Manželé Julius a Ethel Rosenbergovi, ta jména mnohým z nás již příliš neříkají, ale před 70 lety tato jména plnila stránky novin. Byl to jeden z největších procesů v 50. letech v USA. V té době probíhaly závody mezi mocnostmi o získání atomové převahy. Atomová hysterie a hon na špiony byly důsledkem probíhající studené války mezi USA a SSSR. Svět tehdy stál na pokraji další světové války.
Doprovodným jevem studené války byly jak války v Koreji či ve Vietnamu, ale i politické procesy. Manželé Rosenbergovi byli před 70 lety, 19. června 1953, odsouzeni k trestu smrti, za údajné prozrazení atomového tajemství Sovětskému svazu. Už tehdy nebyly důkazy přesvědčivé. Poprava byla přesto vykonána i přes protesty význačných světových osobností, jako byli Albert Einstein, Pablo Picasso… Stalo se tak na základě zákona o vnitřní bezpečnosti ze září 1950.
Byla to doba tzv. mccarthismu, tedy pronásledování za tzv. neamerickou činnost, která dopadla na tisíce amerických občanů. Komunistická strana USA byla označena za pobočku cizí mocnosti, v důsledku toho byli občané USA zbavováni zaměstnání, byl jim znemožněn vstup do státních služeb. Miliony Američanů, zejména levicového smýšlení, byly sledovány FBI. Řada význačných osobností byla šikanována pro podezření z tzv. neamerické činnosti. Asi těmi nejznámějšími byli Albert Einstein, Charlie Chaplin, Arthur Miller, Bertolt Brecht a další.
Vykonstruované procesy postihly v 50. letech jak USA, tak i země sovětského bloku. O politických procesech v Československu existuje dnes bohatá literatura faktu. Symbolem nespravedlivě odsouzených se stala přední národní socialistka dr. Milada Horáková, 27. června jsme si připomněli 73. výročí její popravy. Bojovala proti totalitě v jakékoliv podobě. Za německé okupace byla v roce 1940 vězněna v Terezíně za protinacistický odboj, následně v Drážďanech byla odsouzena k smrti. Rozsudek byl nakonec změněn na doživotní žalář. Samotný proces s předními funkcionáři Československé strany národně socialistické v roce 1950 byl jedním z prvních, byl výstrahou i pro ostatní představitele dalších nekomunistických stran. Obžalovaní byli v procesu vyobrazeni jako nejtěžší zločinci, volající po další světové válce.
Proces doprovázela mediální kampaň, tzv. hněv pracujících. K procesu s dr. Miladou Horákovou obdržel soud na 6300 rezolucí s požadavkem nejvyšších trestů. Mediální masáž veřejnosti připravila půdu pro krutý a nespravedlivý rozsudek. Výsledkem byly čtyři tresty smrti – dr. Milada Horáková, Jan Buchal, dr. Oldřich Pecl, Záviš Kalandra – další čtyři rozsudky doživotí, ale i ostatní obvinění byli odsouzeni k vysokým trestům. Také tento vykonstruovaný proces vyvolal odpor předních světových osobností, včetně Alberta Einsteina. I dnes jsou tyto politické procesy pro nás varováním.
Většina z nás má ještě v paměti film režiséra Otakara Vávry Kladivo na čarodějnice z roku 1969, natočený podle knihy Václava Kaplického. Děj se odehrává v době pobělohorské v letech 1678–1696, kdy u nás probíhala násilná rekatolizace s inkvizicí. Přes sto zcela nevinných bylo upáleno na základě smyšlených obvinění. Podle Slovníku cizích slov znamená inkvizice »přísné vyšetřování, až fanatické zkoumání«. Se středověkou inkvizicí se setkáváme i dnes, v době moderní, v 21. století!
Přemysl VOTAVA
