Celá řada politických komentátorů se shoduje na jednom. Napříč celou Evropou se během posledních deseti, možná již dvaceti let vynořily v prostředí veřejného života podivné existence, které vynikají velkou výřečností, obrovským sebevědomím a neutuchajícím přesvědčením o své jediné pravdě a správné cestě k záchraně euroatlantických hodnot, liberálně demokratických principů apod. O to méně jsou však tito lidé vzdělaní, znalí historie, ochoty k přijímání jiných názorů. Hodně z nich je absolventy Aspen Institutu, jehož filosofií není vzdělanost a kritické myšlení, ale právě poslušnost tzv. washingtonská a bruselská. Česká politická scéna není výjimkou, právě naopak.
Proč si vybral nepochybně vzdělaný Miroslav Kalousek za svou nástupkyni v čele TOP 09 právě Markétu Pekarovou Adamovou, toť záhadou. Nebo možná je v tom jeho pošetilost a chtěl ukázat na kontrastu, jak já jsem byl velkým šéfem. Shodou podvodných okolností navíc Markéta PA dosedla do křesla Sněmovny, které jí dalo příležitost, aby se stala suverénně nejméně oblíbenou a nejopovrhovanější političkou v české kotlině. Svou »erudicí« předvádí jednu domácí a neznárodní ostudu za druhou. Nikdo ji nezastaví v jejím aktivistickém zviditelňování.
Posledním zoufalstvím byla jakási mezinárodní konference o Krymu, kterýouaktivně organizovala. Zbytečnost těchto akcí je očividná a proslovy mj. ministra zahraničí Jana Lipavského jsou jen dalším střípkem do mozaiky trapností, za kterou se bude česká zahraniční politika v budoucnu hodně stydět. Pekarová Adamová si v tomto může s bakalářem Lipavským podat ruce. Právě ona (a její kolega z horní komory parlamentu Miloš Vystrčil) cestou na Tchaj-wan, a hlavně svými výroky šlapala jako slon v porcelánu v mezinárodní diplomacii. Ještěže Čína bere toto štěkání ratlíků, momentálních zástupců nevýznamné zemičky, s úsměvem a obvyklou diplomatickou reakcí. Aspen Institut však Pekarovou Adamovou určitě pochválil.
Doma se cítí silná v kramflecích. Zatím! Její nedávný rozhovor pro Seznam Zprávy je důkazem naprosté arogance, která se skrývá za strachem z nespokojenosti občanů. Vždycky prosadíme to, co chceme, nabubřele sděluje s vědomím stoosmičkového parního válce pětikoaličních poslanců. To, o čem jsme psali v úvodu této úvahy, se naplno projevuje u této dámy. Nekompetentnost, hloupost, bájná lhavost. Několik útržků z jejích vyjádření: Naše vláda je v pozici krizového manažera… A jako krizový manažer si tato vláda stojí velice dobře… Proč má vláda rekordně nízkou důvěru? Lidé nerozumějí tomu, co děláme. Nerozumí tomu opozice, opozice chce slabé Česko… Opravdu věřím, že můžeme vyhrát příští sněmovní volby, protože jsem přesvědčena o tom, že lidé docení ty kroky, které děláme. My jsme slíbili, že dáme tuto zemi dohromady, a tak činíme…
Stejně jako Fiala i Pekarová Adamová žijí zřejmě v jiné zemi, když takto hodnotí realitu kolem nás. Toto říká předsedkyně strany, která se potácí na hraně volitelnosti do Sněmovny, a proto se jako klíště drží ODS, jež tuto hranici zatím splňuje. To platí i o společné kandidátce SPOLU do eurovoleb, kde vedle sebe budou bojovat o hlasy voličů názorově diametrálně odlišní Alexandr Vondra (ODS) a Luděk Niedermayer (TOP 09). Prostě to nevymyslíš! Ale ano, Fiala to vymyslel – společně s Pekarovou Adamovou a Jurečkou (KDU-ČSL) jsou pod hranicí volitelnosti.
Podle MPA je hlavním cílem do příštích parlamentních voleb prosazení korespondenční volby. Je to zcela jasné a průhledné, aby se mohlo manipulovat při sčítání hlasů a navíc získat hlasy občanů ČR žijících trvale v zahraničí, kteří »díky« mainstreamu mají zkreslené informace o krocích vlády, která je nebývalou ostudou v novodobých dějinách České republiky.
Vladimír SLOBODZIAN
