Volby na Tchaj-wanu přinesly rozporuplné výsledky. Západní média mluví hlavně o tom, že byl prezidentem ostrova zvolen Laj Čching-tche, známý také pod západním jménem jako William Lai, z Demokratické pokrokové strany (DPP), která prosazuje samostatnost Tchaj-wanu. Vedle prezidentských voleb se ale na ostrově v sobotu 13. ledna konaly i volby parlamentní. V těch zase získala většinu strana Kuomintang (KMT), která si přeje užší spolupráci s Čínou. Hlavní slovo tak nakonec může mít malá Tchajwanská lidová strana (TPP).
I když je Lai jasným vítězem prezidentských voleb, tak příliš silné postavení nemá. Získal pouze 40 % hlasů v tchajwanském volebním systému, na rozdíl od současné prezidentky Tsai Ing-wen, která byla znovu zvolena drtivě před čtyřmi lety s více než 50 % hlasů. Ta bude vládnout do května, kdy 20. května po přednesení přísahy převezme moc Lai. I podle toho, co v přísaze nový prezident prohlásí, se bude odvíjet vnitřní i mezinárodní politika ostrova.
»Napsali jsme novou stránku tchajwanské historie demokracie,« řekl Lai podle agentury Reuters novinářům poté, co oba jeho protivníci uznali porážku. Zároveň prohlásil, že chce zachovat status quo ve vztazích napříč Tchajwanským průlivem, ale že je »odhodlán ochránit Tchaj-wan před hrozbami a zastrašováním ze strany Číny«. Zároveň zdůraznil potřebu spolupráce a dialogu s Pekingem na rovném základě, aby »nahradil konfrontaci«. Ale podrobnosti o tom, jak to chce provést, neuvedl.
Peking hájí princip jedné Číny
Chen Binghua, mluvčí čínského úřadu pro záležitosti Tchaj-wanu, řekl, že tchajwanská otázka je vnitřní záležitostí Číny. Ať už se na Tchaj-wanu odehrají jakékoli změny, nezmění se základní fakt, že na světě je pouze jedna Čína a Tchaj-wan je její součástí. »Princip jedné Číny je pevnou kotvou pro mír a stabilitu v Tchajwanském průlivu. Věříme, že mezinárodní společenství se bude i nadále držet principu jedné Číny a bude chápat a podporovat spravedlivý důvod čínského lidu postavit se proti separatistickým aktivitám‚ nezávislosti Tchaj-wanu a usilovat o dosažení národního znovusjednocení,« dodal Chen Binghua.
Dodal, že výsledky voleb ukazují, že DPP »nemůže reprezentovat hlavní veřejné mínění« na Tchaj-wanu. Čína podle něj bude spolupracovat s »relevantními politickými stranami, skupinami a lidmi« z Tchaj-wanu na posílení výměn a spolupráce a »pokroku v mírovém rozvoji vztahů přes úžinu a také jako příčina národního znovusjednocení«.
A z výsledků parlamentních voleb je jasné, že bude mít s kým komunikovat. Ve volbách, v nichž byla volební účast kolem 72 %, odvolilo 19 milionů oprávněných voličů, z celkových 23 milionů obyvatel ostrova. Tchajwanská média informovala, že DPP získala 51 křesel oproti Kuomintangu, který získal 52 křesel v parlamentu. I když má tedy pročínský Kuomintang více, bude hlavní slovo nakonec mít malá strana TPP, která získala osm křesel.
Nejasné povolební vyjednávání
Nově zvolený prezident Lai připustil, že po ztrátě parlamentní většiny má DPP »mnoho oblastí, které potřebují zlepšení«. Tím, že Laiova strana DPP ztratila většinu v parlamentu, bude i omezena Laiova schopnost schvalovat změny v legislativě. Pravděpodobně bude nucen jmenovat kabinet, který bude zahrnovat některé opoziční nebo nestranické osobnosti, aby ukázal, že je ochoten sáhnout přes uličku, aby zákony schválil.
To také prakticky hned po volbách Lai připustil, když oznámil, že bude spolupracovat se svými volebními rivaly, Hou Yu-ihem z největší tchajwanské opoziční strany Kuomintang (KMT) a bývalým starostou Tchaj-peje Ko Wen-je z Tchajwanské lidové strany (TPP), při řešení problémů, kterým Tchaj-wan čelí. Svým parlamentním oponentům již nabídl, že při řešení problémů bude spolupracovat i s odborníky z jejich stran.
Předseda TPP Ko ale zatím neřekl, na kterou stranu se přidá. »TPP bude hrát roli kritické menšiny, aniž by určovala, s kým budeme spolupracovat,« řekl Ko novinářům poté, co se dozvěděl výsledky voleb. »Podíváme se na zásadní problémy Tchaj-wanu a návrhy řešení. Kdo bude mluvit rozumně, toho podpoříme,« dodal.
