Každé září ožívá Opava festivalem pořádaným k poctě slezského barda – básníka Petra Bezruče. Bezručova Opava je jedním z nejstarších festivalů na území České republiky; tento kulturní svátek je pořádán od roku 1958. Za dobu 66leté existence prošel mnoha proměnami a dnes nabízí pestrou škálu programů. Do města přivádí vzácné domácí i zahraniční umělce a zároveň podněcuje k tvorbě místní talenty.
V nabídce programu 66. Bezručovy Opavy byl také nevšední autobusový turistický výlet do Beskyd, do míst s básníkem spojených. Akce byla garantována Monikou Szturcovou, vedoucí Památníku Petra Bezruče v Opavě. Čtyři desítky účastníků tak mohly v neděli v druhé polovině září vyrazit ze slezské metropole.
Od Maryčky Magdónovy…
První zastavení bylo ve Starých Hamrech u pomníku Maryčky Magdónovy, který je věnován nejznámější postavě Slezských písní. Symbolicky se nachází při hřbitovní zdi poblíž kostela sv. Jindřicha nad vodní nádrží Šance. Jeho autorem je ostravský sochař Augustin Handzel, který jej zhotovil na objednávku starohamerského oddílu Sokola. Odhalen byl v srpnu roku 1933. V přednesu Evy Schwanové u něj zazněly verše z balady o Maryčce, která jako sirotek se musí postarat o své sourozence, a o jejím tragickém osudu. Velmi dojemné.
Poté autobus stoupal horskou silnicí na Gruň. Od Charbulákovy chaty začalo putování jednou z nejkrásnějších hřebenových turistických tras ke Švarné Hance, Bílému Kříži a na Visalaje. Po celé trase je jako na dlani vidět Lysou horu, ale i další beskydské kopce, horské louky a paseky.
…přes Švarnou Hanku…
Polední zastávka na svačinu či oběd přišla vhod na horské chatě Švarná Hanka, která se nachází mezi Gruní a Bílým Křížem. Její zrod sahá do poloviny 19. století. Do historie se Švarná Hanka zapsala mimo jiné tím, že za I. světové války Petru Bezručovi poskytovala útočiště. Právě u Švarné Hanky se měl později zrodit Bezručův nápad na pořízení letního sídla v Beskydech. Od Švarné Hanky jsme pokračovali zvlněnou krajinou k horskému středisku Bílý Kříž, jež leží v samém srdci Moravskoslezských Beskyd na hranicích se Slovenskem. Ještě mírný sešup z hřebenovky, a byly zde Visalaje, které mohou být výchozím nebo též konečným místem pro túry.
…do Bezručova srubu
Výlet po stopách slezského barda byl zakončen posezením ve Srubu Petra Bezruče na Ostravici. Po I. světové válce si zde Bezruč s přítelem Otakarem Bystřinou pořídili bývalé fojtství a vybudovali z něj letovisko. S pomocí přátel nechal Bezruč na počátku 30. let přebudovat stodolu na obytný srub. Až do pozdního věku odtud vystupoval na Lysou horu a rád se také koupal v Ostravici. Srub je rozdělen na několik místností: hrubou jizbu (obývací pokoj), ložnici, kuchyňku, chodbu a dřevník. Ke srubu přiléhá rozlehlá zahrada. V roce 1958 získal srub jako součást básníkova dědictví Památník Petra Bezruče Slezského zemského muzea v Opavě.
Pro účastníky výletu zde bylo přichystáno sladké občerstvení, nechybělo bezručovské červené víno. V hrubé jizbě se představil folkový písničkář Milan Vavrečka s několika zhudebněnými básněmi Slezských písní. Nedělní krásný a poučný zážitek byl umocněn slunným počasím babího léta.
Vlastním jménem Vladimír Vašek
Opavský rodák, národní umělec Petr Bezruč, vlastním jménem Vladimír Vašek (15. 9. 1867–17. 2. 1958), patří k nejvýznamnějším českým básníkům. Bezručovo dílo zanechalo hlubokou stopu v české literatuře. Jeho Slezské písně byly nejen vášnivým protestem proti národnostnímu a sociálnímu útlaku v rodném kraji, ale staly se také symbolem odvahy a nezlomnosti. Zároveň jsou intenzivním vyjádřením básníkova nitra a jeho osobního prožitku. I v dnešní době má co říct Bezručovo hluboké pochopení lidského osudu, obhajoba práv a důstojnosti člověka…
Ladislav LUDVÍK
FOTO – autor
