Vzdělávání bývá »prioritou« každé vlády. Před volbami mají všichni plná ústa toho, jak je vzdělání důležité, ve vládním prohlášení slibují hory doly a následně »skutek utek«. Místo slibované podpory přichází vláda se škrty, neodbornými zásahy a místo jistot pro školy i žáky přináší jen chaos a zoufalé podmínky.
Fialova vláda plná učitelů je ukázkovým příkladem toho, jak lidé, kteří přišli k moci, rychle zapomínají na svou minulost. Z 18 ministrů celá jedna třetina má pedagogické vzdělání nebo učitelskou praxi. Premiér je bývalým rektorem, ministr školství jakbysmet, ministr zdravotnictví profesorem lékařské fakulty, ministři vnitra, kultury a zemědělství jsou původní profesí středoškolští učitelé. Rychle všichni zapomněli na své sliby i na profesi. I na to, že klíčovou osobou ve výchovně vzdělávacím procesu je právě učitel. Jeho prestiž, pracovní podmínky, plat, možnost dalšího vzdělávání, to všechno je důležité, aby do škol nastupovali či záhy neodcházeli kvalifikovaní pedagogové.
Ne vzdělání, ale válčení je prioritou
Fialova pravicová vláda to však vidí jinak. Stačí se podívat na návrh státního rozpočtu. Ne vzdělání, ale válčení je nejvyšší prioritou. Pro ministerstvo obrany se výdaje proti letošnímu roku zvyšují o 39,37 miliard, resort školství dostane přidáno 3,95 miliardy, tedy pouze 1,5 %. Přitom je nutné navýšit kapacity škol, zabezpečit dostupnost kvalitního vzdělání ve všech regionech, podpořit zájmové vzdělávání a sportovní vyžití tak, aby na něj dosáhly děti ze všech rodin.
Ještě v červnu ministr školství Mikuláš Bek (STAN) vykřikoval, že pro školství potřebuje navíc 50 miliard (z toho skoro polovinu na platy) – letos schválená novela zákona o pedagogických pracovnících totiž stanovuje učitelský plat na 130 % průměrné mzdy v ČR. Tohoto platu nedosáhnou ani náhodou, podle výpočtů tak maximálně na 113 %.
Mimochodem ostatní pedagogické pracovníky (školní psychology, vychovatele, asistenty, speciální pedagogy ad.) hodili vládní poslanci přes palubu úplně. Podle vládního prohlášení měli dostat také přidáno, mají však smůlu. Programové prohlášení bylo rychle přepsáno.
Ostatně i s těmi 130 % průměrné mzdy pro učitele vláda pěkně čarovala. Pro jistotu neuvedla, z jakého roku se bude při výpočtu vycházet. Ministr školství Bek nyní uvedl, že to bude z předminulého roku, což, jak sám přiznal, je úspornější varianta. Mzdy učitelů může navíc srazit i nový systém výplaty nemocenské. Dosud ředitelé vypláceli prvních 14 dní nemocenské z ONIV (peníze na učebnice, učební pomůcky, další vzdělávání, kurzy apod.), nově to bude ze mzdových prostředků.
Jen škrty a mizerné platy
Vypařily se i sliby o zvýšení platů nepedagogickým pracovníkům škol (kuchařkám, uklízečkám, školníkům apod.). Nedostanou nic. Nelze se divit, že ředitelé těžko obsazují tato místa. Aby zajistili provoz, dotují jejich mizerné platy z peněz určených pro učitele.
A aby úspor nebylo málo, ministr Bek se rozhodl zastropovat počty učitelů. To znamená zabránit nástupu učitelů nových či snížit možnost dělené výuky některých předmětů. To všechno za situace, kdy roste počet dětí, školy se musí popasovat s desítkami tisíc žáků z Ukrajiny, s nedostatkem kvalifikovaných učitelů matematiky, fyziky, chemie, IT či cizích jazyků. Ušetřeni nebudou ani nepedagogičtí pracovníci škol. Sliby, že na jejich místa se sahat nebude, vzala voda. Má se škrtnout 8000 »neobsazených míst«. Proč jsou tato místa neobsazená, proč se ředitelům nedaří sehnat lidi, to ministra, potažmo celou vládu nezajímá. Šetřit se přece musí! Jinak by nebylo na milionové odměny pro spolustranické kamarády, kteří dělají poradce ministrům.
Revize vzdělávacího programu
Naše školství čekají i další změny. Obsaženy jsou v připravovaném Dlouhodobém záměru vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR na období 2023–2027. Ten je základem pro dlouhodobé záměry rozvoje školství v krajích. Souběžně s ním probíhá revize Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělání (RVP ZV), na nějž by měly navazovat RVP pro předškolní a střední školství a pro vyšší odborné školy. Podle nich pak budou muset upravit své školní vzdělávací programy jednotlivé školy. Zlaté osnovy, které zabezpečovaly jednotnou základní školu! Revize RVP ZV má, jak tomu bývá zvykem, zpoždění. Začátek reformy se proto posouvá ze září 2024 na září 2025 (dobrovolně 1. a 6. třídy), o rok později to pro tyto ročníky bude povinné a v roce 2030 by se podle nich už měli učit všichni. Práce na revizi neprobíhá bez komplikací. Spolupráci např. ukončilo 14 odborníků z důvodu nesouhlasu s navrhovanými změnami v hudební a výtvarné výchově. Místo samostatných předmětů bylo totiž navrhováno, aby vznikl jeden předmět, který by sdružoval výchovu hudební, výtvarnou, taneční, dramatickou a filmovou. A to bylo experty jednoznačně odmítnuto. Ani se jim nedivím.
