Potlesk pro Antonína Kalinu

od redakce

V roce 2013 vydalo pražské nakladatelství Rybka Publisher unikátní knihu televizního reportéra, badatele, dokumentaristy a spisovatele Stanislava Motla Děti Antonína Kaliny. Do té doby naprosto neznámý příběh českého vězně nacistického Buchenwaldu, odboráře a komunisty, který zde zachránil s nasazením vlastního života před smrtí tisícovku dětí, zaujal nejen čtenářskou veřejnost, ale především znamenal oficiální poděkování tomuto hrdinovi, o kterém se do té doby česká média nikdy ani nezmínila.

Jmenovaná publikace s širokým dokumentárním záběrem, zabývajícím se prostřednictvím osudů hrdiny Kaliny koncem 30. let a následujícími válečnými pěti roky včetně holokaustu a hitlerovské koncentráčnické mašinérie, byla základním kamenem ke zviditelnění třebíčského rodáka, který měl v průvodních listinách gestapa poznámku – »Návrat nežádoucí«.

Stanislav Motl na rozdíl od dalších českých historiků, politologů a žurnalistů, kteří publikují o období druhé světové války a německém nacismem, splatil vzpomínanou knihou dluh muži, o kterém v České republice do vydání jeho knihy oficiálně nikdo nevěděl, na rozdíl od mediálně známého Oskara Schindlera či Nicholase Wintona. A to i přes to, že se Kalina stal v Izraeli v roce 2012 in memoriam nositelem titulu Spravedlivý mezi národy – aniž by to naši novináři jakkoli zaznamenali.

V roce 2022 vydal Motl druhé, rozšířené vydání vzpomínané knihy (první vydání 2013), poté co se mu dostalo do ruky Kalinovo vlastní rukou psané vzpomínání z roku 1946. Ještě před tím, v roce 2016, natočil v produkci České televize Ostrava padesátiminutový dokument Děti Antonína Kaliny (režisér filmu PavelDražan). Německá verze tohoto filmu byla zlatým hřebem v říjnu na festivalu Achava 2023.

Achava – Bratrství

Význam tohoto slova lze vysvětlit jako snahu pro rozšíření a prohloubení mezináboženského a mezikulturního dialogu. Což je i cílem jedinečného, několikadenního festivalu, který se pravidelně koná rok co rok od 2015 v německém Durynsku. Tato úžasná mezinárodní akce je určena především mladým lidem. Kromě nejrůznějších koncertů a setkání s mezinárodními hudebními hvězdami je hlavním obsahem téma holokaustu, včetně přednášek přeživších pamětníků i historiků a dalších odborníků na dané téma. Také se pořádají komentované prohlídky po stopách židovské kultury v Durynsku i návštěvy nejstarší synagogy v Evropě, postavené v Erfurtu již v 11. století. Bohatý program festivalu Achava zahrnuje setkání se studenty, jejich vzájemné dialogy na daná témata, dílny (workshopy) a mnoho dalších akcí.

Vzpomínaný již 9. ročník se konal od 5. do 23. října.Akce se odehrávala ve čtyřech durynských městech – Erfurtu, Eisenachu, Gotě a Výmaru. Festival se nesl ve znamení tragických událostí v Izraeli a též ve znamení českého hrdiny, jemuž v roce 1945 vděčila za svůj život téměř tisícovka převážně židovských dětí, vězněných v Buchenwaldu – Antonína Kaliny.

Kalinův čin nemá obdoby

Kalina se narodil v roce 1902 v Třebíči. Před válkou byl odborovým předákem a městským radním za komunistickou stranu. Od podzimu 1939 byla až do dubna 1945 politickým vězněm nacistického koncentračního tábora Buchenwald, který přežil jen díky své perfektní znalosti němčiny, mládí, dobrému zdraví a velké porci štěstí. Zde, v atmosféře neustálého nebezpečí smrti, se mu podařilo neuvěřitelně riskantním způsobem zachránit podle závěru izraelských historiků na 900 dětí ve věku od tří do 18 let.

Účastníci jmenovaného festivalu měli mimořádnou možnost zhlédnout 16. října ve Výmaru promítání německé verze dokumentárního filmu scenáristy Stanislava Motla Děti Antonína Kaliny, filmu natočeného, jak jsme již shora poznamenali, v produkci ČT Ostrava.

Závěr promítání doprovodil dlouhý potlesk. Následné besedy s mladými lidmi se zúčastnil ředitel festivalu Martin Kranz, též překladatelka filmu Eugenie von Truzschlerová i scenárista filmu a autor knižní předlohy reportér a spisovatel Stanislav Motl. Přítomen měl být rovněž jeden z někdejších zachráněných dětí Naftali Duro Furst, který však byl kvůli aktuální situaci v Izraeli s přítomnými spojen prostřednictvím Skype.

Mimořádné dojmy vyvolal film i druhý den. A to mezi žáky experimentální školy v Jeně. Studenti pozorně sledovali napínavý příběh neokázalé odvahy muže, který stál za záchrannou akcí, jež v dějinách druhé světové války neměla co do významu a rozsahu obdoby.

