematika týká, se již hodně napsalo. Dovolím si zmínit nejdůležitější připomínky za Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR. Odborový svaz si uvědomuje, vzhledem k problematice, že jsou nutné právní úpravy institutů spadajících pod sociálně-zdravotní pomezí. Podle nás by dosavadní systém neměl být radikálně změněn, dokud nebudou vyřešeny základní problémy, zejména sladění poptávky po pobytových sociálních službách s nabídkou. Potřebujeme dostatek pobytových sociálních služeb pro osoby v nepříznivé sociální situaci, dostatek financí a kvalifikovaného personálu.
Předložený návrh zákona komplexně neřeší zásadní problémy při poskytování sociálních služeb a zdravotní péče. Návrh neřeší ekonomické dopady do obou segmentů, včetně investičních nákladů. Není pro nás akceptovatelný ani návrh na zavedení zásadní spoluúčasti pacientů a následně klientů v následné péči. Současná ekonomická situace pacientů a následně klientů, kteří budou čerpat zdravotní služby, neumožňuje jejich bezpečný návrat do vlastního sociálního prostředí. Předkladatel návrhem přenáší problém podfinancování jak dlouhodobé a následné péče, tak sociálních služeb na klienty a potažmo také na poskytovatele, a to je podle našeho názoru nepřípustné.
Navrhujeme kultivaci systému úhrad ošetřovatelských výkonů, rozšíření výkonů o další nebo vytvoření systému ošetřovatelského dne v závislosti na potřebě ošetřovatelské péče poskytované jednotlivým klientům.
Podle nás tyto návrhy v novelách zákonů přicházejí v době, kdy v důsledku nedostatku personálu dochází k omezení služeb, a to jak ve zdravotnictví, tak v sociálních službách. Nedostatek kvalifikovaného personálu v obou složkách, tj. zdravotní i sociální, bude překážkou k naplnění takto stanovených požadavků. Za problém rovněž považujeme i zajištění návštěv lékaře v pobytových zařízeních sociálních služeb.
*Co jako odbory navrhujete?
Opakovaně připomínáme, že kvalitní zaměstnance je nutné zaplatit v obou segmentech. Nesystémové kroky v odměňování zaměstnanců, které byly aplikovány v uplynulých letech, vnímáme jako velmi problematické. Opakovaně navrhujeme upravit platové stupnice stanovené nařízením vlády. Nízké finanční ohodnocení zaměstnanců je hlavní bariérou pro jejich dostatek. Kvalita zaměstnanců má přímé dopady na kvalitu poskytované sociální služby. Nedostatek vzdělaného a empatického personálu ve svém důsledku vede k ohrožení velmi zranitelné skupiny obyvatel. Věříme, že připomínkové řízení nám vyjde vstříc, vezme naše připomínky na vědomí a provede změnu.
*Jak je to dnes s jejich financováním?
Financování sociálních služeb je vícezdrojové. Poskytovatelé mají k dispozici příspěvek na péči, který je poskytován klientům, a úhrady uživatelů, kteří hradí služby ubytovací a stravovací. Mezi další finance patří platby ze zdravotních pojišťoven za úhradu ošetřovatelské péče. Poskytovatelé počítají i s příspěvky v některých krajích z rozpočtu krajů a obcí, ale i s tím, že se podaří dostat do rozpočtu finance z Úřadu vlády a jiných resortů nebo z individuálních projektů či strukturálních fondů. Mezi ostatní finanční zdroje patří například i daně a poplatky, dále prodej výrobků a služeb, také pronájmy a přijaté dary a příspěvky.
K významnému příjmu patří dotace státního rozpočtu prostřednictvím kapitol 313 ministerstva práce a sociálních věcí. Mimochodem, dotace státního rozpočtu dlouhodobě kryje zhruba 40 % celkových nákladů. Kdyby tuto částku služby neměly, mohli bychom hovořit o kritické situaci, ale zatím tomu tak není a doufám nikdy nebude.
Na letošní rok je dotace do sociálních služeb poskytnuta celkem ve výši 26,4 mld. Přirozeně, že to není naše představa. Jsme toho názoru, že je nutné zvýšit platy a mzdy všem zaměstnancům v sociálních službách. Oproti lůžkovým zdravotnickým zařízením se dostáváme na trhu práce do nerovného prostředí a je nutné s tím pracovat a navýšit finanční prostředky.
Od 1. 7. 2024 se mají zvýšit příspěvky na péči a věřím, že společně se zaměstnavateli najdeme společnou řeč k navýšení platů a mezd v sociálních službách.
*Můžete okomentovat názor odborů k poslanecké novele zákona o sociálních službách?
