Po léta je nám vnucováno, že stát je špatným vlastníkem. Ale proč by tomu tak mělo být, nikdo pořádně a logicky nevysvětlil. Přeci to, že stát (tedy my, občané) má něco ve vlastnictví, nic nepředurčuje. Ale máme jednu jistotu. Nikdo, tedy žádný soukromník ani zahraniční majitel, nám nemůže diktovat, jak má podnik fungovat, jaké mají být ceny, kvalita apod. A samozřejmě zásadní roli to má u všech výdělečných a strategických činností. Nejen tím se posiluje naše suverenita, nezávislost, ale také příjmy státu a funkce takových zařízení. Samozřejmě sem patří např. lesy, půda, přírodní bohatství a suroviny, ale třeba i České dráhy, Česká pošta, vodárny, výroba a rozvody vody, tepla, energií aj.
Asi už z nyní uvedeného je jasné, kam směřuji a o co jde. Tedy neplatí nesmysly jako například, že stát nemá vařit pivo, ale platí, že stát má své podniky, které má řídit, které mají sloužit občanům této země. Za činnost těchto podniků, stejně jako za chod státu ve prospěch svých občanů, jsou plně odpovědni politici, kteří byli občany země zvoleni a jsou jimi placeni. A kteří mají za úkol zajistit, aby tyto činnosti a podniky fungovaly, plnily svou funkci, přinášely zisk, užitek.
Příčinou nedostatků je vedení, nikoli forma vlastnictví
Že se to neděje? Ale kde je příčina? Asi dochází ke špatným rozhodnutím, asi nejsou do vedení podniků voleni správní odborníci, nejsou asi ani motivováni, nejsou odvoláni, když na řízení podniků nestačí. To však platí i o politicích, kteří o tom všem rozhodují. Takže příčinou nedostatků není vlastnictví podniků státem, ale jejich špatné vedení, neodbornost, neznalost, ale možná také úmysl. Nakonec prodej takového podniku může přeci někomu dobře posloužit! A zisky spadnou do těch správných kapes. No a my občané – tedy vlastně stát – zapláčeme. Příjmy se nám sníží, činnosti zaniknou a hned je důvod na řadu »nápravných« opatření. Třeba ke zvýšení cen, snížení důchodů, omezení investic atp.
Nakonec si vzpomeňme třeba jen na prodej Sazky. Proč asi byla privatizována? Její zisk je v řádech miliard ročně a kolik dostane stát od takového podniku na daních? Směšnou částku oproti tomu, kolik by měl, pokud by Sazku vlastnil a zisky šly jen státu. Proto nejdou na rozum ani něčí geniální úvahy typu prodat Budvar, který opět je ziskový a státu »nese« peníze. A co každého napadne? Že někomu asi jde o to, aby nesl peníze do něčích – těch správných – kapes.
Fraška s Českou poštou
Tak jsem se dostal i k České poště. Jak by mohla fungovat, když jí »někdo« odebral ziskové činnosti, když neustále zvyšuje ceny služeb, takže se lidem nevyplatí je používat, vedení podniku má příjmy, o kterých se pracovníkům ani nezdá, a navíc nejsou ty příjmy závislé na chodu a prosperitě takového podniku? Prostě když podnik prodělává, nefunguje, tak v prvé řadě vedení toho podniku buď musí být vyměněno, nebo příjmy – platy výrazně sníženy. Třeba až na výši minimálního platu. Možná by to působilo zázračně na koncepci a chod takového podniku a činnost jeho vedení.
A co se stane po redukci poboček, kdy se významně zhorší jejich dostupnost? Logicky to povede k dalšímu poklesu zájmu a snížení počtu zákazníků. Je to snad cílem? V důsledku toho opět růst cen a další snížení zájmu o tyto služby! Budeme pak rušit další činnost pošty a další pobočky, až nebude už co rušit?! Nejde tedy ve skutečnosti o záměrnou likvidaci tohoto podniku? Ale čemu a komu to má sloužit? To by stálo za důkladnou analýzu.
A co budovy? Ty se přeci prodají! Přitom každý ví, že vlastnictví pozemků a budov je výhodným způsobem podnikání a k vytváření zisků. Že by se nechtělo, aby stát měl vyšší zisky?! A naprostou absurditou je prodej historické budovy Hlavní pošty v Praze v Jindřišské ulici, na atraktivním místě v centru města. Proč se naopak neprosazuje, aby Česká pošta tuto budovu využila k pronájmům i na jiné činnosti a tím pádem jí zajistit vyšší příjmy? Současně by ji nadále využívala pro svou činnost. O její užitečnosti snad nikdo nepochybuje. Stačí tam zavítat nejen přes den, ale i pozdě večer. Avšak podle něčích zvrácených úvah se atraktivní budova prodá, ale světe, žasni, pošta tam zůstane, bude v pronájmu. Takže nebude mít atraktivní budovu – zdroj zisku, přijde o další příjmy, ale navíc ještě bude platit nájem. To je Kocourkov! Nebo snaha dokázat, jak jsou státní podniky k ničemu? To je ekonomika? To je hospodaření s péčí řádného hospodáře? Není to spíš fraška? Mnozí to nazývají rozkrádáním majetku státu, zlodějnou. Slyším ale i horší přirovnání. Lidé i odborníci si moc servítky neberou. Takže o co opravdu jde? Nestálo by to za důkladné prošetření? Může pak takto řízený podnik řádně a efektivně fungovat?
Ale takto mohou dopadnout i další státní podniky. A následky? Raději nedomýšlet. Takže je čas něco změnit a tyto nesmysly zastavit. A ze státních podniků opět udělat prosperující podniky, které nám nejen slouží, zabezpečují nás, ale budou v rámci možností třeba i vydělávat. Pokud to politici, úředníci nebo vedení těchto podniků nedokážou, musí nastoupit jiní, kteří to budou umět. Zarazí někdo razantně a ihned takové hospodaření a vrátí České poště její funkci a roli?!
Antonín MINAŘÍK
