Na základě návrhů Národní ekonomické rady vlády (NERV) vláda rozhodla o tzv. úsporném balíčku, jehož cílem je, podle vlády, snížit deficit státního rozpočtu a stabilizovat veřejné finance. Parlamentní opozice a odbory po seznámení se s proklamovanými záměry vlády úsporný balíček kritizují, že je namířen proti zaměstnancům, rodinám s dětmi a důchodcům, kterým sníží jejich životní úroveň.
Nedávno se však ve veřejnosti objevily úvahy o tom, že NERV navrhuje vládě znovu zavést karenční dobu. To je období, kdy zaměstnanec po dobu prvních tří dnů nemoci nebere žádnou náhradu platu či mzdy. Karenční doba byla zavedena v roce 2010 a zrušena v roce 2019.
Právě tato otázka, bude karenční doba znovu zavedena, či nikoliv, nás vedla k tomu, že jsme o názor na karenční dobu požádali předsedkyni Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče (OSZSP) Dagmar ŽITNÍKOVOU:
Argument Národní ekonomické rady vlády zní, že karenční doba snižuje náklady zaměstnavatelů. Jak to vidíte vy, jako zdravotnické odbory?
Podle našeho odborového svazu není tento argument správný. NERV ho předkládá kvůli tomu, že první tři dny nemoci zaměstnance hradí zaměstnavatel. Ale jako odbory problém karenční doby vidíme úplně jinak. Právě v roce 2019 jsme zrušení karenční doby velice uvítali. Vždyť svým způsobem jsme karenční dobu považovali za trest pro nemocného člověka. Ano, zaměstnanec, který onemocněl, byl potrestán již tím, že byl po dobu své nemoci vyřazen z aktivního života. Načež byl dále potrestán i tím, že odebráním platu či mzdy po první tři dny jeho nemoci se mu snížila výše jeho platu či mzdy. To je podle nás vůči němu nespravedlivé.
Bude-li znovu zavedena karenční doba, důsledky pro člověka budou značně zhoršené, a to nejen po stránce finanční, ale i zdravotní. Vždyť tím, že chodí do práce, může se jeho zdravotní stav zhoršit, což by znamenalo, že dotyčný nemocný ochoří třeba i na delší dobu, než když zůstane první tři dny doma a vyleží se z nachlazení či překoná jiné zdravotní potíže.
Zde musím připomenout názor ministerstva zdravotnictví, že zavede určité bonusy pro ty, kteří pečují o své zdraví tím, že chodí na preventivní programy. Potom těmto lidem sebereme tyto výhody tím, že jim zavedeme karenční dobu?
Jako protiargument na znovuzavedení karenční doby ještě dodám, že v době covidové jsme slyšeli od odborníků, že když člověk ochoří, má zůstat doma. Má to vyležet. Přitom onemocní-li infekční nemocí, chozením do práce ohrožuje spoluzaměstnance a lidi v blízkém okolí.
Faktem je, že v současné době řada našich občanů, i když onemocní nebo má jen určité zdravotní potíže, raději chodí do práce. Je to především z finančních důvodů, kdy lidé, kteří spadají do kategorie nízkopříjmových, mají obavu, že by neuživili rodinu. Takže právě pro tyto nízkopříjmové kategorie může být odebrání jejich výdělku po první tři dny nemoci nakonec fatální vzhledem k tomu, jak zdražily energie, potraviny a jiné výdaje potřebné pro chod domácnosti.
Další argument NERVu je, že tyto tři dny může zaměstnanec řešit výběrem placené dovolené, případně i neplaceného volna, tedy z vlastních úspor. Co vy na to?
Tento argument nám připadá jako nehorázný. Jestliže ministerstvo práce a sociálních věcí již nějakou dobu argumentuje, že si lidé mají požádat o různé sociální dávky, nestačí-li pokrýt své výdaje, tak zavedením karenční doby jim budeme jejich neutěšenou finanční situaci dále zhoršovat.
Upozorňuji, že nás velice překvapilo, že strany vládní koalice mají, jak jsme slyšeli, protichůdné názory na zavedení karenční doby. Pro zdravotnické odbory je zavedení karenční doby nepřijatelné, a to zejména z hlediska toho, že jedním z důvodů jejího zavedení je snížení schodku státního rozpočtu, jak navrhuje NERV.
Myslíme si, že zdravotní stav obyvatelstva není možné řešit na úkor státního rozpočtu. Když lidé budou přecházet choroby, mohou nakazit své kolegy v práci, takže v konečné fázi výdaje na nemocenskou budou vyšší, a zároveň se tak zhorší zdravotní stav obyvatelstva. Opět zdůrazňuji, že nemocný člověk patří do postele, a nikoliv do práce. Finanční situace nemocného nemá ohrožovat jeho zdravotní stav.
Jenže návrh NERVu údajně podpořil i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek s tím, že průměrná nemocnost u nás vzrostla…
Zastánci znovuzavedení karenční doby argumentují tím, že průměrná nemocnost u nás vzrostla o více než třetinu. K tomu však dodám, že covidové období v letech 2020-2021 zamávalo se všemi statistickými údaji o nemocnosti. Takže podle nás tyto údaje za tyto roky nelze brát jako relevantní. Myslíme si, že nebudou relevantní ani údaje za rok 2022, protože řada lidí má určité následky po prodělání covidu. Jsou odhady, že jde o 15 až 20 procent lidí, tedy těch, kteří mají postcovidové komplikace. Tito lidé mají řadu vážných potíží, kdy někteří z nich mohou na jejich základě zůstat i doma, protože nejsou schopni jít do práce. To vše běžné statistické údaje podle nás zkresluje.
Ještě připomenu, že v době covidu nám pomohlo to, že karenční doba byla zrušena, lidé zůstali doma, nešli do práce a infekci dále neroznášeli. V podstatě se zabránilo tomu, aby byli další nemocní. Pokud vím, ministerstvo zdravotnictví čeká se svým stanoviskem na statistické údaje o nemocnosti za rok 2022, které budou známy v průběhu června.
Na závěr musím znovu zdůraznit, že pro zdravotnické odbory je znovuzavedení karenční doby velmi špatně, a to jak ekonomicky, tak zdravotně. Prostě podle nás by v žádném případě neměla být znovu zavedena!
Miroslav SVOBODA
