42. ročním Mezinárodního folklorního festivalu Rožnovské slavnosti se uskutečnil od 6. do 9. července v areálu Dřevěného městečka Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, které za dva roky oslaví 100 let svého trvání. Slavnosti patří k třem desítkám národopisných akcí, které se v ČR stále dodržují. V Rožnově objednali dobré slunečné počasí, proto tam s chutí vystoupilo s tím nejlepším, co umí 600 krojovaných tanečníků, zpěváků a muzikantů z ČR, Bulharska, Ukrajiny, Slovenska, Polska a Rakouska.
Zatímco v okolí začaly žně sklizní řepky olejky, výmlatem sladovnického ječmene i zasychajícího krmného obilí, mladí v Rožnově na pódiu se pochlubili absolventským představením Školy mladých odzemkářů. Odzemek je sólový typický valašský mužský pomalý i rychlý tanec. Tančí se bez valašské sekyrky nebo naopak s valaškou. V závěrečné kvalifikaci uspěl jako nejlepší odzemkář Jakub Cintola z Brna (který rád létá zájmově ve větroni) a místní několikanásobný vítěz tance s valaškou Vojta Goláň (který se dle slov konferenciéra programu a zároveň 1. místostarosty Rožnova Tomáše Grosse v prosinci oženil, ale stále si vyskakuje). Odborná porota, složená z bývalých odzemkářů, hodnotila u laureátů jejich předzpěv včetně nářečových prvků, krojovou čistotu oděvu, přesnost zvládání podrobností místního kultivovaného pohybu. Mladí Valaši hojně studují na vysokých školách ve velkých městech, v Praze, Brně či Ostravě, kde studenti zakládají valašské folklorní spolky.
Generální ředitel Národního muzea v přírodě Jindřich Ondruš se sídlem v Rožnově uvedl, že tato organizace v současnosti sdružuje muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, v Příkazech na Hané, v Hlinsku na Českomoravské vrchovině a Muzeum v přírodě v Zubrnicích u Ústí nad Labem. Zřejmě v roce 1927 hodlá Národní muzeum v přírodě otevřít svůj čtvrtý areál spojený s pasteveckou kulturou. První z těchto skanzenů založili vyznavači uchování dokladů způsobu života lidí v minulosti pro budoucí generace v Rožnově před skoro stovkou let v roce 1925. To přes protesty místních obyvatel, okrašlovacího spolku a lázeňských hostů Rožnova, kteří s nevolí sledovali, jak se starobylé rozložené dřevěnice z kopců svážely do parku v Rožnově. Žádali, aby se staré baráky, jako harampádí, které nikdo nechce, raději spálily a byl pokoj. Dnes je z nich kulturní klenot!
Předskokanem hlavního pořadu slavností bylo též Ondrášovské putování. Šlo o folklorní tanečně-hudební pořad Vojenského uměleckého souboru Ondráš z Brna. Toto špičkové armádní profesionální umělecké těleso chtěla svým rozkazem okamžitě zrušit k úspoře peněz na zbrojení bývalá zpívající ministryně obrany ČR Vlasta Parkanová. Úspěch měl i komponovaný pořad k 70. narozeninám Komára folklorního Culex folkloris, což je dřívější mnohaletý šéf VUS Ondráš Čestmír Komárek. Ten svůj život zasvětil lidové kultuře, souboru Jánošík a VUS Ondráš.
Komorní amfiteátr Dřevěného městečka praskal ve švech též při uměleckém pásmu Vitajte u nás. I před televizními kamerami se v něm představili účinkující hosté z Bulharska, Ukrajiny, Slovenska, Polska, Rakouska a Folklorní soubor Barunka z Babiččina údolí. Aplaus si svým výkonem vysloužil např. soubor Považan z nedaleké Banské Bystrice písněmi z Povážské doliny, rovněž tak kolektiv Walasi z Polska nebo ukrajinský soubor Svitanok s tanečně hudebním programem Sny o budoucnosti Ukrajiny a Dívčí tanec. Naopak soubor Barunka z kraje spisovatelky Boženy Němcové, který si libuje v modrotisku s červenou výšivkou, předvedl domácí pořady Bleška či Kmotry i písničku z roku 1680 o kozlíčkovi.
Pouze s akordeonem a ráznou baskřídlovkou si vystačila při bavorských tanečcích rakouská Volkstanzgruppe z Loipersbachu. Ta je činná už 70 let. V Rožnově se jeho většinou starší členové s chutí věnovali v cukrárně ochutnávání znamenitých českých zákusků, prý lepších, než má Sacher. Soubor Bistritsa z Bulharska se pochlubil archaickými autentickými písněmi, které jsou zapsané na seznamu nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO.
Pestrou paletu programů letošních Rožnovských slavností vytvořily např. zpívající parní vlak cestující z Valašského Meziříčí do Rožnova pod Radhoštěm, prezentace lidových řemesel, také besedování na hamru s názvem Po Kysucy – tedy mapující subregiony slovenského regionu Kysuc. Přiblížil hudební styly Kysuc prostřednictvím hudebních ukázek. Zajímavé byly i Výroční obyčeje z celého roku na Valašsku v podání folklorních souborů. Jubilující valašské kolektivy vzpomenuly 150. výročí narození sběratele lidových písní Jana Nepomuka Poláška. Rožnovské slavnosti se konají jednou za dva roky, tedy příští budou v roce 100. výročí založení Národního muzea v přírodě -Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm.
(vž)
FOTO – Václav ŽALUD
