Složitá geopolitická situace a asymetrický parlament s extrémy a nezabezpečeným ekonomickým a sociálním týlem pro celou společnost
Výsledek červnových voleb (z neděle 25. 6.) má na první pohled jednoduché čtení: Středopravicová Nová Demokracie (ND) v čele s Kyriakosem Mitsotakisem zpečetila svoji politickou dominanci zajištěním bezpečné většiny 158 mandátů v 300členném parlamentu. Středolevicová SYRIZA s Alexisem Tsiprasem tu byla naopak velkým poraženým, protože její procento kleslo o 2,2 bodu. Řečtí socialisté (PASOK) a komunistická strana (KKE) udržely velký předvolební nátlak (Mitsotakis pohrozil i třetími volbami, jestli nedosáhne nadpoloviční většinu v parlamentu) a mírně posílily své pozice. Také další tři menší strany: krajně pravicová Sparta, náboženská, konspirativní, xenofobní, a jedna, která vypadá jako vystřižená z časové kapsle antimemorandového období, tvoří nový řecký parlament.
Nejednoznačné vítězství ND
Avšak, volební výsledek má i mnoho individuálních přístupů, neboť nová politická scéna je mnohem složitější, než by se na první pohled zdálo. Vítězství Mitsotakise je nepochybně skvělé. Udržel, ba zvýšil odstup ND od SYRIZY na rozdíl 22,7 procentního bodu (40,55:17,84). A nahrává mu i to, že má proti sobě roztříštěnou opozici.
Jenže podíl ND ve srovnání s volbami z 21. května klesl o 0,24 procenta, což znamená o 296 088 voličů méně. Červnové volby byly na rozdíl od květnových (přímá volební analogie hlasů a míst v parlamentu) ovšem s bonusovým volebním klíčem, kdy pro nadpoloviční většinu v parlamentu není potřeba nadpoloviční většiny hlasů. Takto i se 40 procenty hlasů má první strana díky padesátimandátovému bonusu nadpoloviční většinu. Poslanecké mandáty se navíc dle určitého algoritmu odebírají třetí a následujícím stranám.
Řecké volby byly zasaženy velkou neúčastí. Podle údajů řeckého ministerstva vnitra přišlo k druhým volbám pouze 52,82 procenta voličů, tedy o 800 000 voličů méně než v květnu, přičemž volební neúčast představuje nový historický rekord.
Přes vše uvedené tento výsledek zvyšuje očekávání od nové Mitsotakisovy vlády, která složila přísahu hned následující den po volbách a nemá 100 dní k dobru. Svět vnímá novou vládu Nové Demokracie jako pokračování té předchozí. Novými tvářemi politicky »modré« partaje jsou mj. i dvě osobnosti z levého středu.
Milník evropské volby
Někteří dávají vítězům lhůtu jeden rok do evropských voleb – v červnu 2024, aby vláda ND ukázala, čeho může dosáhnout. A to zejména v oblastech ekonomiky, sociálního a každodenního života, oblastech, které se týkají většiny občanů. Takové předpovědi však mohou být předčasné a riskantní, protože Mitsotakis vyvinul osobní komunikační kanály s rozšířeným politicko-společenským spektrem, které jeho rozhodnutí podporuje.
Bude však muset hledat konsenzus a otevřít dveře dialogu s opozičními stranami, především se socialisty (PASOK) a také se SYRIZOU, o zásadních otázkách příštího období, jako jsou ekonomika, řecko-turecké vztahy a revize ústavy. Proto předseda vlády záhy po svém volebním vítězství prohlásil, že přes fakt parlamentní většiny své strany bude vždy hledat širší dohody.
Na druhé straně SYRIZA vstoupí do mnohaměsíční fáze introverze a jistých střetů. To bylo patrné z prohlášení Tsiprase, který vyhlásil »konec velkého a tvůrčího historického cyklu« a začátek nového. Tsipras původně odstoupit zase nechtěl, ale nakonec tak v pátek 30. června učinil. SYRIZA ztratila od května více než 250 000 voličů, ale jak řekl její předseda, vyhnula se kolapsu. Což je také relevantní, protože původní konglomerát levicových stran od roku 2019 čelí akutnímu problému důvěryhodnosti, který se mu nedaří vyřešit.
Socialisté z PASOK zvýšili svá procenta (na 11,5), ale nezískali dynamiku, která by je automaticky postavila do pozice druhé strany – oficiální opozice. Mají však velkou šanci nejen být »spolehlivou opozicí«, jak prohlásil jejich šéf Nikos Andrulakis s tím, že volební výsledek »podtrhuje naši povinnost budovat moderní středolevicovou platformu«.
