Přesně za rok se budou i v ČR konat volby do Evropského parlamentu, tradičně označované z řady důvodů jako »druhořadé«. Už nyní je jasné, že u těch nadcházejících tomu tak nebude a české politické strany se na ně už nyní připravují. Druhořadé volby definují favority, naznačují, které strany musí přidat, a lámou vaz jejich předsedům, někdy zrodí nové vyzyvatele, upozorňuje politolog Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik – SYRI Roman Chytilek.
České politické strany eurovolby vnímaly jako druhořadé z několika důvodů: evropská parlamentní politika Čechy tolik nezajímá, volí jen poměrně malý výsek poslanců z celkového složení Evropského parlamentu a strany v minulosti kampaň k těmto volbám tradičně podceňovaly. To vše ale za rok nemusí platit.
»Podstatná vlastnost druhořadých voleb totiž je, že ovlivňují karmu stran, pokud za nimi následují prvořadé volby. V našem případě budou za další rok a půl volby do Poslanecké sněmovny, což je v politice krátká doba. Druhořadé volby definují favority, naznačují, které strany musí přidat, a lámou vaz jejich předsedům, někdy zrodí nové vyzyvatele,« tvrdí Chytilek.
Nejrůznější výzvy spojené s tímto očekávaným efektem řeší strany už dnes. »Strany SPOLU intenzivně uvažují, zda jejich schopnost sestavit znovu koalici a demonstrovat, že spojenectví trvá, vyváží nesoulad, který mezi nimi existuje v řadě evropských témat. Volby by také měly stvrdit koaliční, byť ne nutně ideový rozchod STAN a Pirátů. I v nich totiž existuje preferenční hlasování a některá ze stran by čelila stejnému riziku překroužkování jako v parlamentních volbách,« uvedl Chytilek.
Rozpolcenost ANO, které směřuje k euroskepticismu
Specifická je podle něj situace hnutí ANO, které na jednu stranu musí soupeřit s protestními stranami jako SPD, Trikolóra nebo PRO, které bude chtít co nejvíc porazit a alespoň některé demotivovat od účasti v následujících parlamentních volbách, kde by s nimi bojovalo o stejného voliče. Na druhou stranu se chce prezentovat jako důstojná vládní alternativa, část voličů ale může posun k příliš radikální rétorice odradit.
»Nutností neztratit příliš mnoho voličů ve prospěch protestních stran lze vysvětlit posun strany, a zejména Andreje Babiše k většímu euroskepticismu. Za určitých podmínek by dokonce mohl z ostré kritiky Evropské unie učinit významné téma evropských voleb, čemuž se doposud vyhýbal,« říká Chytilek. U menších protestních stran může podle něj hrát významnou roli v jejich různých strategických úvahách i vidina finančního příspěvku za výsledek ve volbách, jehož bariéra je nastavena velmi nízko. Volby napoví i o tom, zda postoupí i strany, jako jsou ČSSD, KSČM či Přísaha.
Dá se čekat vyšší volební účast
Z hlediska souboje mezi vládou a opozicí se v evropských volbách střetnou dva protichůdné elementy. »Na jednu stranu se volby budou konat uprostřed volebního cyklu Poslanecké sněmovny, kdy bývá podpora vlády tradičně nejnižší kvůli nepopulárním politikám, které přijímá v první půlce volebního cyklu, na druhou stranu voliči současných vládních stran se tradičně účastní eurovoleb ochotněji,« uvedl Chytilek. Podle něj bude zajímavé také sledovat, co z toho převáží, skoro jistě se dá čekat i významně vyšší volební účast než v posledních evropských volbách, kdy v roce 2019 nepřesáhla 30 %.
Voliči v zemích Evropské unie budou vybírat nové europoslance od 6. do 9. června 2024. Každý ze států si v rámci vybraného období určí vlastní den či dny, kdy půjdou voliči k urnám. V Česku by tak lidé své europoslance měli vybírat v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Nové složení unijního zákonodárného sboru vyberou voliči na pět let.
(vž)
ILUSTRAČNÍ FOTO – autor
