V Kaunasu, hlavním městě Litvy, se ve druhém lednovém týdnu konalo mistrovství Evropy v krasobruslení.
Z rozhodnutí Mezinárodní bruslařské unie (ISU), přijatého již 1. března 2022, startovat nesměla absolutní velmoc tohoto sportu.
Leč podle analýzy serveru fontanka.ru se letošního šampionátu navzdory oficiálnímu zákazu zúčastnilo 24(!) ruských krasobruslařů, kteří startovali pod státními znaky a prapory 14(!) evropských zemí.
Bylo to sedm mužů, čtyři ženy, osm jedinců z kategorie sportovních dvojic a pět z kategorie tanců na ledě. Osm z nich vyrostlo v Petrohradě, stejný počet v Moskvě, další v Uchtě, Tjumeni, Permu, Togliatti, Vladimiru, Nižném Novgorodu, Jekatěrinburgu, Klinu.
Na ledě bojovali v barvách Arménie (Fedor Čitipachovjan), Ázerbájdžánu (Vladimír Litvincev), Finska (Makar Suncev), Německa (Nikita Starostin a Nikita Volodin), Maďarska (Alexandr Vlasenko, Maria Pavlovová, Alexej Svjatčenko a Marie Ignatěvovová), Polska (Vladimir Samojlov, Jekatěrina Kurakovová a Julie Šetininová), Gruzie (Anastázie Metělkinovová, Anastázie Gubanovová, Luka Berulava a Gleb Smolkin), Izraele (Maria Senjukovová), Nizozemska (Darja Danilovová), Španělska (Asaf Kazimov), Francie (Jevgenije Loparevová a Pavel Kovalev), Slovenska (Nikita Lysak), Srbska (Antonie Dubininová) a konečně také České republiky (Georgij Reštenko).
Mlčící rusofob Hašek
Nikoho z nich přitom nekádroval zjevený rusofob Dominik Hašek.
Nikita Volodin, který s německou partnerkou Minervou Fabienne Haseovou převzal stříbrnou medaili za krátký program sportovních dvojic, navíc pocity těchto reprezentantů vyjádřil větou: »Všichni se cítíme jako Rusové, bez ohledu na vynucenou změnu sportovního občanství.«
Ruští krasobruslaři v Kaunasu pro cizí státy vybojovali malé a velké medaile všech tří druhů. Žel, prapory jejich vlasti, ve které k vysoké sportovní výkonnosti a estetickému bruslení pod vedením ruským trenérů přišli, na stožárech nezavlály.
Příznačné bylo, že televizní a rozhlasoví komentátoři a tištěná média údaje o ruské národnosti čtyřiadvaceti borců většinou mlčeli, jakoby se nic nestalo. V případě Georgie Reštenka, jedenadvacetiletého rodáka z Petrohradu, který v kaunaské Žalgaris Aréně skočil tři čtverné skoky a obsadil deváté místo, se hrdě psalo jako o »českém zjevení na ME v krasobruslení«, které »Česko vrátilo do elitní desítky.«
Přelud ledového kluziště
Klobouk dolů před mimořádným výkonem naturalizovaného krasobruslaře nyní vedeného Michaem Březinou (dříve Rusem Romanem Usatovem). Ale podobné výroky, které podíl Ruska na jeho sportovním růstu přehlížejí nebo zcela tají, jsou přeludem ledového kluziště.
Mezinárodní bruslařská unie se chová jako farizej. S čirým pokrytectvím mluví o vysoké sportovní, umělecké i společenské úrovni letošního evropského šampionátu, ale nepřiznává, že k ní výrazně přispěli ruští krasobruslaři, kteří směli startovat jen v cizích barvách. Bez nich by mistrovství bylo sotva poloviční.
Rusko totiž dříve regulérně získávalo od 50 do 80 až 90 procent všech medailí. Například v roce 2020 si z tuctu rozdaných medailí odvezlo rovných deset, s výjimkou jedné stříbrné a jedné bronzové medaile…
Ivo HAVLÍK