Vzhledem k tomu, že součet dvou politicky blízkých stran, SYRIZY a PASOK, klesl ze 40 % na 30 %, se potřeba transformace tohoto prostoru zdá být ještě naléhavější, ačkoli mnozí pochybují, zda PASOK může hrát vedoucí roli ve spojenectví s fragmenty SYRIZY.
Ultrapravice má ještě sílu
Místo fašizujícího ultrapravého »Zlatého úsvitu«, který má část svého politického vedení ve vězení, se objevila nová strana s náležitě patriotickým titulem »Sparta«, která v podstatě dubluje původní neofašistickou stranu. Sparta se dokázala dostat do parlamentu během velmi krátké předvolební kampaně a získala 241 633 voličů (4,64 procenta) a 12 křesel. Jejich nejvyšší procenta, nikoli náhodou, byla získána v Západní Attice (7,56 procenta) a Lakonii (7,36 procenta). Její šéf Vassilis Stigas záhy po jasnému úspěchu poděkoval vězněnému vůdci Zlatého úsvitu Iliasi Kasidiarisovi. Na oplátku Kasidiaris poslal z vězení poselství se starořeckým »Nenikikamen«, tj. zvítězili jsme. Šéf Sparty je mnohem opatrnější ve způsobu jednání a vyjadřování, ale členové jeho strany nepopírají, že jsou nacionalisté a že mají pro Řecko svůj vlastní program. Jejich optimismus je založen na aktuální kritické ekonomické a sociální situaci a turecké agresivitě – to je ostatně úspěšné pole působnosti pro fašisty už v historické dimenzi.
Řečtí komunisté
Tisková kancelář ÚV KS Řecka (zisk 7,69 procenta znamená i přes nárůst oproti květnu paradoxně pokles o šest mandátů na celkových 20) ve svém komentáři k nové vládě ND uvádí:
»Recyklace osob a ministrů se známými protilidovými aktivitami a jejich nové pověření k převzetí kritických vládních rolí a zvláštních misí potvrzuje urychlení realizace tvrdé agendy na úkor občanů. Není také žádným překvapením, že pokračuje využití tzv. hříšných kádrů sociální demokracie, kteří se ukazují jako užiteční pro každou antilidovou vládu. Jisté je, že nová vláda má veškerou kvalifikaci a předpoklady být horší než všechny předchozí. (Proto) Žádné čekání, žádnou toleranci by naši lidé neměli projevovat vládě ND. Naproti ní stojí bojovná lidová opozice se silnější KKE, aby postavila hradby pro ochranu zájmů pracujícího lidu uvnitř, a zejména vně parlamentu, v každodenních bojích našeho lidu.«
A toto nejsou slova do větru. Na rozdíl od ostatních stran mají řečtí komunisté velmi silné pozice jak v odborech, tak i v organizacích mládeže. Jsou akceschopní po celé zemi, kde pořádají masové akce: od kulturních akcí solidarity po stávky a demonstrace. A je proti čemu se bránit a bojovat. Ostatně ekonomická a sociální situace v Řecku se nezlepšuje:
Veřejný dluh se zvýšil na +44 miliard eur, soukromý dluh +40 miliard, Zahraniční dluh +137 miliard, deficit obchodní bilance byl v roce 2022 38,3 miliard… Rozpočtový deficit dosáhl za tři roky 40 miliard eur. Vzhledem k tomu, že soukromý dluh Řecka již přesáhl 410 miliard eur neboli 197 procent inflačního HDP roku 2022, situace v Řecku není jednoduchá a dílčí úspěchy v turismu a exportu nedostačují. Pokračuje omezování sociálního státu, který byl v Řecku i tak historicky na mizerné úrovni. Tak se nakonec předvolební populismus a demagogie některých stran setká s realitou a o sociální a politické střety v Řecku nebude nouze.
Proto má velký význam udržení dynamiky komunistické strany, která v zápasu za sociální práva a demokracii dokazuje v praxi získávat spojence z ostatních politických uskupení, a tak její politická síla je nepoměrně vyšší než jen z hlediska zastoupení KKE v parlamentu.
Navíc negativní postoj KKE ohledně ruské agrese na Ukrajině je obecně uznáván napříč politickým spektrem. Členy a přátelé KKE jsou mnozí, kteří pocházejí ze zemí bývalého Sovětského svazu, a tak politické postoje řeckých komunistů nejsou jen deklarativní, ale aktuálně odpovídají na vývoj politické situace v RF.
Proto pozitivní volební výsledky komunistické levice v červnových volbách mají svůj význam jak v EU, tak i díky geopolitickému situování Řecka, a budou mít svůj dopad i na mezinárodní vztahy.
Ioannis SIDEROPULOS
FOTO – Rizospastis (2) a archiv autora