Poslanecká novela zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je poslanecký návrh, který podal sám ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka spolu s ostatními poslanci z vládní pětikoalice. Musím konstatovat, že je to prapodivný postup od ministra, pod kterého tato právní úprava spadá, ale bohužel možný. Kromě poslanců do toho nemůže nikdo vstupovat. Návrhy, které jsou v tomto poslaneckém materiálu obsaženy, jsou výtahem z minulé připravované malé »technické« novely zákona o sociálních službách z roku 2023, která neprošla pro množství připomínek ze všech připomínkových míst.
Tato novela v sobě obsahuje řadu věcí, které jsme i za náš odborový svaz připomínkovali. Chápeme, že sociální služby potřebují změny, ale změny se dají provádět, pokud na ně je dostatek finančních prostředků.
*Předkladatelé zákona navrhují posílení sociálních služeb v rodinném prostředí…
Předkladatelé novely zákona navrhují, že sociální služby by se měly, vedle rodiny, jako první zajišťovat ve svém přirozeném prostředí, pokud to lze. Pobytová služba by podle předkladatelů novely zákona měla být až posledním řešením.
Ale my jako odbory nesouhlasíme se zvýhodněním terénních a ambulantních forem poskytování sociálních služeb na úkor služeb pobytových. V současné době totiž není dostatečně zajištěn terén pro poskytování sociálních služeb v terénní nebo ambulantní formě.
K návrhu této změny v zákoně rozhodně připomínáme, že ne všichni klienti preferují pobyt v domácím prostředí. Stále existuje široká skupina osob, která preferuje pomoc v pobytové službě, čemuž mimo jiné odpovídá i rozšiřování pobytových služeb soukromými subjekty.
V návaznosti na výše uvedené upozorňujeme na skutečnost, že zvyšující se demografická křivka neumožňuje rodinným příslušníkům i ze zdravotních a osobních důvodů pečovat o své blízké.
*Vládní koalice prosazuje novelu bez ohledu na připomínky…
Tento návrh byl do poslanecké novely vložen bez jakéhokoliv projednání se sociálními partnery, což může výrazně rozkolísat sociální služby s nadregionální působností. Změna v zákoně by mohla přinést řadu změn pro klienty, kde hledat službu, pokud bude zrušena, omezen její provoz atd. Část těchto služeb by měla přejít pod krajskou síť poskytovatelů. Možná si předkladatelé ani neuvědomili dosah změn, které ovlivní tisíce klientů těchto služeb. Poslanecká novela prošla před druhým čtením Výborem pro sociální politiku Poslanecké sněmovny a debata zde byla velmi bouřlivá.
Mezi další návrhy patří vznik nové cílové skupiny osob, kdy vznikl pojem pečující osoba, kde se v její prospěch rozšiřuje základní právní poradenství formou rad, nácviku dovedností pro zvládnutí péče o osoby.
Vítáme zahrnutí pečujících osob do zákona o sociálních službách, a to zejména v oblasti poskytování nácviku dovedností pečujících osob pro zvládání péče o osoby závislé na jejich pomoci a při pomoci při zajištění bezpečí a možnosti setrvání v přirozeném sociálním prostředí. Do budoucna bychom uvítali rozšíření poskytování služeb pečujícím osobám i v oblasti zabezpečení pečující osoby po úmrtí osoby závislé na jejich pomoci, při registraci na úřadu práce atd.
Na druhé straně z navrženého ustanovení a ani z dalšího textu zákona nám není zřejmé, jakým způsobem bude právně ošetřeno poskytování podpory ve formě rad a nácviků dovedností pečujících osob.
*S čím ještě nesouhlasíte?
Poslanecký návrh stanovuje maximální lhůtu 180 dnů pro pobyt v odlehčovací službě. Takže nesouhlasíme s omezením odlehčovacích služeb ve lhůtě 180 dnů v kalendářním roce. Z návrhu nám není zřejmé, co se stane s člověkem, když ho nebude možné nikam umístit, když rodina nebude zvládat péči o něj. V současnosti je problém umístit takového člověka do pobytového zařízení. Pokud tedy chceme podporovat pečující osoby, tak by nemělo být poskytování odlehčovací služby limitováno, ale měly by být poskytovány dle potřeb pečujících osob.
Dále upozorňujeme, že práce s osobami, které nedokážou abstinovat, je velmi obtížná, a to nejen psychicky, ale i fyzicky. Azylové domy na poskytování služeb této skupině klientů nejsou personálně ani materiálně vybaveny.
Rovněž upozorňujeme na skutečnost, že v azylových domech není všeobecná sestra a dále, že v současné době není zajištěn terén pro poskytování terénních sociálních a zdravotních služeb.
V případě, že tato změna bude schválena, je nezbytné zajistit na takto náročnou službu vzhledem k cílové skupině dostatečné finanční zabezpečení. V opačném případě jsme toho názoru, že zde hrozí reálné nebezpečí vzniku chudobinců.
Miroslav SVOBODA