Český vzdělávací systém dostatečně nezohledňuje potřeby dnešní společnosti, tedy zejména jejího rychlého vývoje. Nutí mladé lidi k brzké specializaci, často už na úrovni středního školství. Ve 14 nebo 15 letech se přitom dospívající ještě nedokážou rozhodnout, co chtějí v budoucnu dělat. Po absolvování střední školy pak často končí v úplně jiné profesi, upozornila expertka na vzdělávání Jana Straková z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik – SYRI a Univerzity Karlovy.
»Systém je stále značně neekonomický a pro mladé lidi nevýhodný. Více než polovina středoškoláků po absolvování nastupuje do jiné profese, než kterou vystudovali,« řekla Straková, která v minulosti působila mj. jako poradkyně ministra školství a výzkumem ve školství se zabývá přes 30 let.
Ve středním vzdělávání si žáci vybírají zhruba ze 300 oborů. »Tato struktura je příliš rozsáhlá a nutí mladé lidi k příliš časné specializaci. Na úkor vědomostí a dovedností, které nevyužijí, nezískávají jiné, které by jim umožnily v průběhu pracovní kariéry se efektivně učit novým věcem,« uvedla Straková. Takový systém je podle ní neefektivní.
Česko podle Strakové v některých směrech stále připomíná vzdělávací systém 19. století. »Pořád stavíme na předpokladu, že s dovednostmi a znalostmi, které děti získají ve škole, si pak vystačí celý život. To už ale dávno není pravda. Pracovní trh se rychle mění a mladí lidé si potřebují kromě základů profese osvojovat i další, obecnější dovednosti, jaké jim umožní přizpůsobovat se měnícím se podmínkám,« upozornila Straková. Podle ní takový systém pak způsobuje problémy na pracovním trhu, protože aktuální požadavky zaměstnavatelů se s vybavením čerstvých absolventů leckdy míjí.
Pozitivní cestou do budoucna je podle expertky posílení všeobecné složky vzdělávání v odborných oborech a zvýšení přístupu ke gymnaziálnímu vzdělávání. Tou všeobecnou složkou pak Straková mínila obecné dovednosti, jako je práce s informacemi, týmová práce, práce s technologiemi a podobně. »Spolu s tím by mladí lidé měli získávat širší základ oboru, ale úzká specializace by měla být posunuta do pozdějšího věku, třeba až na úroveň bakalářského stupně vysokoškolského vzdělávání,« uvedla Straková.
Praxe ukazuje, že nabídka středoškolských oborů je příliš rozsáhlá. Až třetina středoškoláků přitom pokračuje dál na vysokou školu. Cestou ke změně je zvýšit podíl gymnaziálního vzdělávání a zároveň odborné vzdělání více stavět na všeobecných vědomostech a dovednostech. »Systém musí být flexibilnější, aby mladí lidé mohli v budoucnu svá rozhodnutí opravovat. Tím myslím odstranit pocit fatálnosti rozhodnutí o výběru střední školy a s tím spojené paniky kolem přijímacích zkoušek, což by mohlo významně pomoci i základnímu školství,« dodala Straková.
(vž)
ILUSTRAČNÍ FOTO – archiv autora
