Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejnil, že podle předběžného odhadu hrubý domácí produkt (HDP) meziročně klesl o 0,6 %, přestože ve 2. čtvrtletí mezičtvrtletně vzrostl o 0,1 %. Opatrně optimistická očekávání analytiků se nenaplnila, Fialův kabi- net na ztrátu prosperity jen zírá a poslušně plní zadání z Bruselu a zpoza Velké louže.
»Meziroční vývoj HDP byl negativně ovlivněn nižšími výdaji na konečnou spotřebu domácností a nižší tvorbou hrubého kapitálu. Pozitivně opět působila zahraniční poptávka,« sdělil Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
»Předběžný výsledek HDP za druhé čtvrtletí roku 2023 naznačuje, že česká ekonomika se stále zadýchává a zatím nenabrala druhý dech. To by se mělo změnit ve druhé polovině roku, kdy by tempo nominálních mezd mělo předehnat pomalu klesající spotřebitelskou inflaci, což by mělo vyústit ve vyšší spotřebu domácností. Ta by společně se zahraničním obchodem měla být hlavní tažnou silou české ekonomiky. Negativně by se mělo do HDP propisovat rozpouštění zásob. Pro rok 2023 očekáváme růst HDP o 0,5 %, v příštím roce o 2,9 %. Rizika shledáváme ve vývoji v zahraničí, především pak v Německu, které se ocitlo v technické recesi a zatím se nezdá, že by mělo dojít k brzkému obratu,« komentoval vývoj HDP analytik Reifeisen Bank Martin Kron. Podle ekonoma Lukáše Kovandy česká ekonomika padá hlouběji, než se čekalo. Dusí ji vysoké úroky České národní banky, ale i pokračující propad reálných výdělků lidí. Česko tak nadále čelí klesající reálné spotřebě domácností.
Předčasný jásot ministra financí
Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci července deficitem ve výši 214,1 mld. Kč. Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil schodek 253,1 mld. Kč, uvedlo ministerstvo financí.
»Červenec je druhý měsíc po sobě, kdy schodek klesá. Předpokládáme, že tento pozitivní trend bude pokračovat a dosáhneme-li s ostatními ministry shody na úsporách zhruba ve výši 20 miliard korun, podaří se nám dodržet plánovaný schodek pro tento rok ve výši 295 miliard korun,« jásal ministr financí Zbyněk Stanjura.
Letos v srpnu se vláda dočká příjmu z rekordní dividendy ČEZ, pří- jem z ní bude činit přibližně 54 miliard korun, upozornil Kovanda. K tomu vláda ještě může v září počítat s mimořádným příjmem v podobě plateb záloh na daň z mimořádných zisků, kterou na rozdíl od loňska uvaluje na velké energetické a petrochemické společnosti a banky. I po zahrnutí mimořádných příjmů a zohlednění nižší výpůjční aktivity totiž konečný schodek státního rozpočtu za letošek velmi pravděpodobně překoná úroveň 300 miliard korun, a to nejspí- še v rozsahu dvou desítek miliard korun. A to i v tom případě, že se podaří zajistit ještě letos úsporu ve výši zhruba 20 miliard korun, kterou ministr financí podmiňuje splnění schodku 295 miliard korun. Vláda tak nejpozději na podzim bude s největší pravděpodobností nucena novelizovat rozpočtový zákon a stanovit vyšší »povolený« schodek, předpokládá Kovanda.
Index PMI zůstává varovně nízko
Aby toho nebylo málo, český index nákupních manažerů ze zpracovatelského sektoru sice v červenci mírně narostl a dosáhl hodnoty 41,4, ale čtrnáct měsíců v řadě index zůstává v pásmu kontrakce (pod 50 procenty) a věstí další ochlazování průmyslové aktivity. Tuzemské firmy si v aktuálním průzkumu stěžují na ochlazování domácí i zahraniční poptávky, přičemž zakázek má ubývat i v automobilovém sektoru, který v uplynulých měsících patřil mezi průmyslové tahouny. V návaznosti na nižší poptávku pak v celém zpracovatelském sektoru klesá i objem výroby. Významné množství firem zároveň hodlá propouštět.
Aktuální výsledky indexu PMI jsou přibližně v souladu s ostatními podobnými indikátory a v souhrnu malují neradostný obrázek stavu českého průmyslu.