Diskutuje se také o prodloužení povinné školní docházky, respektive o zrušení deváté třídy a zavedení povinných dvou let na střední škole První dva roky by měly být zaměřeny na všeobecné vzdělání a poté by se studenti teprve rozhodovali, jaké odbornosti se budou věnovat následující dva roky. Jakou hloubku bude takové zkrácené odborné studium a praxe mít, je asi každému jasné. Přitom všeobecné vzdělání na odborných školách má již v současnosti nezanedbatelný podíl ve výuce. Jeho další rozšiřování na úkor odborné přípravy zhorší přípravu absolventů pro trh práce. Pokud by tedy mělo dojít k prodloužení povinné školní docházky, byla bych pro to, aby se prodloužila z devíti let na deset, a utvořil se tak prostor pro prohloubení a upevnění učiva, a ne aby tyto potřebné znalosti doháněla střední škola na úkor odborného vzdělávání.
Další změny na středních školách?
Proměnou má projít i maturitní zkouška. Připravuje se tzv. alternativní profilová maturitní zkouška, což bude komplexní absolventská práce a její obhajoba.
Další změnou, k níž má dojít v příštím roce, je podoba přijímacích zkoušek na střední školy. Letošní rok byl pro uchazeče, rodiny i školy dost stresující. Nastoupily silné ročníky a nikdo na to nebyl připraven. Několik týdnů po ohlášení výsledků žáci nevěděli, jestli byli přijati. Nejhorší situace byla v Praze a Středočeském kraji. V dalších letech bude končit ještě víc deváťáků. Budou potřeba nové třídy i učitelé. Poslanci ze všech parlamentních stran proto předložili novelu školského zákona, která obsahuje následující změny:
– Tři přihlášky. Možnost podání 3 přihlášek (dosud 2).
– Nebudou odvolání ani zápisové lístky. Právě kvůli tomu letos trvalo dlouho, než se žáci definitivně dozvěděli, kam byli přijati. Žáci se dopředu rozhodnou, která škola je pro ně první, druhou a třetí volbou. Jakmile budou přijati na první školu, na druhou ani na třetí nastoupit nemohou (stejně tak padá třetí volba, pokud vyjde dítěti druhá). Nově se nelze odvolat proti nepřijetí (to bude možné jen v případě, že dojde ke skutečnému pochybení během přijímacího řízení).
– Elektronické podání. Systém bude digitalizován. Přihlášky se budou podávat elektronicky, pro rodiny, které nemají přístup k internetu, zůstane i možnost papírového podání.
– Přijímačky bez termínu. Vypadne jednotný termín přijímacích zkoušek (zájemci si ho budou muset hlídat). Termín pro podávání přihlášek se přesouvá na 20. únor (aby to školy zvládly a aby se termíny vzájemně nekryly). Řada škol využívá kromě státních testů také vlastní přijímačky (např. z cizích jazyků nebo pohovory). Ty se mohou nově konat i před státními testy.
– Kde se budou konat přijímací zkoušky. S třemi volbami musí dojít k rovnoměrnému rozdělení zájemců. Zohledněno bude bydliště uchazeče, popřípadě další kritéria. Uchazeč bude konat jednotnou zkoušku dvakrát a vždy v jedné ze škol, které uvedl v přihlášce. Místo konání určí Cermat.
– Dva pokusy pro každého. Skončí znevýhodnění dětí, které podají jen jednu přihlášku na maturitní obor (dosud měly jeden pokus na jednotnou přijímací zkoušku). Nově budou mít dvě možnosti.
– Nebude se muset přihlížet ke známkám ze ZŠ. Bude záležet na SŠ, jestli známky v úvahu vezmou.
S uvedenými změnami se dá souhlasit, až na tu poslední. Skutečnost, že se při přijímacím řízení nebude přihlížet ke známkám z osmé a deváté třídy, povede k demotivaci žáků učit se, případně se budou učit jen na to, co potřebují k přijímacím zkouškám.
Tato situace je pro KSČM nepřípustná!
Další změny se týkají středoškolských oborů. Ministerstvo zamýšlí zredukovat jejich počet (v současnosti je jich 283) a současně posílit profesní směry na vysokých školách. Jde o to, jakým směrem se půjde. Chybějí nám techničtí pracovníci, chybějí řemeslníci. K tomu se objevují stále častěji názory, že by se právě na těchto oborech a na učilištích mělo šetřit. Jsou pochopitelně dražší než všeobecné obory. Navrhuje se tak, aby vznikl nový typ lyceí, která by měla nahradit některé odborné a učební obory. Mám obavy, že to je krátkozraké vidění. Vzpomeňme na likvidaci učilišť v 90. letech. S dopady se potýkáme dodnes.
Pro KSČM jsou nepřípustné jak neodborné zásahy, tak škrty ve školství. Kvalitní dostupné vzdělávání zabezpečené kvalifikovanými pedagogy má vést k všeobecnému rozvoji každého jedince podle jeho schopností a zájmů a podle potřeb společnosti. Ke snižování nerovnosti ve vzdělání, která je v naší zemi vysoká, a současně ke konkurenceschopnosti ČR. To bychom ale nesměli žít v kapitalismu.
Marta SEMELOVÁ
Autorka je vedoucí odborné sekce školství ÚV KSČM
