Právě v dnešní době, kdy je společnost rozjitřena silnou militarizací, zbrojením, eskalací výroků i činů vojenských představitelů a válkychtivých politiků, si můžeme dojít pro poučení, ale i pro povzbuzení v úsilí o mír a o odstranění jaderných zbraní, do unikátního muzea. Zkráceně ATOMMUZEA, v nějž se proměnil bývalý vojenský objekt Javor 51 v Míšově, někdejší sklad jaderné munice Sovětské armády.
Když se na konci března konalo v Atommuzeu slavnostní zahájení další turistické sezony, lidí se sešly fůry a Naše pravda byla u toho. Přijela i skupina amerických přátel, mezi nimiž nechyběli historici, kteří následovali do Česka Garyho Powerse mladšího, syna někdejšího amerického pilota U2 sestřeleného 1. května 1960 nad územím Sovětského svazu. Gary junior je zapáleným bojovníkem proti jaderným zbraním, za mír. Ve své vlasti v Richmondu založil Muzeum studené války s pobočkou ve Washingtonu. Powers čile přátelsky komunikuje s Nadací Železná opona, jež Atommuzeum provozuje.
O Powersovi jr., který se v den zahájení sezony po muzeu pohyboval a poskytl několik rozhovorů, Naší pravdě povyprávěl Václav Vítovec, zakladatel nadace. Gary je republikán a v loňském roce při stejné příležitosti řekl, že studená válka nikdy neskončila a pokračuje v nějaké podobě dále. Také se vyjádřil o Volodymyru Zelenském, a to značně nelichotivě – je to »naše štěně« (rozuměj americké), kterého si »vodíme na vodítku«. Tak prý hovoří mnozí Američané.
Memento mori
Atommuzeum je více než muzeem historie jednoho jaderného depotu. Je to trvale blikající varovný maják všem budoucím generacím. Idea tohoto muzea, jež je jediné svého druhu na světě, se týká každého člověka na planetě, ať je jakéhokoliv vyznání, národnosti, rasy, politického přesvědčení. – Toto jsou některé teze, které si každý návštěvník může pročíst a zamyslet se nad nimi, když vstoupí do útrob bývalého vojenského skladu zapuštěného hluboko v zemi (proto je zde také chladno). V muzeu je vůbec vypíchnuto mnoho citátů chytrých lidí, kteří varovali před použitím jaderných zbraní.
Samotný vstup je dosti skličující, a to je asi také cílem. Nebezpečí jaderné apokalypsy se musí nejen pochopit, ale také procítit. Návštěvník si může na nástěnce pročíst různé základní informace, jako že to bývalo nejstřeženější a nejutajovanější místo v bývalém Československu, ale také se pod nadpisem Memento mori začíst do dobové československé směrnice, jak se chovat v případě jaderné katastrofy, jak nakládat s mrtvými těly. Varovné čtení.
Po zaplacení vstupného si návštěvníci mohou projít veškerý interiér někdejšího vojenského objektu s kompletně dochovaným technickým zázemím. Čtyři tematické sekce poskytnou řadu technických a historických informací, například čím se vyznačovaly sovětský a americký jaderný program, jaká byla historie amerických jaderných výbuchů, včetně dvou nejznámějších v Hirošimě a Nagasaki. Cílem je dovést návštěvníka k pochopení, že jediným smysluplným využitím jaderné energie je její využití pro mírové účely v jaderných elektrárnách, čemuž se tady věnuje také hodně informačních schémat, panelů a fotografií (například provozní schéma JE Temelín).
Patologie a opium moci
Vítovec mi po pečlivé prohlídce, což si toto téma vyžaduje, vysvětlil další detaily. Zde byla skladována jen sovětská jaderná munice, žádné rakety. Ve výzbroji Československé lidové armády nikdy žádné jaderné zbraně nebyly. Toto zařízení bylo výhradně věcí vrchního velení Sovětské armády, plně v její působnosti (spadalo pod tzv. GUMO-12). V Československu bylo prý jen 11 lidí, kteří věděli, co je zde skladováno. Krycí označení objektu, jenž byl dokonale zvenku maskován: spojovací kabelové útvary. Ve východní Evropě existovalo 12 lokalit, kde se skladovaly jaderné zbraně; pro veřejnost se dochovala jediná.
Vítovec a jeho přátelé mají další plány – chtějí rozšířit i nadzemní část muzea o návštěvnické a vzdělávací centrum, aby školy, historici, akademici a další zájemci měli prostor, kde se sejít a diskutovat. »Držte nám palce, abychom sehnali dost peněz,« řekl našemu týdeníku.
Zavedla jsem řeč i na současný svět. Jak ráda bych se podívala do – třeba – bývalého amerického jaderného depotu. Podle Vítovce nic takového neexistuje, o to větším unikátem je Míšov. Američané nic nepustí, a nikoho nikam nepustí. Další jaderné země, například Francie a Velká Británie, také jaderné zbraně neodevzdají. »Evropa bez jaderných zbraní je nemožná,« konstatuje Vítovec, ačkoli by si jako člověk míru přál opak.
Podle něho, bohužel, neexistuje vize budoucího světa bez jaderných zbraní. »Patologie a opium moci trvale ženou svět proti zdi,« řekl mi a ilustroval to na zkušenostech našich předků, kteří prošli světovými válkami. »Kdyby naši otcové řekli, že půjdou do války, tak jim to naši dědové vytmaví, dají jim do huby. A dnes?« mává Vítovec rukou nad současnými politiky. Soudobí mladí politici by válčili hned. Nová garnitura si snad myslí, že válka je sranda. Proto by Vítovec doporučil OSN, aby se každý rok uskutečnilo v nějakém vojenském prostoru cvičení pro všechny šéfy států, aby viděli, co se stane, když se »do sebe pustí divize«. A k tomu »jeden ukázkový test jaderné zbraně někde«, aby politici viděli, co to udělá. »Ti mladí si myslí, že válka je, jako když si hrají na počítači. Že se zastřelený panáček zase postaví na nohy a ožije.«
Z Atommuzea si člověk odváží velké poučení. To dosvědčují návštěvníci přijíždějící doslova z celého světa a jejich zápisy v návštěvnické knize. Jeden z nich mě zvláště zaujal: »Mír bude v každém případě nastolen, to je nevyhnutelné. A je pouze na lidech, jestli u toho budou.«
Unikátní muzeum v Míšově v Brdech je otevřeno každou sobotu od 13 hodin. Sledujte webové stránky www.atommuzeum.cz (na nich je nutná rezervace, neboť kapacita je omezená). Vstupné se platí prozatím jen hotově.
Monika HOŘENÍ
FOTO – autorka
Albert Einstein (1879-1955):
Dvě věci jsou nekonečné: vesmír a lidská hloupost.
Kdybych byl věděl, že se Němcům nepodaří atomovou bombu vyrobit, nebyl bych hnul ani prstem. Snad mi lze odpustit. Všem nám totiž připadalo vysoce pravděpodobné, že se Němci tomuto problému věnují a že by mohli atomovou bombu úspěšně zkonstruovat, použít ji a stát se panující rasou.