Nějak se nám tady množí žurnalisté, kteří vidí dnešní svět v jiných barvách než pamětníci. Ti jsou přece zapouzdřeni ve svých klišé a pomýleni vytrvalou a dlouhou propagandou bývalého režimu. Prý si moderní doba žádá jiný pohled, přehodnocení chyb a v zájmu pokroku a budoucnosti si podejme ruce i s těmi, kteří souhlasili s naším vyhlazením, v lepším případě přesunutím na sibiřské pláně jako otroci třetí říše.
Jistý pan Jiří Benýšek (s přídomkem CB uprostřed nám neprozradil, co to znamená) nám doporučuje revidovat tzv. Benešovy dekrety, neboli prezidentovy. Beneš podle páně Benýška udělal velkou chybu, že nechal odsunout sudetské Němce. Co na tom, že prezident obnoveného Československa jednal ve shodě a vlastně z nařízení vítězných mocností, které se dohodly o přesídlení Němců z několika území Evropy po poválečném uspořádání. Na to autorovi zvláštní úvahy v internetovém webu medium zprávy zřejmě mozková kapacita nestačí. Zato čtenáři přináší objevné konstatování, že západní spojenci dali Sovětskému svazu Československo jako válečnou reparaci. Tak to jsme ještě nevěděli, zřejmě je to nový fakt z utajovaných archívů. Dosud jsem se domníval, že ČSR byla začleněna pod politický vliv Moskvy na základě dohod v Jaltě, Teheránu a Postupimi. No a reparace? Z těch německých jsme neviděli – a ani neuvidíme – ani korunu, na rozdíl např. od Poláků.
Zřejmě Posseltův pobočník Benýšek by nejraději viděl, kdyby po zrušení dekretů mohli sudetští Němci snáze získat české občanství, a to by byl prý už jen krok k historickému smíření. Vždyť nejsme ani Slované, ale prokřížený národ evropských voříšků. Je opravdu úžasné, co si dneska můžeme v českém mainstreamu přečíst od českých novinářů. Třeba to, že »mnoho mladých, německy mluvících Čechoslováků během mobilizace v roce 1938 uposlechlo mobilizačního příkazu, a pak ze srdce plakali, když jim bylo znemožněno bránit Československo«. To platilo pro nemálo jednotlivců. Ale sudetští Němci masově utíkali do Německa, aby nemuseli narukovat. A což fakt, že staveb pohraničních opevnění se nesměli zúčastnit. Asi velitelé naší armády věděli proč. Pan Benýšek nikoliv. Hraje sudetskou kartou, která je falešná a přes všechny proklamace Sudetoněmeckého landsmanšaftu víme, co za prolomením prezidentských dekretů vězí.
Vladimír SLOBODZIAN
