Šikana mezi pedagogickým sborem na českých školách existuje a dosud se prakticky neřeší. Zažila ji asi čtyři procenta učitelů. Nejde přitom o zanedbatelný jev, protože kantoři, kteří tento druh šikany zažili, často trpí závažnými obtížemi, včetně vyčerpání. Obecně pak platí, že méně vyčerpaní jsou učitelé ve školách, kde cítí podporu vedení, vyplývá z výzkumu, na kterém se podíleli vědci z Národního institutu po výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik – SYRI.
Vědci se zabývali v první řadě vyčerpáním kantorů. »To je úzce spojené nejen s problematickým chováním žáků, což se opakovaně ukazuje v řadě výzkumů, ale i s šikanou ze strany kolegů, což je důležité nové zjištění. Role šikany na pracovišti v tomto ohledu není dosud zcela prozkoumaná. Naše výsledky ukázaly, že ačkoliv jen relativně malá část (3,8 %) učitelů uvádí, že se někdy stali terčem šikany ze strany kolegů či nadřízených, tato část učitelů je ohrožena závažnými obtížemi včetně vyčerpání,« uvedla Lenka Kollerová z Národního institutu SYRI a z Psychologického ústavu AV ČR.
Výzkum na druhou stranu ukázal i některé cesty, které mohou přispět k menšímu vyčerpání učitelů. V tomto ohledu ve výzkumu hrála rozhodující roli sociální opora od nadřízených. »Jak taková opora vypadá? Jde především o to, aby učitel věděl, že se s vedením školy dobře spolupracuje, že vedení má zájem o jeho návrhy a že se může na vedení obracet i s problémy. Také větší zapojení zkušenějších učitelů do podpory začínajících kolegů by mohlo přinést pozitivní výsledky, protože v souladu s jinými studiemi prováděnými v ČR byli méně vyčerpaní zkušenější učitelé,« Kollerová.
Vyčerpání psychických a fyzických sil patří ke klíčovým aspektům profesního vyhoření, které ohrožuje psychickou pohodu i pracovní zdraví učitelů. »Vyčerpání je také jeden z důvodů, proč část učitelů svou profesi opouští. Vyčerpání učitelů je spojeno nejen s faktory, které jsou těžko ovlivnitelné, ale i se školním prostředím. Proto je důležité identifikovat klíčové charakteristiky školního prostředí, které ovlivňují míru vyčerpání učitelů,« doplnila Kollerová, která společně s kolegy analyzovala data ze 118 škol ze všech krajů ČR. Výzkumu se zúčastnilo 740 učitelů (77 % žen) druhých stupňů základních škol a odpovídajících ročníků gymnázií.
Vědci SYRI nyní mapují, kolik pedagogů zažilo vyhoření a jaké faktory na to měly vliv. Vyhoření je zejména projev dlouhodobého stresu. Má několik komponent, z nichž nejnápadnější je takzvané emoční vyčerpání, kdy učitel nebo učitelka cítí, že nemá dost energie se své práci věnovat. Zahraniční data přitom ukazují, že nadměrný stres v práci zažívá až polovina učitelů a učitelek. V současnosti odborníci sbírají data od zhruba dvou tisícovek respondentů z celkem 150 škol v Česku. »Budeme schopni propojit údaje o pracovním zdraví učitelů a učitelek s kvalitou jejich pracovních podmínek, ale i se styly výuky, s kvalitou výuky a dalšími daty, která se týkají přímo těch konkrétních škol,« řekla Kateřina Zábrodská ze SYRI.
(vž)