Po ukončení promítání následovala bohatá diskuse se spoustou otázek. Mladí Němci, kteří se s příběhem Antonína Kaliny setkali poprvé, se netajili silným pohnutím. Mimo jiné je zajímalo, proč Antonín Kalina, který pro záchranu dětí každodenně riskoval život, na rozdíl od mnoha dnes medializovaných zachránců Židů o svém hrdinství nikdy sám od sebe nehovořil. Dokonce ani mezi svými nejbližšími.

Stanislav Motl jim odpověděl: »Patřil k lidem, na které se hodí citát: Pokud se rozhodneš někomu pomoci, třeba i za cenu toho, že ti půjde o existenci, o život, neočekávej žádnou odměnu, natož věčnost. Musí ti stačit pocit, že jsi udělal správnou věc. A že jsi to udělal proto, že jsi chtěl. Protože jsi nemohl jinak… Antonín Kalina totiž to, co v Buchenwaldu pro ty bezbranné děti udělal, nepovažoval za hrdinství, ale za splnění své povinnosti. Povinnosti člověka věřícího ve spravedlnost.«

Poutník přes světadíly

Stanislav Motl (nar. v Ústí nad Orlicí v roce 1952), přezdíván »lovec informací«, vystudoval žurnalistiku na Univerzitě Karlově. Je reportérem, rozhlasovým a televizním dokumentaristou, scenáristou a spisovatelem (do povědomí veřejnosti vešel například svým jedinečným dokumentárním pořadem Stopy, fakta, tajemství vysílaným již od roku 2010), poutníkem několika světadíly, který vytrvale vyznává u nás už ojedinělou heuristicko-pátrací metodu, kdy minimálně spoléhá na sociální sítě, pátrá v domácích a především v zahraničních archivech, putuje místy spjatými s osudy lidí, o kterých píše či natáčí své dokumenty, hovoří s pamětníky, případně s jejich potomky.

Stanislav Motl v areálu bývalého koncentračního tábora Buchenwald při natáčení dokumentu Děti Antonína Kaliny
FOTO – archiv autora

Mezi více než dvaceti knihami, které napsal, dominují příběhy dávné či novodobé historie. Přestože je považován za autora publikací především s tematikou druhé světové války, mezi jeho velké náměty patří i literárně zpracované prožitky z mořských, horolezeckých a jiných sportovních expedic. Též se věnuje širokému spektru záhad, například literárních.

Za svou tvorbu získal řadu ocenění. V České republice mu byla v roce 2003 udělena za dokumentární film Nacisté pod ochranou a za stejnojmennou knihu hlavní cena festivalu česko-německo-židovské kultury Devět bran. V roce 2010 se stal za knihu Svědek z cely smrti nositelem hlavní ceny Egona Erwina Kische.

Za svůj rozhlasový cyklus Stopy, fakta, tajemství získal Motl v roce 2010 a 2011 Cenu Asociace mezinárodního vysílání v Londýně, která je považována za rozhlasového Oscara. Mezinárodní porota ocenila zejména jeho pátrací práci v českých, ale hlavně zahraničních archivech. V říjnu letošního roku byl v Českém rozhlase odvysílán jubilejní pětistý díl tohoto unikátního pořadu!

Letos obdržel Stanislav Motl dvě významné žurnalistické ceny – v ČR Cenu Miroslava Ivanova za celoživotní dílo v literatuře faktu a na Slovensku Národní cenu Vojtěcha Zamarovského za trvalý přínos v oblasti literatury faktu. Stanislav Motl je rovněž nositelem mezinárodní novinářské ceny Jeden svět za televizní reportáž z válečné Jugoslávie Lidé pod bombami. K jeho důležitým aktivitám patří i přednášky, které každoročně absolvuje doma i v zahraničí.

Z dosud vydaných Motlových knih jmenujme alespoň některé: Útěk z pekelného domu, Muži generála Pattona, A třináctý byl kat, Kam zmizel zlatý poklad republiky, Mraky nad Barrandovem, Prokletí Lídy Baarové, Peklo pod španělským nebem, Osudové lásky či Kudy kráčela smrt a Oprátka pro Krásnou Veru.

V roce 2012, dvaadvacet let po jeho smrti, ocenil Památník Jad Vašem v Jeruzalémě Antonína Kalinu titulem Spravedlivý mezi národy, udělovaný lidem nežidovského původu, kteří přispěli k záchraně Židů před holocaustem. O dva roky později, v říjnu 2014, mu prezident České republiky udělil Medaili Za zásluhy I. stupně. V září 2015 byla na budovu bývalé židovské školy v třebíčské židovské čtvrti umístěna pamětní deska připomínající osobnost Antonína Kaliny a záchranu více jak 900 židovských chlapců. Dne 17. února 2017 byla ke 115. výročí narození slavnostně otevřena expozice věnovaná Antonínu Kalinovi v Galerii Ladislava Nováka v Třebíči. (Zdroj: webové stránky Městského kulturního střediska Třebíč)

Ivan ČERNÝ

Přečtěte si další články

Nasepravda.cz 2023. Všechna práva vyhrazena. Vydavatel: Futura, a.s.