Tchaj-wan v problémech
Proč DPP ztratila většinu v parlamentu? Za posledních osm let, kdy měla většinu, se ostrov potýkal s řadou problémů. Tím nejpalčivějším jsou stagnující mzdy, pokles životní úrovně Tchajwanců a vysoké životní náklady, zvláště na bydlení, které se hlavně ve velkých městech stává nedostupným. Některým je trnem v oku i nižší hospodářský růst, než jak byl slibován a který činil v loňském roce 1,4 procenta. Oproti evropským zemím, ale i Americe, je to růst slušný, ale vedle čínského pětiprocentního hospodářského růstu je poměrně malým.
Navíc se opozici, ale i mnohým řadovým občanům ostrova nelíbí nebezpečné zastávání formální nezávislosti Tchaj-wanu. V anketě, kterou uspořádali redaktoři agentury Reuters, místní občané většinově projevili zájem na zachování míru na ostrově a více jak polovina souhlasila se spoluprací s Čínou, která by mohla zvednout životní úroveň i hospodářský růst a vývoj i na Tchaj-wanu.
Je navíc otázkou, zda vůbec bude chtít Kuomintang se stranou DPP a s Laiem spolupracovat. Pokud přesvědčí malou TPP, může zákony prosazovat sama. Lai se pak bude muset přizpůsobit parlamentní většině.
A to by mohlo také zpomalit snahy Tchaj-wanu o posílení obrany a nákup nových zbraní, jako jsou ponorky a stíhačky, pokud se výdaje na zbrojení zpozdí nebo nebudou schváleny vůbec. Což by uklidnilo nejen Čínu, ale prakticky celý svět, protože by tím byla hrozba vypuknutí horkého střetu oddálena.
USA na straně Číny
Velmi uklidňující je i vyjádření amerického prezidenta Joa Bidena. I když se tchajwanské volby konaly v době rostoucího geopolitického napětí mezi Pekingem a Washingtonem a Washington je stále hlavním dodavatelem zbraní na ostrov, reagoval Biden na volby velmi jasně a pro mnohé zastánce samostatnosti Tchaj-wanu i překvapivě.
Americký prezident prohlásil, že Spojené státy nepodporují nezávislost Tchaj-wanu. USA totiž v roce 1979 změnily diplomatické uznání Tchaj-peje na Peking a dlouhodobě tvrdí, že nepodporují formální vyhlášení nezávislosti Tchaj-wanu.
I americký ministr zahraničí Antony Blinken následně vítězi poblahopřál, aby následně také trochu překvapivě prohlásil, že Spojené státy »jsou odhodlány udržovat mír a stabilitu v průlivu a podporovat mírové řešení sporů bez nátlaku a donucování«. Dodal také, že se USA těší na spolupráci s Lajem a vedoucími představiteli všech vládních stran, a doufá v posun »dlouhodobě neoficiálních vztahů v souladu s americkou politikou jedné Číny,« napsal Reuters.
Neschopnost české diplomacie
Vedle Spojených států amerických a dalších zemí reagovali na výsledky voleb i představitelé České republiky. Pravděpodobně dříve, než se dozvěděli oficiální postoj USA. Podle ČTK tchajwanskému lidu k demokratickému průběhu voleb gratulovala vedle českého prezidenta Petra Pavla i předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), která Tchaj-wan navštívila loni v březnu. K výsledkům voleb a zvolení Laie pogratuloval i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), který během své návštěvy Tchaj-wanu v roce 2020 pronesl větu »Jsem Tchajwanec«. Tchaj-wanu popřál pokračující rozvoj a prosperující demokracii.
Jenže o spokojenosti a prosperitě země mluví samy výsledky voleb, ve kterých dosud silná Demokratická pokroková strana ztratila většinu. Stále více lidí na ostrově si začíná uvědomovat, že z rychlého pokroku a nebývale silné prosperity Číny, kterou tato země dosáhla hlavně během posledních let, by mohli profitovat při lepší spolupráci s touto zemí i oni.
Nehledě na to, že v mnoha zásadních věcech má Čína stále hlavní slovo. Jak jinak si vysvětlit praktický neúspěch (vedle ostudy), který přinesly diplomatické snahy našich představitelů, kteří ostrov navštívili? Ti slibovali, že zajistí pro Českou republiku lukrativní vybudování továrny na čipy na našem území. Jenže továrna nakonec vznikla v Německu v sousedních Drážďanech, protože Německo místo na Tchaj-wanu rozvíjelo své diplomatické styky na pevninské Číně. A vydělá na tom. Tchajwanská firma by měla do továrny investovat přes deset miliard eur (zhruba 242 miliard korun), německá vláda přidá jen pět. Podobně by při dobré spolupráci s Čínou na našem území mohly vzniknout další továrny, například na zpracování lithia, baterie, elektrické automobily či solární panely. S převážnou investicí Číny, což by ČR přineslo zisky a spousty nových pracovních míst. Ale to by musela naše vláda znát skutečné umění diplomacie a mít skutečný zájem na prosperitě země. A ne jen tupě (a navíc opožděně) kopírovat zájmy hegemonicky zaslepených vůdců USA a EU, pro které jsme jen malým poslušným státečkem bez valného významu a bohužel momentálně i valné budoucnosti.
Helena KOČOVÁ
