Tým Francouzského výzkumného ústavu pro využívání moří (Ifremer) testuje v Lorientu na severozápadě Francie inteligentní vlečné sítě, které dokáží třídit ryby ještě před jejich vytažením na palubu lodi, a omezit tak dopad rybolovu na mořský ekosystém. O projektu napsala agentura AFP.
»Vlečná síť je jako velký podběrák. Zavěsí se za loď a několik hodin se táhne, aniž byste v reálném čase věděli, co se do ní dostává. Rybář tak neví, zda je v síti právě ten druh ryb, na který se zaměřuje, nebo ne,« řekl agentuře AFP Julien Simon z laboratoře pro technologii a biologii rybolovu v Ifremer.
Výzkumný projekt nese název Game of Trawls, což je slovní hříčka evokující název seriálového hitu Hra o trůny (Game of Thrones) a zároveň zkratka použitých technologií, přičemž trawl je právě vlečná rybářská síť. Na projektu se podílí také Univerzita jižní Bretaně (UBS) nebo společnost Marport, která se specializuje na výkonné senzory.
Podle Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) se každý rok 20 milionů tun ryb, tedy asi čtvrtina celkového úlovku v moři, vyhodí do moře nebo se sice doveze do přístavu, ale nevyužije. Podle údajů Ifremer se míra nevyužitých ryb a dalších mořských živočichů liší podle jednotlivých druhů. Zatímco u sardinek je to 22 %, u humra severského je to 41 %.
Efekt hejna
Lovná zařízení jsou stále dokonalejší a tvar a velikost ok jsou přizpůsobeny velikosti a tvaru loveného druhu. Úspěšnost třídění ale i nadále závisí na ochotě ryb uniknout, a nikoliv na rozhodnutí rybáře. »Ryby se často vyhýbají okům sítí, což znamená, že nakonec zůstanou uvnitř,« vysvětluje Simon a zdůrazňuje tzv. efekt hejna.
Inteligentní vlečná síť je nástroj, který pomůže rybářům s rozhodováním, říká inženýr, jehož projekt je založen na nedávném technologickém pokroku v oblasti umělé inteligence a senzorových sítí. Zařízení vybavené kamerami, senzory a výkonným analytickým softwarem informuje rybáře v reálném čase o ulovených druzích, jejich velikosti a početnosti.
»Nemám zájem mít ryby na palubě a třídit je, až když jsou mrtvé. Raději je třídím už na mořském dně,« říká Éric Guygniec, šéf bretaňské společnosti Apak a partner projektu. S takovým zařízením »vždy víme, co se do sítě dostane, jaká je velikost ryb a jaký je to druh, a pokud nás daný druh nezajímá, můžeme síť otevřít a ryby vypustit,« vysvětluje.
Kromě tohoto inovativního zařízení pro lov pelagických druhů, tedy živočichů, kteří jsou blíže k hladině, v Lorientu testují i vlečnou síť pro lov druhů žijících při dně. Vlečná síť je rovněž vybavena kamerami a senzory, cílem zařízení je ale v tomto případě zabránit poškození mořských ekosystémů. »V závislosti na přítomnosti nebo absenci požadovaných druhů se vlečná síť přepne do režimu lovu nebo letu, aby se vyhnula kontaktu a poškození mořského dna,« vysvětluje Simon před prototypem ponořeným v nádrži, kde proudící voda simuluje pohyb lodi.
Rybáři v docích se však obávají vysokých pořizovacích nákladů takového zařízení, ačkoliv je inovativní a přínosné. Právě tyto jeho vlastnosti by mohly zajistit, že by na něj vláda poskytovala dotace. Na trh by se chytré rybářské sítě mohly dostat do roku 2025.
Pochyby
»Budeme si moci koupit takovou vlečnou síť napěchovanou technologiemi?« ptá se však rybář z Lorientu, který si nepřál uvést své jméno a dodává, že nedávno musel dát svou loď na prodej, protože podmínky pro výkon profese už byly neúnosné.
»Samozřejmě, že to bude něco stát,« uznává také Soazig Palmerová-Le Gallová, předsedkyně organizace Rybáři z Bretaně (Pêcheurs de Bretagne)…
(rom)
