V Naší pravdě 26/2023 vyšel článek Jak zachránit Moravu před suchem. Ano, ekologická situace na Pálavě, kdysi významné, a dnes ohrožené obilnici Česka, je zlá. Problém je, že navržená řešení nejsou řešeními a situaci spíše zhorší.
Předně, z 50. let 20. století máme v tehdejším rozsahu málo problematické rozorávání majetkových mezí v rámci scelování polí a ekologicky pozitivní výsadbu větrolamů. Z 60. let máme ekologicky idiotské vykácení oněch větrolamů s tím, že nepřinášejí slibovaný užitek, jako by ve svých deseti letech mohly. Navíc se rozhodlo o chybné výstavbě tzv. Novomlýnských přehrad na Dyji pod Pálavou. Reálně šlo o kořistění až za hranice zdravého selského rozumu. V 70. letech došlo k dalšími scelování polí, které se už dost přešvihlo, a k výstavbě a napuštění horní a prostřední přehrady na Dyji. Následkem prudkého úbytku stromové zeleně citelně rostla větrná eroze na nových tamních lánech. V 80. letech byla přes rozsáhlé protesty postavena dolní Novomlýnská přehrada za asi 2 miliardy tehdejších Kčs. V únoru 1989 ji začali napouštět. Padl jí za oběť rozsáhlý lužní les. Jeho vykácení vedlo k dalšímu zvýšení větrné eroze, neboť se vítr po trojici přehradních jezer může pořádně rozběhnout. V 90. letech v rámci silně devastační transformace zemědělství začalo velké vybíjení dobytka, takže se začalo nedostávat chlévské mrvy na řádné hnojení orné půdy. Její degradace se tak významně urychlila. Současná míra degradace orné půdy na Pálavě ohrožuje tamní zemědělství.
Kritika ekologů
Předně, nížinné přehrady jsou mimořádně kontroverzní. Nejen na Pálavě. Zatímco horní a střední přehrady byly pro sílící ekologické hnutí v roce 1989 dávno ztracené, požadavek akce Dno z února 1991 byl na vypuštění jezera dolní Novomlýnské přehrady a revitalizaci jejího dna. Ekologové poukazovali zejména na prudký nárůst větrné eroze a dalších, pro zemědělství negativních jevů, silné znečištění vody (asi polovinu znečištění posílala rakouská chemička do říčky Pulkava na přítoku Dyje, čtvrtinu Brno, zbytek ostatní zdroje), takže koupání ve vodě a zavlažování orné půdy nebylo možné a chybějící vodní elektrárna (projektant na ni prý zapomněl) byla postavena později. Špatným vtipem byl slib zlepšit protipovodňovou ochranu – cestou zatopením ohrožené obce Mušov s výjimkou tamního kostela.
Proti protestní akci Špunt 20. února 1991 pracovníci povodí Moravy sehnali opilce z tamních sklípků, narychlo namalovali billboardy Lepší modrá hladina než komáří bažina! a nestyděli se skandovat i na novopečeného ministra životního prostředí Ivana Dejmala: »Hoďte ho do Dyje!« (dodávám notně znečištěné a páchnoucí). Ten se ale nenechal vyvést z míry. Požadavky ekologů byly ignorovány. Po mnohaletých tahanicích se podařilo dojednat snížení hladiny prostřední nádrže o 60 centimetrů v zájmu ochrany hnízdišť vodního ptactva, pro které byl nákladem asi 65 milionů korun vystavěn ostrov. Později ministerstvo zemědělství povolilo zvýšení hladiny jezera a zničení hnízdiště.
Podle největších demagogů toto snížení hladiny jezera ohrožuje zavlažování. Samozřejmě neohrožuje, jen by byly o něco vyšší náklady na čerpání vody. K zavlažování okolních polí ale léta nemohlo dojít pro vysoké znečištění vody (dnes už je situace mnohem příznivější, protože jsou vyřešeny problémy – rakouská chemička na Pulkavě (50 % znečištění), čistírna odpadních vod v Brně (25 % znečištění) a mnohé další. Dokládá to i zpožděný rozvoj vodní rekreace na severních březích pálavských jezer. Skutečný problém je, že pro zmiňovanou nepéči o zavlažovací soustavy došlo k jejich postupnému zreznutí.
Ano, transformace českého zemědělství byla pojata jako jeho masové ničení včetně závlah. Za to by ale farmáři měli proklínat polistopadové ministry zemědělství, Bohumilem Kubátem počínaje, včetně špatně vyjednaných podmínek vstupu ČR do EU v zemědělství. A také diskriminační politiku EU i českých vlád, zvláště těch pravicových, vůči českému zemědělství. S tím státní ani nestátní ekologové neměli nic společného.
Co dělat?
- Konečně i rekreant snese při zajištění pohodlí leccos.
Chápu zoufalství zemědělců nejen na Pálově. Vede to jistě i k volání po opatřeních, která situaci nemohou zlepšit. Navíc čelí i oteplování klimatu, které za stejných srážek znamená větší výpar vody, a tím i za jinak nezměněných podmínek i větší sucho.
Jan ZEMAN
